Gabriel Marcel (7. prosince 1889 Paříž – 8. října 1973 Paříž) byl francouzský spisovatel, dramatik a personalistický filozof; bývá řazen mezi představitele křesťanského existencialismu.
Život a dílo Marcel studoval filosofii u Henri Bergsona a v letech 1912 až 1923 učil na středních školách. Pak se věnoval filosofii, literatuře, literární a hudební kritice. Napsal 14 divadelních her (těm se však nedostalo většího ohlasu či ocenění) a řadu filosofických esejů. Velkým podnětem k promýšlení základních lidských otázek mu byla první světová válka. Současně si vedl jakýsi filosofický deník, jenž vyšel později pod názvem Journal métaphysique (1927). Jsa vychován nevěřícím otcem (matka, původem židovka, Marcelovi zemřela, když mu byly 4 roky), konvertoval roku 1929 ke katolicismu. Po druhé světové válce byl hojně překládán, cestoval a přednášel. 1949 byl vyznamenán Velkou cenou za literaturu Francouzské akademie, 1958 Velkou cenu za literaturu a 1958 obdržel Erasmovu cenu. V roce 1968 navštívil Prahu a přednášel na Karlově univerzitě.
Myšlení Velkým tématem Marcelova myšlení i literární tvorby je tajemství lidské existence a byl patrně první, kdo použil pojem existencialismus. Sám však toto označení později odmítal: hovořil spíše o „novosókratismu“ či „filosofii dialogu“.
V jedné ze svých nejznámějších knih, „Být a mít“ (Être et avoir, 1935), rozebírá rozdíl mezi tím, čím jsme a co máme; na jeho myšlenky navázal později Erich Fromm. Marcel ostře kritizoval Descarta, že svým cogito „uzavírá člověka do ulity osamění“, ačkoli člověk se sám k sobě dostává jen oklikou přes druhého, a to v lásce.B. Lutz (vyd.), Die grossen Philosophen des 20. Jahrhunderts. Mnichov 1999. Tímto důrazem na „spolupřítomnost“ a „intersubjektivitu“ je blízký židovským myslitelům Martinu Buberovi a Emmanuelu Lévinasovi, ale také Karl Jaspersovi a Paul Ricoeurovi, s nimiž měl přátelské styky. Rozdíl mezi problémem a tajemstvím vymezuje Marcel takto: “Problém je něco, co brání v cestě. Mám jej celý před sebou. Naopak tajemství je něco, v čem jsem angažován, co mne přitahuje – a co tedy z povahy věci nemám celé před sebou.“G. Marcel, Être et avoir. Paris 1935
Citáty
Vybrané dílo Existence a objektivita (1925, článek) Metafyzický deník (1927) Postavení ontologického tajemství a jak se k němu konkrétně přiblížit (1933, přednáška) Být a mít (1935) Lidé proti lidskosti (1951) Od odmítnutí k výzvě (1940) Homo Viator (1944) Tajemství bytí (1951) Přítomnost a nesmrtelnost (1959) Cestou k jakému probuzení (1971) K filosofii naděje. Praha 1971 Přítomnost a nesmrtelnost. Praha 1998 Od názoru k víře. Praha 2004 P. Ricoeur – G. Marcel, Rozhovory. Brno 1999
Odkazy
Reference
Literatura P. Bendlová, Gabriel Marcel. Praha 1993 P. Bendlová, Hodnoty v existenciální filosofii G. Marcela. Praha 2003 M. Petříček, Úvod do (současné) filosofie. Praha 1992
Externí odkazy
Stanford enc. of Philosophy - Gabriel (-Honoré) Marcel - en. The Gabriel Marcel Society - en
Kategorie:Francouzští filozofové Kategorie:Francouzští spisovatelé 20. století Kategorie:Křesťanští filozofové Kategorie:Křesťanští existencialisté Kategorie:Katoličtí filozofové Kategorie:Křesťanští konvertité Kategorie:Narození v roce 1889 Kategorie:Úmrtí v roce 1973 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 7. prosince Kategorie:Úmrtí 8. října Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v Paříži