thumb|Vila v pražské části Kunratice thumb|Rozestavěný dům u Šestajovic (Praha-východ), příklad podnikatelského baroka
Podnikatelské baroko je pejorativní označení pro stavební styl, který se prosadil v České republice, na Slovensku i v jiných postkomunistických zemích ve výstavbě rodinných domů především v devadesátých letech 20. století. Stavby tohoto druhu však vznikají po celém světě, ovšem například v severní Americe či státech západní Evropy nebyla kontinuita těchto konzervativně pojatých staveb nikdy přerušena. „Podnikatelské baroko“ se vyznačuje nabubřelostí, okázalostí a stylovou bezradností.FEŘTEK, Tomáš. Top ten podnikatelského baroka. Reflex. 2003, č. 25, s. 36–43. Dostupné také z: http://www.suburbanizace.cz/clanky_www/Reflex.cz___Top_ten_podnikatelskeho_baroka.pdf Patří sem levně provedené, avšak zdánlivě luxusně vyhlížející domy, které se inspirují u všech možných historických slohů. Za stavbu podnikatelského baroka naopak nepovažujeme stavbu, která vychází z historie, avšak čerpá pouze z jednoho slohu, je vkusně povedená, stavěná například z kamene a jde tak spíš o historickou kopii, případně historií inspirovanou postmoderní stavbu, která může mít kladný architektonický význam.
Stavby podnikatelského baroka jsou typické zejména pro satelitní předměstí vesnic a měst, budovaná od počátku 90. let, která znehodnocují přírodní i urbanistické kvality krajiny a zásadně přispívají k vytváření tzv. sídelní kaše.
Kořeny vzniku Architekt Pavel Hron, dlouhá léta působící v Německu a Švýcarsku, tvrdí, že každý společenský převrat přináší v architektuře nabubřelost a nevkus. Jako hlavní příčinu označuje fakt, že se obvykle rychle dostanou k penězům vrstvy, které dříve patřily ke spodním patrům společenské pyramidy. Tyto vrstvy sice nemají vkus, ale potřebují rychle prezentovat své nové bohatství, dát na odiv svůj úspěch. Stejná situace byla v Německu po druhé světové válce. Ve Švýcarsku, které je po dlouhá staletí stabilní zemí, se takový fenomén vůbec neobjevil. Na východ od České republiky, na Ukrajině nebo v Rusku, ale třeba i v balkánských zemích, je tento jev ještě daleko výraznější. Mnohé luxusní vily jsou třeba inspirovány latinskoamerickými sídly apod.
Charakteristické znaky náhled|Hotel Don Giovanni v Praze je některými odborníky považován za příklad podnikatelského baroka náhled|Dům v Brně-Přízřenicích Charakteristickými znaky podnikatelského baroka jsou:
stylová nejednotnost, kdy se bez jakýchkoliv pravidel kombinují různé stavební slohy a stavební styly velikost stavby je ve zřejmém nepoměru k velikosti pozemku – velké stavby na malých pozemcích zdání luxusu, kde jsou ale původní ušlechtilé materiály nahrazovány cenově dostupnějšími náhražkami (plastová okna, betonová zámková dlažba) různé historizující stavební prvky
Podle Tomáše Feřtka Pokud stavba odpovídá alespoň 6 z následujících 10 charakteristik, podle Tomáše Feřteka se určitě jedná o dílo podnikatelského baroka:
hluboce naražená sedlová střecha s valbou, případně střecha mansardová alespoň jeden balkón alespoň jeden vikýř nebo arkýř alespoň jedna balustráda s kuželkami sloupy a do oblouku klenutá okna nebo dveře
zámková betonová dlažba všude, kde je to možné plastová okna nebo romantické lucerničky kovaná brána na dálkové ovládání vysoká zeď z kamene nebo betonových tvárnic vyřezávaný plot
Podle Zdeňka Lukeše
Podle architekta Zdeňka Lukeše bylo podnikatelské baroko spontánní reakcí na uniformitu socialistické architektury. Je výsledkem podvědomé negace všeho, co charakterizovalo předchozí stavební styl. Dům musí být hodně velký, protože panelákové byty byly malé. Dům nesmí mít plochou střechu (to symbolizuje panelák a město), musí mít venkovský styl. Dům musí být tvarově co nejpestřejší – proto se používají balustrády, do oblouku zaklenutá okna a dveře, dórské sloupy, věžičky, dvojramenná schodiště, sádroví lvi, kašny a kamenné obezdívky. Veliká členitost domů však zvyšuje energetickou náročnost domu a neekologičnost. Dům musí být barevný. Dům musí být opakem nudného života v paneláku – musí poskytovat bohaté možnosti trávení volného času – proto lze u domů postavených v podnikatelském baroku často spatřit bazén, houpačky, grily, venkovní krb, kuželník, saunu apod. Dům nemusí brát žádný ohled na své okolí – investor je silný jedinec a sounáležitost s místní komunitou je přežitek starého režimu – proto vedle sebe může stát pseudozámeček, gotický hrádek, minimalistická stavba nebo vesnický statek. „Můj dům-můj hrad“ – kolem dokola stojí vysoká zeď nebo alespoň prkenný plot vyřezávaný do obloučku a kovaná brána. Častokrát je dům hlídaný také i kamerovým systémem, či velkým psem. Dochází však následně k odcizení majitele domu a jeho okolí a rozbíjení vztahů v oblastech, kde se tyto domy budují. Jedná se o jeden z významných negativních jevů tzv. satelitních sídlišť.
Velký vliv na vznik podnikatelského baroka měly také nové technologické možnosti. V současné době již není nutné stavět pouze z místního dostupného materiálu, možnosti terénních úprav jsou prakticky neomezené a není potřeba domy citlivě zasazovat do krajiny. Lidé mají možnost cestovat po celém světě a tak mnozí z investorů zatoužili postavit na českém venkově středomořskou architekturu, kalifornskou vilku nebo bavorský alpský dům.
Úpadek Podnikatelské baroko začalo být na ústupu již na konci 90. let a od té doby stále více upadá, ale najdou se i čestné výjimky. Zvláště velká sídla velmi těžko nacházejí nové majitele. Mezi hlavní důvody patří příliš osobitý vkus původních majitelů, který je často velmi okázalý a tak mnohdy působí nevkusně. Dalším problémem jsou vysoké náklady, které zahrnují nejen pořizovací cenu, ale i cenu rekonstrukce a do budoucna je nutno započítat i nemalé provozní náklady. Domy také nebývaly stavěny z příliš kvalitních materiálů, což platí hlavně u nemovitostí stavěných v satelitech poblíž hlavních měst. Jejich rekonstrukce často nedává ekonomický smysl. Odborníci odhadují, že životnost takových domů je cca 15 – 20 let. Dalším z důvodů úpadku zájmu o tyto domy je také změna představy o bydlení. Zájemci dávají přednost menším energeticky pasivním stavbám, které šetří náklady na provoz.
Odkazy Reference
Související články Sídelní kaše Suburbanizace Hošnova vila Hrad Červený Újezd
Externí odkazy
Hubert Pavelek: Podnikatelské baroko, Obrazar, web o umění, 4. 3. 2008
Kategorie:Architektonické styly