Bujumbura (dříve do roku 1962 Usumbura, česky též Bužumbura) je bývalé hlavní město a největší město afrického státu Burundi. Je jeho ekonomickým centrem.

Název Ruský časopis Kolem světa uvedl, že původ názvu pochází od slova Trh, kde se prodávají brambory. Zkracuje se místními jako Buja.

Přírodní poměry Město je přístavem na jezeru Tanganika, leží na při jeho severovýchodním cípu. Protéká ním říčka Ntahangwa. Na jihozápad od něj se nachází zmíněné jezero, na východ potom hory a na jih úzký pás, kam se šíří zástavba a kde existují další sídla (např. Muha). Severně od města leží úrodná rovina řeky Ruizi.

Podnebí a vodstvo Po téměř celý rok má město tropické klima. Teploty málokdy klesají pod 15 °C, prší nejčastěji v dubnu. Město zažívá oddělené krátká a dlouhá období sucha a období dešťů; druhé uvedené trvá ve své delší podobě většinou od října do dubna. Průměrná teplota zůstává celý rok víceméně konstantní a pohybuje se v rozsahu od 29 °C (nejvyšší) až po 19 °C (nejnižší).

Flora a fauna Ve městě je obecně velmi málo parků, v jihovýchodním cípu Bujumbury stojí veřejná zahrada ().

Historie vpravo|náhled|Palace Hotel v Bujumbuře. vpravo|náhled|Pohled na město. vpravo|náhled|Provoz ve městě. vpravo|náhled|Pláž na břehu jezera Tanganika. Bujumbura vznikla z původně osady obchodníků na břehu jezera během německého koloniálního období (byla součástí kolonie Německá východní Afrika). Vojsko zde bylo umístěno roku 1889]. Na německých mapách se objevovala pod názvem Usumbura. Nedaleko od ní se nacházela katolická misie s názvem Marienheim, tento název nicméně vesnice nepoužívala ani němečtí kolonizátoři a bývá ji občas mylně přiřazován.

Po první světové válce se stala administrativním centrem belgického mandátu Ruanda-Urundi v rámci Společnosti národů. Město bylo rozděleno na části, některé byly určeny pro evropské kolonizátory a jiné pro původní Afričany. V meziválečném období bylo město zajímavé také tím, že zde svoji prodejnu otevřela společnost Baťa z ČSR, po druhé světové válce se zde rozvinula i výroba a to do té míry, že název Bata dodnes nese jedna část města.

Roku 1940 měla Usumbura jen okolo sedmi tisíc obyvatel. Investice tzv. Desetiletého plánu ale vedly k více než zdvojnásobení tohoto počtu do roku 1950 a v době nezávislosti byla již domovem pro více než čtyřicet pět tisíc osob. V roce 1952 zde bylo otevřeno letiště.

V roce 1962 se stala součástí nezávislého Burundi a její jméno bylo z původního Usumbura změněno na současné v rámci politiky tzv. burundizace.

Na počátku 90. let 20. století žilo v Bujumbuře okolo 250 tisíc obyvatel.

V 90. letech 20. století bylo místem bojů v občanské válce. Docházelo zde ke střetům mezi Hutui a Tutsii. Vzhledem k etnické rozmanitosti města vedlo toto k úprku části obyvatel do sousední Demokratické republiky Kongo (tehdy Zair).

V roce 2011 se ve městě uskutečnil summit Východoafrického společenství.

Dne 27. ledna 2013 vypukl na hlavním městském tržišti požár. Ztráty byly poměrně vážné a ekonomické důsledky pro obchodníky měly negativní dopad na místní hospodářství. Tržnice je od té doby zničená a uzavřená.

V roce 2015 došlo k Bujumbuře k vypuknutí násilností.

Roku 2018 ztratila statut hlavního města, kdy úřady přesídlily do nového města Gitega. Došlo tak ke splnění volebního slibu z roku 2007, který počítal s přesunem metropole do centrální části státu.

V prosinci 2019 se zde konal 7. africký kongres esperanta.

V roce 2024 zde byla přítomna epidemie opičích neštovic.

Obyvatelstvo

Struktura obyvatelstva Město i s okolím mělo v roce 2009 něco málo přse milion obyvatel, o deset let dříve to bylo 755 994. Předpokládá se, že v 30. letech 21. století bude mít Bujumbura 2,3 milionu obyvatel.

Náboženský život Obyvatelstvo města ve větší míře vyznává křesťanství a v menší islám. Křesťané se hlásí většinou k římským katolíkům a menšinově k protestantům. Sídlí zde diecéze Anglikánské církve a od roku 1959 také diecéze církve římskokatolické.

Administrativní dělení Město se ze správního hlediska dělí na třináct místních částí, která má každá svoji radu a svého předsedu. Samo má potom vlastní radu. Do roku 2005 bylo těchto místních částí devět. Město řídí celé starosta, kterého jmenuje vláda Burundi.

Hospodářství

Zemědělství Je zde rozvinutý rybolov, z přístavu se exportuje káva, kůže, cínová ruda. 80 % exportu Burundi probíhá právě přes tento přístav. Rybolov, zemědělství a prvovýroba obecně zaměstnávají okolo patnácti procent místních obyvatel.

