Alexandr I. Karađorđević (srbsky Александар I Карађорђевић, 16. prosince 1888, Cetinje – 9. října 1934, Marseille) byl druhým králem Jugoslávie (v letech 1921–1929 nazývané Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) od roku 1921 až do své smrti.
Dětství a mládí
Své mládí strávil nejprve v Černé Hoře a od roku 1894 pobýval se svým ovdovělým otcem ve Švýcarsku, kde Alexandr studoval. Bydleli v Ženevě. Celá rodina Karađorđevićů pobývala v různých městech po Evropě, které ji sloužila jako různá místa exilu; vzhledem k tomu, že ve vlasti byl až do roku 1903 u moci konkurující rod Obrenovićů, nesměli se vrátit.
Vojenské vzdělání potom získal v Petrohradu, a to na akademii Pažeckij korpus. V zahraničí pobýval až do vyvraždění Obrenovićů v roce 1903 a v roce následujícím se Alexandr vrátil do vlasti.
Alexandr byl nicméně až druhým synem srbského krále Petra I., jeho starší bratr Jiří Karađorđević však byl nucen se v roce 1909 vzdát následnictví poté, co v záchvatu vzteku ubil svého sluhu. Rozhodnutí o vzdání se následnictví však bylo učiněno na základě tlaku významných osobností na čele srbské politické elity.
Vláda
Alexandr byl od roku 1914 regentem Srbska během první světové války a vrchním velitelem srbských vojenských sil. Během první balkánské války a druhé balkánské války byl velitelem První armády a zaznamenal řadu vítězství.
V roce 1921 na krále Alexandra spáchal atentát komunista Spasoje Stejić Baćo, který na něj shodil bombu z balkonu, nicméně panovník útok přežil.
Po skončení války inicioval pozemkovou reformu a další kroky nezbytné k tomu, aby vznikl jednotný stát, který zahrnoval historicky odlišná a nesourodá území. Trůn Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zdědil v roce 1921 po smrti svého otce. Jako monarcha se obával růstu vlivu Itálie a restaurace Rakousko-Uherska, především vlivu Maďarska, které se nechtělo smířit se ztrátou území Vojvodiny, Baranje a dalších oblastí, které ve válce ztratilo.
Během politické krize se 6. ledna 1929 ujal absolutní moci, změnil jméno státu na Království Jugoslávie a územně ho reorganizoval ve snaze rozrušit historické hranice, centralizovat moc a upevnit srbskou hegemonii ve státě. Oktrojoval novému státu jeho vlastní ústavu, kterou si právně pojistil silnou pozici. Unitární stát prosazoval nejen sjednocením všech předpisů, ale také i návštěvami venkova, a to na území celé Jugoslávie.
V zahraniční politice prosazoval orientaci na Francii (smlouvu o spojenectví podepsal v roce 1927), v regionu potom na Malou Dohodu. Nebyl oblíbencem prezidenta T. G. Masaryka.
Atentát a smrt
V prosinci roku 1933 se ustašovci neúspěšně pokusili na krále při jeho návštěvě Záhřebu spáchat atentát. O rok později využili královu cestu do Francie. Atentát naplánoval sám Ante Pavelić. Teroristická skupina se spojila s VMRO. Ve Francii se atentátníci rozdělili na dvě skupiny: marseillskou, složenou z Bulhara z VMRO Vlada Černozemského a ustašovce Mija Kralja, a pařížskou, složenou z Ivana Rajiće a Zvonimira Pospišila. První skupina se měla pokusit zabít krále ihned po přistání v Marseille, druhá skupina byla v záloze pro případ, že by se atentát nepovedl. Při přistání lodi 9. října 1934 se Vladovi Černozemskému podařilo přiblížit k otevřenému automobilu, ve kterém král jel, a zastřelit jej. Při incidentu byl zbloudilou kulkou zabit i tehdejší francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Králův vrah, bulharský revolucionář Vlado Černozemski (rozený Veličko Dimitrov Kerin) byl francouzským policistou zabit na místě činu. Stopy atentátu vedly nejenom k Ustaše a VMRO, ale i k maďarské, italské a německé tajné službě, neboť vládám těchto států byla trnem v oku Alexandrova profrancouzská orientace, a tak měly zájem na jeho odstranění. Králova údajná poslední slova byla: "Střezte Jugoslávii!" Ve skutečnosti král nic takového neřekl.
Po jeho smrti se stal králem jeho teprve jedenáctiletý syn Petr II. Karađorđević, za něhož do jeho plnoletosti (1941) vládla tříčlenná regentská rada vedená jeho strýcem Pavlem Karađorđevićem, podle královy závěti. Pohřeb panovníka se uskutečnil v Bělehradě, jeho rakev putovala lodí zpět do země a průvod se zastavil ve Splitu a Záhřebu.
Alexandr I. podporoval ČSR, přispěl například prostředky na výstavbu a vybavení pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Byl také odpůrcem Adolfa Hitlera. V jeho zemi vznikala řada památníků, některé vyrostly také ve Francii. Za druhé světové války je ale okupační vojska (většinou německá) odstraňovala.
Rodina 8. června 1922 se oženil s Marií Hohenzollernskou, která mu porodila tři syny:
Petr II. Jugoslávský (6. září 1923 – 3. listopadu 1970), poslední král Jugoslávského království, ⚭ 1944 Alexandra Řecká a Dánská (25. března 1921 – 30. ledna 1993) Tomislav Jugoslávský (19. ledna 1928 – 12. července 2000) ⚭ 1957 Markéta Bádenská (14. července 1932 – 15. ledna 2013) ⚭ 1982 Linda Mary Bonney (*22. června 1949) Ondřej Jugoslávský (28. června 1929 – 7. května 1990) ⚭ 1956 Kristýna Markéta Hesenská (10. ledna 1933 – 22. listopadu 2011) ⚭ 1963 Kira Melita z Leiningenu (18. července 1930 – 24. září 2005) ⚭ 1974 Eva Maria Andjelkovich (26. srpna 1926 – 13. prosince 2020)
Odkaz
Postava krále Alexandra je přijímána rozporuplně, především jeho unitaristické tendence. Zatímco v Srbsku je vnímán jako klíčová historická postava, ulice nesou jeho jméno, stejně jako řada památníků, v Chorvatsku a ve Slovinsku je vnímán jako představitel boje proti národní identitě.
V Praze, konkrétně na Praze 9 byl po králu Alexandrovi pojmenován park. Stejně tak ve Střešovicích stojí vysokoškolské koleje, které dříve nesly jeho jméno v názvu.
Vyznamenání
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Království Jugoslávie Petr I. Karadjordjević Petr II. Karađorđević Pavel Karađorđević Seznam představitelů Jugoslávie
Externí odkazy
Video o zavraždění krále na YouTube Pořad Českého rozhlasu o atentátu v Marseille
Kategorie:Karađorđevićové Kategorie:Jugoslávští králové Kategorie:Jugoslávští regenti Kategorie:Srbští princové Kategorie:Členové Řádu Božího hrobu Kategorie:Pravoslavní panovníci Kategorie:Oběti vražd ve Francii Kategorie:Zavraždění panovníci Kategorie:Zastřelení lidé Kategorie:Oběti atentátů Kategorie:Natočená úmrtí Kategorie:Narození v roce 1888 Kategorie:Narození 16. prosince Kategorie:Narození v Cetinje Kategorie:Úmrtí v roce 1934 Kategorie:Úmrtí 9. října Kategorie:Úmrtí v Marseille Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na jugoslávských bankovkách