Medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) byl druh medvěda, jenž žil v Evropě v období pleistocénu a vymřel před koncem poslední doby ledové (zhruba před 24 000 lety; dříve se přitom předpokládalo, že vyhynul až zhruba před 12 až 10 tisíciletími s koncem poslední doby ledové).Terlato, G.; et al. (2019). Chronological and Isotopic data support a revision for the timing of cave bear extinction in Mediterranean Europe. Historical Biology. 31 (4): 474–484.
Charakteristika Český název „medvěd jeskynní“, je stejně jako vědecký název Ursus spelaeus odvozen z faktu, že se pozůstatky po těchto zvířatech našly převážně v jeskyních. Proto se předpokládá, že zvíře strávilo o mnoho více času v jeskyních, než jeho dnešní žijící příbuzný medvěd hnědý, který tato místa vyhledává pouze pro svůj zimní spánek. Kosti medvěda jeskynního byly odkryty v mnoha jeskyních po celé Evropě, dále na Blízkém Východě i v Rusku.
Medvěd jeskynní se podobal medvědu hnědému. Nejlépe pozorovatelný rozdíl mezi oběma druhy je stavba lebky: Medvědi jeskynní měli vysoké, strmé čelo, namísto toho medvěd hnědý má nízké a ploché čelo. Samci dosahovali hmotnosti 400 až 500 kg, samice 225 až 250 kg.
Medvědi jeskynní byli všežravci, nicméně hlavní složku stravy tvořily rostliny: živili se bylinami, trávami, bobulemi, ale také příležitostně malými zvířaty.
Hlavními predátory jeskynních medvědů byli lvi jeskynní, kteří napadali především mladé hibernující jedince.
V září roku 2020 byl oznámen objev skvěle dochovaného dosud plně nedospělého odrostlého jedince v sibiřském permafrostu.https://siberiantimes.com/other/others/news/first-ever-preserved-grown-up-cave-bear-even-its-nose-is-intact-unearthed-on-the-arctic-island/
Vyhynutí O způsobu vyhynutí medvědů jeskynních se vedou stále diskuse. Podle některých vědců medvědi vymřeli asi před 27 800 až 23 500 lety, což bylo období významného ochlazení zvaného poslední glaciální maximum. A právě ztráta vegetace v důsledku ochlazení mohla způsobit vymizení jeskynních medvědů. První přímo datovaný nález fosilních pozůstatků medvěda jeskynního z italských Alp má stáří 29 130 let. Jiná teorie založená na genetické analýze z roku 2019 ovšem tvrdí, že ke značnému úbytku populace medvěda přispěl i příchod moderního člověka. Tato studie uvádí, že Neandrtálci, kteří v té době žili na společném území s medvědy po tisíce let, je nelovili. Teprve Homo sapiens je patrně začal lovit ve velkém a tím přispěl k vymření populace medvědů už tak zdecimované po prudkém ochlazení klimatu.
Nálezy v Česku jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně Pod hradem jeskyně Výpustekhttps://moravsky-kras.caves.cz/paleontologicke-nalezyhttps://moravsky-kras.caves.cz/paleontologicke-nalezy jeskyně Medvědí na Stránské skále
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Literatura van Heteren, A. H.; et al. (2018). Cranial and mandibular morphology of Middle Pleistocene cave bears (Ursus deningeri): implications for diet and evolution. Historical Biology. 1. doi: 10.1080/08912963.2018.1487965
Externí odkazy
Medvěd jeskynní na webu Biolib.cz Článek "Osud jeskynního medvěda" Článek o jeskynním medvědovi a současném medvědovi hnědém na webu National Geographic Článek o medvědu jeskynním
Kategorie:Medvědovití Kategorie:Vyhynulí savci Kategorie:Organismy žijící v neogénu