Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America – zkráceně CSA), nazývané též Konfederace, Dixie nebo Konfederační státy, byla vláda formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, mezi lety 1861 a 1865.

Sedm států vyhlásilo svou nezávislost na Spojených státech předtím, než byl Abraham Lincoln inaugurován jako prezident, další čtyři státy tak učinily poté, co začala Americká občanská válka bitvou u Fort Sumter. Spojené státy americké („Státy Unie“) považovaly odštěpení těchto států za nezákonné a odmítaly Konfederaci uznat. Ačkoliv žádná evropská mocnost CSA oficiálně neuznala, Velká Británie tam měla své obchodní zájmy a pomáhala státům Konfederace prolomit blokádu. Jediným prezidentem Konfederovaných států amerických se v únoru 1861 stal Jefferson Davis.

Rozpad CSA nastal, když se Robert E. Lee a další generálové Konfederace v dubnu 1865 vzdali. Poslední schůze konfederační vlády se konala v květnu a téměř všechny vojenské síly se vzdaly do konce června.

Historie Příčiny odtržení náhled|vlevo|upright=1.3|Vývoj konfederovaných států, 20. prosince 1860 – 15. července 1870 Historici uvádějí, že příčinou odtržení byla hrozba omezení nebo zrušení otroctví Republikány, případně omezení práv vlastnit otroky, což u jižních států bylo důvodem pro vystoupení z Unie. Abraham Lincoln však sám pronesl: "Mým prvořadým cílem je boj o záchranu Unie. Nejde mi o obranu ani o likvidaci otroctví." Někteří jižanští duchovní se ve svých kázáních zabývali odtržením. Benjamin M. Palmer (1818–1902), pastor První Presbytariánské církve v New Orleans, bouřlivě podporoval odtržení ve svém kázání na Den díkůvzdání v roce 1860, zatímco argumentoval, že bílí Jižané mají právo a povinnost zachovat otroctví vedle ekonomické a sociální sebezáchovy, působit jako „strážci oddaných a loajálních bezmocných“ černochů, střežit globální ekonomické zájmy a obhajovat víru proti „ateistickému“ abolicionismu.Text kázání Benjamina Palmera na den Díkůvzdání. Jeho kázání bylo rozšiřováno po celém regionu.

Odštěpené státy náhled|upright=0.7|vlevo|Konfederační prezident Jefferson Davis Sedm států odštěpených v únoru 1861: Jižní Karolína (20. prosince 1860)The text of South Carolina's Ordinance of Secession . Mississippi (9. ledna 1861)The text of Mississippi's Ordinance of Secession . Florida (10. ledna 1861)The text of Florida's Ordinance of Secession . Alabama (11. ledna 1861)The text of Alabama's Ordinance of Secession . Georgie (19. ledna 1861)The text of Georgia's Ordinance of Secession . Louisiana (26. ledna 1861)The text of Louisiana's Ordinance of Secession . Texas (1. února 1861)The text of Texas' Ordinance of Secession . Potom, co Lincoln vyhlásil válku, se přidaly další čtyři státy: Virginie (17. dubna 1861)The text of Virginia's Ordinance of Secession .Virginia did not turn over its military to the Confederate States until 8. června 1861 and the Constitution of the Confederate States was ratified on June 19, 1861. Arkansas (6. května 1861)The text of Arkansas' Ordinance of Secession . Severní Karolína (20. května 1861)The text of North Carolina's Ordinance of Secession . Tennessee (8. června 1861)The text of Tennessee's Ordinance of Secession .Stát Tennessee ratifikoval smlouvu vojenského spojení s Konfederačními státy 7. května 1861, voliči tuto smlouvu potvrdili v referendu 8. června 1861. Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány prokonfederační vládou, sídlící v exilu: Missouri – stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října 1861).The text of Missouri's Ordinance of Secession .The pro-Confederate politicians tried to meet in Neosho, Missouri, and then were driven out of the entire state. Kentucky – stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu 1861).The text of Kentucky's Ordinance of Secession . Russellville Convention Oba státy povolovaly otroctví a v obou byly unionistické i konfederační okresy, někteří otrokáři byli dokonce Unionisty, což bývá dodnes předmětem diskuzí.