Průmysl V průmyslu je zaměstnáno jen okolo patnácti procent obyvatel. Město je vnímáno jako hospodářské centrum celého Burundi. Sídlí zde také cementárna, vyríbá se textil a mýdlo. Celá severní část města přiléhající k jezeru je průmyslová čtvrť (), která zahrnuje řadu továren a různých menších dílen.

Služby Služby zaměstnávají téměř dvě třetiny místních. Velká část obyvatelstva je zaměstnána v rámci neformální ekonomiky.

Středem života města byl až do roku 2013 centrální trh, místo násilností v 90. letech a požáru v roce 2013. Kromě toho zde je dalších asi padesát tržnic.

Air Burundi, národní letecká společnost Burundi, která působila v letech 1971 až 2009, měla sídlo právě v Bujumbuře.

Turistika Turistický sektor je vzhledem k problematické bezpečnostní situaci v regionu zanedbatelný.

Doprava

Silniční doprava vpravo|náhled|Autobusové nádraží v Bujumbuře. Prochází tudy silnice celostátního významu č. 1 a 3. Silniční spojení vedou do měst Kigali, Goma a Bukavu v sousední Demokratické republice Kongo. Silniční komunikace jsou vždy ohroženy v období dešťů, kdy dojde k rozbahnění a nesjízdnosti těch nezpevněných.

Železniční doprava Do města nevede železnice.

Vodní doprava Na břehu jezera se nachází zmíněný přístav, který kromě nákladní dopravy slouží i dopravě osobní. Trajekty jsou vypravovány do města Kigoma v Tanzanii. V roce 2024 byla diskutována spolupráce na jeho modernizaci s Japonskem.

Letecká doprava Z místního mezinárodní letiště jsou vypravovány lety do regionu i do Evropy.

Městská doprava Ve městě byla neformální veřejná doprava, kterou tvoří vozy taxislužby a minibusy, označované jako Hiace. Název pochází podle označení modelu automobilu Toyota. Mnohé z nich byly v roce 2024 zakázány. Dlouhou dobu je předpokládáno zavedení autobusové dopravy.

Společnost

Školství Sídlí zde Burundská univerzita. Dále zde je umístěna Univerzita Naděje Afriky (), Univerzita míru a smíření (), Univerzita velkých jezer () a některé další. Z nižších stupňů vzdělávání lze zmínit mezinárodní školy, jako např. Belgická škola v Bujumbuře (), Francouzská škola, King's School (britská), Bujumbura International Montessori School, Burundi English School nebo Cubahiro International School.

Zdravotnictví Ve městě je umístěna řada zdravotnických zařízení, včetně dvou hlavních burundských nemocnic, kterými jsou Prince Regent Charles Hospital, dále Roi Khaled Hospital a vojenská nemocnice Kamenge Military Hospital.

Sport Největší stadion nese název Itawari. Konají se zde hlavně fotbalové zápasy, má kapacitu 22 000 míst.

Životní prostředí a odpadové hospodářství vpravo|náhled|Část města bez organizovaného svozu odpadu. Ve městě, jehož metropolitní oblast má více než milion obyvatel, je palčivým a dlouhodobým problémem svoz odpadu a právě odpadové hospodářství. Město disponuje jedinou čističkou odpadních vod.

Znečištění ovdzuší je přítomné. Ve 3. dekádě 21. století se pohybovalo na několikanásobku doporučených hodnot WHO.

V roce 2010 měly zhruba jen 2/3 obyvatel města přístup k pitné vodě.

Kultura

Kulturní instituce V centru města stojí rovněž Palác umění a kultury (), dále zde sídlí Geologické muzeum Burundi, Muzeum života a také islámské kulturní centrum, zastoupen je rovněž i Francouzský institut.

Kulturní památky a pamětihodnosti města V centru města se nachází několik staveb z koloniálního období, včetně kostela Panny Marie královny míru a mešity.

Ve filmu Postava z české filmové série Jak básníci přicházejí o... Mireček, kterou ztvárnil Joseph Dielle, byla původem z Bujumbury.

Osobnosti Saido Berahino (* 1993), anglicko-burundský fotbalista Gaël Bigirimana (* 1993), anglicko-burundský fotbalista Beni Bertrand Binobagira (* 1989), plavec Gaël Duhayindavyi (* 1991), fotbalista Gaël Faye (* 1982), francouzský zpěvák Philippe Gautier (* 1960), belgický soudce Prosper Karangwa (* 1978), basketbalista Costas Kondylis (1940–2018), americký architekt Pierre Kwizera (* 1991), fotbalista Sada Nahimana (* 2001), tenista Janvier Ndikumana (* 1982), fotbalový brankář Aimé Ndizeye (* 2002), fotbalista Vladimir Niyonkuru (* 1983), fotbalový brankář Willy Ngumbi Ngengele (* 1965), biskup Římskokatolické církve v Gomě Pierre Nkurunziza (1963–2020), prezident Burundi Shabani Nonda (* 1977), konžský fotbalista Lydia Nsekera (* 1967), sportovní funkcionářka Saïdi Ntibazonkiza (* 1987), fotbalista Diane Nukuri (* 1984), atlet Faty Papy (1990–2019), fotbalista Nyamko Sabuni (* 1969), švédská politička Mohammed Tchité (* 1984), fotbalista

Odkazy

Reference

Literatura André Guichaoua: Burundi: A Country In Search Of Its History

Externí odkazy

Kategorie:Města v Burundi Kategorie:Bývalá hlavní města