Palermská deska je označení užívané v egyptologii pro fragmenty čedičové desky, na níž byl po obou stranách zaznamenán seznam staroegyptských faraonů včetně dalších záznamů o době jejich vlády. Deska byla nalezena poblíž Memfisu v roce 1866 a až v roce 1895 byla znovu objevena u jedné rodiny na Sicílii. Teprve v roce 1902 ji prozkoumal J. H. Schäfer.
Původ desky náhled|200px|vlevo|Fragment Palermské stély s vyznačenými jmény některých faraonů 1. a 3. dynastie; ve spodním registru je kartuš faraona Snofrua náhled|náhled|upright|200px|Palermská deska, odvrácená strana s nápisy z 5. dynastie; rekonstrukce podle Nevilla náhled|200px|Fragment Royal Annals vystavený v Petrie Museum v Londýně, na kterém je napsaná část rejstříku KhasekhemwyPoslední faraon 2. dynastie, vládl ~18 roků, dole je znak z registru Snofru náhled|vlevo|200px|Horní registr se jmény předdynastických králů;1- ?, 2-Hsekiu/Seka, 3-Khayu, 4-Tiu/Teyew, 5-Thesh/Tjesh,6-Neheb, 7-Uatch-nãr, 8-Mekha, 9-? Vlastní název desky je odvozen od sicilského Palerma, kde se v muzeu nachází největší z jejích zlomků. Další čtyři fragmenty jsou uloženy v muzeích v Londýně a Káhiře. Palermská deska vznikla pravděpodobně v pozdním období 4. dynastie případně až v 5. dynastii, za Neferirkareho vlády. Zároveň se uvádí, že byla mnohem podrobnější podle do dnešní doby nezachovaných záznamů dolnoegyptských králů. Zachované části tvoří jen malou část desky – v původních rozměrech dosahovala asi šířky 2,1 m a výšky ~60 cm. Byla zhotovena z tvrdého bazaltu. Text začíná mytologickými králi, jimž je přičítána vláda mnoha tisíc let, až k bohu Horovi, který vládu předal prvnímu lidskému králi Menimu, jímž začíná 1. dynastie. Následující panovníci jsou vyjmenováni až do doby vzniku desky.
Text desky Jednotlivé údaje zaznamenávají důležité události vlády jednotlivých panovníků a jsou od sebe odděleny hieroglyfickým znakem 10px (palmová větevhieroglyfický znak M4-Gardiner) označujícím „královský rok“ – zahrnující dobu nástupu na trůn, výšku nilských záplav, zakládání chrámů, válečná tažení, sčítání zajatců, sčítání dobytka a podobně. Není ovšem jasné, jaký časový úsek tento „královský rok“ skutečně označuje. Podle některých badatelů nejde o rok kalendářní, ale o období vymezené sčítáním skotu, které bylo prováděno každý druhý kalendářní rok. Pokud by tato teorie byla správná, bylo by třeba pro zjištění skutečné délky vlády „roky“ uváděné na desce zdvojnásobit.Ve spodním registru je v prvním okně (zleva) kartuše faraona Snofrua, prvního faraona 4. dynastie, v sousedním okně je zápis:Zadní (odvrácená) stěna obsahuje zápisy z 5. dynastie, část z nich je poškozená, i když je často presentována rekonstrukce textu Nevillem. V poslední době je pomocí moderních metod úsilí odhalit původní text, přečíst jej a zaplnit mezeru v poznání historie slunečních chrámů ve Staré říši.
Chronologie W.Barta z textů na Palermské desky upravil chronologii Staré říše: + Staré říše, doba trvání vlády [roků]1. dynastie2. dynastie3. dynastie4. dynastie5. dynastiecelkem 18515174120162Σ 692 Souhrn Ačkoli Palermská deska a její další menší fragmenty zůstávají neúplné, jen s náznakem dílčích textů, je to jeden z nejcennějších souborů autentických informací o Staré říši v kontextu dějinné posloupnosti od předdynastického období až do 5. dynastie. Texty nápisů vypovídají o událostech v průběhu vlády jednotlivých králů, údaje o výšce záplav Nilu, které předvídaly úrodnost v dané době v časové posloupnosti a s návazností na upřesnění chronologie Staré říše. Zápisy tak ukazují, že v centralizovaných systémech se rozvíjela administrativní správa materiálních zdrojů, které byly nezbytné při plánování a realizaci velkých staveb, zřejmě počínaje stavbou Džoserovy pyramidyStavitel, architekt, zbožštělý Imhotep by bez zásadního technického zabezpečení stavby pyramidy, materiálního logistického zázemí a lidských zdrojů, stavbu takového rozsahu nezrealizoval a zvláště pak ve 4. dynastii za vlády Snofrua a jeho následníků, obdobně pak také faraonů 5. dynastie. Jak ostatně také dokládají Abúsírské papyrusy náhled|střed|600px|Čelní strana 2. registr; (čtení zprava); začátek vlády krále Djera 1. dynastie a změna vlády z krále Aha na krále Djera ve 2. a 3. okně
Návazné články 3. dynastie 4. dynastie Raneferef Chentkaus II.
Další královské seznamy Abydoský královský seznam Karnacký královský seznam Sakkárský královský seznam Turínský královský papyrus
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura SHAW I.: Dějiny starověkého Egypta, kap. 5, BB/art, Praha 2003, 523 s., , s. 20n. Jednotlivé fragmenty Palermské desky TEETER, Emily. Before the Pyramides, the origin of egyptian civilizitation [online]. Chicago, Illinois: The University Chicago, 2011 DEE, Michael. An absolute chronology for early Egypt using radiocarbon dating and Bayesian statistical modelling [online]. Oxford UK: Proc. R Soc A 469: 20130395., 2013. Proceeding of the Royal Society PETRIE, Flinders. Sequences in Prehistoric Remains. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland. 1899, roč. 29, čís. 3/4, s. 295–301
Související články Manehto
Externí odkazy
Kategorie:Chronologie starověkého Egypta Kategorie:Egyptské stély