# město populace v roce 1860 města dle populace návrat do Unie 1. New Orleans, Louisiana 168 675 6 1862 2. Charleston, Jižní Karolína 40 522 22 1865 3. Richmond, Virginie 37 910 25 1865 4. Mobile, Alabama 29 258 27 1865 5. Memphis, Tennessee 22 623 38 1862 6. Savannah, Georgie 22 292 41 1864 7. Petersburg, Virginie 18 266 50 1865 8. Nashville, Tennessee 16 988 54 1862 9. Norfolk, Virginie 14 620 61 1862 10. Augusta, Georgie 12 493 77 1865 11. Columbus, Georgie 9 621 97 1865 12. Atlanta, Georgie 9 554 99 1864 13. Wilmington, Severní Karolína 9 553 100 1865

Vlajka

Ekonomika Konfederace měla agrárně zaměřenou ekonomiku s exportem na světové trhy. Hlavním artiklem byla bavlna, v menší míře tabák a cukrová třtina. Místně bylo pěstováno obilí a zelenina, hovězí a vepřový dobytek. Všech 11 států produkovalo v roce 1860 průmyslové zboží v hodnotě 155 milionů dolarů, a to především v závodech na zpracování zrna a řeziva, zpracování tabáku, bavlněného zboží a potřeb pro námořnictvo jako terpentýn apod. Státy Konfederace přijaly nízké sazby cla ve výši 15 %, ale uplatnily je na všechny importy ze zbytku Spojených států.Tariff of the Confederate States of America, May 21, 1861. Tarify však nebyly mnoho platné, protože Konfederační přístavy byly pod Unionistickou blokádou a pouze pár lidí platilo daně ze zboží propašovaného z Unie. Vláda vybrala kolem 3,5 milionu dolarů daní od začátku války proti Unii do konce roku 1864. Nedostatek odpovídajících finančních zdrojů donutil Konfederaci k vydávání peněz, což vedlo k vysoké inflaci.

Ozbrojené síly náhled|upright|Bojová zástava Armády Tennessee, později nazývaná jako „Konfederační vlajka“ náhled|upright|Námořní vlajka Konfederace Ozbrojené síly Konfederace se skládaly ze tří složek: 16x16pixelů Armáda Konfederace 27x27pixelů Námořnictvo Konfederace 29x29pixelů Námořní pěchota Konfederace

Konfederační vojenské velení se skládalo z mnoha veteránů Armády Spojených států a Námořnictva Spojených států, kteří rezignovali na svá postavení ve federálních komisích a získali vyšší postavení v Konfederačních ozbrojených silách. Mnozí z nich se účastnili Mexicko-americké války (včetně Roberta E. Leea a Jeffersona Davise), ale ostatní měli málo vojenských zkušeností (jako Leonidas Polk, který navštěvoval vojenskou akademii ve West Point, kterou nedokončil). Konfederační velitelský sbor byl složen jednak z mladých mužů pocházejících z rodin vlastnících otroky, ale byli v něm i muži z rodin obyčejných. Konfederace sbor vybírala ze zkušených i nezkušených důstojníků volbou ze všech hodností.

Sbor Konfederační armády byl tvořen z bílých mužů ve věku mezi 16 a 28 lety, na které se vztahovala mobilizace vyhlášená Konfederačním Kongresem roku 1862. Tisíce otroků sloužily jako dělníci, kuchaři, zvědové a v ostatních nebojových funkcích. Konfederace provedla odvody v roce 1862. Oslabena ztrátami, trpěla armáda nedostatkem lidských sil. Po agitaci ze strany armády a na žádost generála Leea, byli na jaře 1865 do bojových jednotek nabíráni a cvičeni i otroci s příslibem emancipace. Válka však záhy skončila a tak neměli příležitost zúčastnit se přímého boje. Ervin L. Jordan, Jr. Black Confederates and Afro-Yankees in Civil War Virginia (1995)

Vojenští vůdci náhled|upright|Generál Robert E. Lee, tvář Konfederační armády Vůdci Konfederace (se státem narození a nejvyšší dosaženou hodností):

