Genitiv (zkratka GEN, z lat. [cāsus] genitīvus od gignere = plodit, rodit, být původcem, česky též původníkNázvy mluvnických pádů, Naše řeč, volume 15 (1931), issue 6, roditelNázvy mluvnických pádů, Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 9-10 či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2. pád v pořadí (ptáme se (bez) koho, čeho?). Jako přímý pád obvykle vyjadřuje přivlastňovací či jiný vztah mezi jménem v genitivu a jiným jménem nebo se pojí s některými předložkami.
Názvem genitiv se označují různé pády v indoevropských jazycích (např. čeština, polština, slovenština, ruština, němčina, latina), v některých jazycích uralských (např. ve finštině, estonštině, sámštině ad.) a semitských jazycích (arabština), dále pak v baskičtině, turečtině aj.
Posesivní genitiv (posesiv) – sešit žáka, slovo přítele Partitivní genitiv (partitiv) – šálek kávy, kostka cukru Explikativní genitiv – povinnost vděčnosti, hodnost plukovníka
František Kopečný rozlišoval v češtině zvláštní typy genitivu, nazvané negativ (genitiv záporový), partitiv (genitiv partitivní) a numerativ. Jsou však vymezeny jen sémanticky a syntakticky, nikoli důsledně i morfologickým prostředkem výrazově odlišným od genitivu.Pád, Nový encyklopedický slovník češtiny
Reference
Související články Jméno (mluvnice) Skloňování České skloňování
Externí odkazy Genitiv v češtině – v Novém ecyklopedickém slovníku češtiny
Kategorie:Pády