Nettilling () je rozsáhlé sladkovodní jezero ležící v jižní části Baffinova ostrova v teritoriu Nunavut v Kanadě. S rozlohou okolo 5542 km² je největším jezerem Nunavutu a zároveň největším jezerem ležícím na ostrově na světě; podle rozlohy patří mezi největší kanadská jezera. Leží v nadmořské výšce přibližně 30 m a v nejdelším směru měří zhruba 123 km.
Poloha a geografie Jezero se rozkládá na planině Great Plain of the Koukdjuak v jihozápadní části Baffinova ostrova, na západní straně ostrova při pobřeží Foxeova zálivu. Přibližně 280 km jihovýchodně leží teritorální metropole Iqaluit. Jezerem prochází severní polární kruh.
Tvar Nettillingu je protáhle trojúhelníkovitý; zhruba severojižní rozměr činí okolo 110 km a východozápadní šířka až 90–100 km. Dno jezera tvoří dvě výrazně odlišné morfologické jednotky: západní část má hlubší a poměrně pravidelnou pánev téměř bez ostrovů, zatímco východní polovina je mělčí, členitá a posetá množstvím ostrovů a mělčin. Pobřeží jezera je členité; na západní straně jej místy lemují vyvýšené štěrkové hřbety (raised beach ridges), které oddělují nízké lagunovité zálivy a mokřady planiny Great Plain of the Koukdjuak.
Hydrologie Nettilling je napájeno několika řekami. Hlavní přítok tvoří řeka Amadjuak, která přitéká z jezera Amadjuak na jihu. Severovýchodní část jezera zásobuje soustava kratších toků stékajících z Pennyho ledovce, z nichž nejvýznamnější je říčka Isurtuq. Do jezera ústí i další kratší toky z okolní tundry.
Jediným odtokem je mělká řeka Koukdjuak, která odvádí vodu na západ do Foxeova zálivu v Severním ledovém oceánu. Povodí jezera zaujímá plochu přibližně 63 400 km².
Průměrná hloubka Nettillingu byla limnologickým průzkumem z 60. let odhadnuta na přibližně 25 m. Většina plochy jezera není hlubší než 60 m; západní pánev dosahuje zhruba 40–60 m, zatímco východní část je mělčí, typicky 10–25 m. Moderní paleolimnologické práce proto vycházejí z maximální hloubky okolo 60 m, i když starší kompilace uváděly vyšší hodnoty. Přehled arktických „velkých jezer“ odhaduje objem Nettillingu na zhruba 114 km³, což jej řadí mezi asi tři desítky nejobjemnějších jezer na světě.
Vysoká zeměpisná šířka a chladné klima způsobují, že jezero je pokryto ledem po většinu roku; v západní části se souvislá ledová pokrývka často udržuje až do srpna.
Původ názvu Původ názvu jezera není jednoznačný. Podle jedné interpretace pochází z inuktitutského slova netsilak, které označuje „dospělého tuleňe kroužkovaného“ a odkazuje na výskyt tuleňů v jezeře. Jiný výklad jej překládá jako „místo mnoha ryb“ a zdůrazňuje tradiční význam jezera jako zdroje potravy pro Inuity.
Inuité využívali Nettilling k lovu ryb a jako zdroj sladké vody. Ve 20. století zde probíhal intenzivní komerční lov sivena alpského (Salvelinus alpinus), který rybí populace výrazně oslabil a ty se dosud plně nezotavily.
Fauna a ekologie Limnologická šetření ukazují, že Nettilling obývají pouze tři druhy ryb: siven alpský (Salvelinus alpinus), koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus) a koljuška devítiostná (Pungitius pungitius). Všechny tři druhy vytvářejí anadromní populace, které část života tráví v moři a do jezera migrují za třením nebo krmením.
Nettilling Lake je jednou z mála známých sladkovodních lokalit výskytu tuleňů kroužkovaných (Pusa hispida); populace v Nettillingu a v toku Koukdjuak bývá označována jako landlocked (vázaná na sladké vody), ale nemá status samostatného poddruhu.
Okolní tundra a zejména pláň Great Plain of the Koukdjuak představují významnou migrační trasu pro soba západogrónského; migrační cesta překračuje Koukdjuackou řeku ve vnitrozemí nedaleko jezera. Oblast je zároveň jednou z nejdůležitějších hnízdních lokalit hus sněžních (Anser caerulescens) a dalších arktických ptáků; v sezóně zde pravidelně hnízdí miliony jedinců.
Historie Prvním evropským badatelem, který o jezeře podal podrobnější zprávy, byl německý etnolog Franz Boas, jenž v letech 1883–1884 pobýval u Inuitů na Baffinově ostrově a Nettilling zaznamenal ve svých zápiscích. Roku 1902 jezero obešel britský cestovatel A. P. Low (někdy uváděný jako Noble), který upřesnil jeho tvar a rozměry.
V roce 1911 prozkoumal jižní část jezera německý zoolog Knud Hantzsch, jenž zaznamenal, že i v létě zůstávala hladina z velké části zamrzlá. Západní břeh Nettillingu navštívil roku 1924 geolog E. L. Burwash a v letech 1925–1926 provedl podrobnější průzkum okolní oblasti ornitolog J. D. Soper. V polovině 20. století následovala první systematická limnologická a ichtyologická šetření, která popsala fyzikální a chemické vlastnosti jezera a potvrdila velmi omezenou druhovou skladbu ryb.
Zajímavosti Podle rozlohy patří Nettilling mezi zhruba třicet největších jezer světa a je považován za největší jezero ležící výhradně na ostrově.
Tundra v okolí jezera a zejména Great Plain of the Koukdjuak je mezinárodně významnou ptačí oblastí, která hostí největší známou kolonii hus sněžních na světě.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Související články Amadjuak (jezero) Koukdjuak (řeka) Baffinův ostrov Seznam jezer v Kanadě Seznam jezer v Nunavutu
Kategorie:Jezera v Nunavutu Kategorie:Úmoří Severního ledového oceánu (Severní Amerika)