Robert E. Lee (Virginie) – generál a vrchní velitel (1861–1865) Albert Sidney Johnston (Kentucky) – generál Joseph E. Johnston (Virginie) – generál Braxton Bragg (Severní Karolína) – generál P.G.T. Beauregard (Louisiana) – generál Richard Stoddert Ewell (Virginie) – generálporučík Samuel Cooper (New York) – generál James Longstreet (Jižní Karolína) – generálporučík Thomas Jonathan Jackson (Virginie) – generálporučík John Hunt Morgan (Kentucky) – brigádní generál A.P. Hill (Virginie) – generálporučík John Bell Hood (Texas) – generálporučík Wade Hampton III (Jižní Karolína) – generálporučík Nathan Bedford Forrest (Tennessee) – generálporučík John Singleton Mosby, tzv. „Šedý duch Konfederace“ (Virginie) – poručík J.E.B. Stuart (Virginie) – generálmajor Edward Porter Alexander (Georgie) – brigádní generál Franklin Buchanan (Maryland) – admirál Raphael Semmes (Maryland) – týlový admirál Josiah Tattnall (Georgie) – velitel loďstva Stand Watie (Indiánské teritorium, dnes Oklahoma) – brigádní generál (vzdal se jako poslední) Leonidas Polk (Severní Karolína) – generálporučík Sterling Price (Virginie) – generálmajor Jubal Anderson Early (Virginie) – generálporučík Richard Taylor (Kentucky) – generálporučík (syn amerického prezidenta Zachary Taylora) Lloyd J. Beall (Jižní Karolína) – poručík – velitel Konfederačních námořních sil Stephen Dodson Ramseur (Severní Karolína) – generálmajor Camille Armand Jules Marie, Prince de Polignac (Francie) – generálmajor John Austin Wharton (Tennessee) – generálmajor Thomas L. Rosser (Virginie) – generálmajor Patrick Cleburne (Irsko) – brigádní generál Albert Pike (Massachusetts) – brigádní generál

Tabulka států Konfederace Stát Vlajka Datum odtržení Připojení k C.S.A. Rok převládnutí vlivu Unie Znovupřipojení k Unii Jižní Karolína 20. prosince 1860 8. února 1861 1865 9. července 1868 Mississippi 9. ledna 1861 8. února 1861 1863 23. února 1870 Florida 10. ledna 1861 8. února 1861 1865 25. června 1868 Alabama 11. ledna 1861 8. února 1861 1865 13. července 1868 Georgie 19. ledna 1861 8. února 1861 1865 první datum 21. července 1868; druhé datum 15. července 1870 Louisiana 26. ledna 1861 8. února 1861 1863 9. července 1868 Texas 1. února 1861 2. března 1861 1865 30. března 1870 Virginie 17. dubna 1861 7. května 1861 1865; (1861 v Západní Virginii) 26. ledna 1870 Arkansas 6. května 1861 18. května 1861 1864 22. června 1868 Severní Karolína 20. května 1861 21. května 1861 1865 4. července 1868 Tennessee 8. června 1861 2. července 1861 1863 24. července 1866 Missouri 31. října 1861 28. listopadu 1861 1861 Nezvolená pro-Unionistická vláda od roku 1861. Kentucky (Russellvillská dohoda) 20. listopad 1861 10. prosinec 1861 1861 Pro-Unionistická a C.S.A. vláda od roku 1861.

Odkazy Reference

Související články Americká občanská válka Unie (americká občanská válka) Dějiny Spojených států amerických

Literatura Current, Richard N., ed. Encyclopedia of the Confederacy (4 vol), 1993. 1900 pages, articles by scholars. Faust, Patricia L. ed, Historical Times Illustrated Encyclopedia of the Civil War, 1986. Heidler, David S., et al. Encyclopedia of the American Civil War : A Political, Social, and Military History, 2002. 2400 pages () Steven E. Woodworth, ed. The American Civil War: A Handbook of Literature and Research, 1996. 750 pages of historiography and bibliography

Externí odkazy

The McGavock Confederate Cemetery at Franklin, TN Confederate offices Index of Politicians by Office Held or Sought Civil War Research & Discussion Group -*Confederate States of Am. Army and Navy Uniforms , 1861 The Countryman, 1862-1866 , published weekly by Turnwold, Ga., edited by J.A. Turner The Federal and the Confederate Constitution Compared The Making of the Confederate Constitution , by A. L. Hull, 1905. Photographs of the original Confederate Constitution and other Civil War documents owned by the Hargrett Rare Book and Manuscript Library at the University of Georgia Libraries . Photographic History of the Civil War, 10 vols., 1912. DocSouth: Documenting the American South – numerous online text, image, and audio collections. Confederate States of America: A Register of Its Records in the Library of Congress

Kategorie:Dějiny USA 19. století Kategorie:Historická území USA Kategorie:Americká občanská válka Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1861 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1865 Kategorie:Separatismus v USA