Korál

náhled|upright=0.8|Korál Dendrogyra cylindricus, Atlantik náhled|Korály jsou kolonie složené z milionů klonálních polypů, z nichž každý obsahuje miliony fotosyntetických řas, které žijí symbioticky v jejich tkáni. náhled|Korál Trachyphyllia, Mořský svět Praha náhled|Koráli v Rudém moři Korál je označení pro některé mořské žahavce ze třídy korálnatci (Anthozoa). Je pro ně typické potlačení metageneze, což znamená, že zůstávají ve stadiu polypa. náhled|Korálový útes s několika zdravými korály a několika korály se známkami bělení náhled|Kontaminace laguny Rurutu (Francouzská Polynésie) hvězdicemi trnová koruna živícími se korály Všech asi 6000 druhů žije přisedle v mořích, obvykle v koloniích. Mezi korály patří původci korálových útesů v tropických mořích; k tvorbě vnějších schránek vylučují uhličitan vápenatý. Na budování korálových útesů se podílejí zejména šestičetní koráli ze skupiny Hexacoralia, kromě nich také dírkonošci, měkkýši, řasy (zejména vápencem inkrustované ruduchy). Pokud se v během milionů let schránky korálů vrstvily kolem sopečného kužele, mohl vzniknout atol. K obnovení korálů dochází relativně rychle i po jaderném výbuchu. V současnosti je podle odhadů asi 284 300 km² mořského dna pokryto korálovými útesy. Poblíž Šalamounových ostrovů objevili vědci zatím největší korálovou kolonii na světě. Tvoří ji téměř miliarda geneticky identických korálových polypů, kteří v kolonii spolupracují, jako by tvořili jeden organismus. Organismus je druh tvrdého korálu zvaného houbovník kolíkový (Pavona clavus). Přestože je dle vědců ve výborném zdravotním stavu, obávají se vědci množství hrozeb, kterým čelí všichni koráli včetně globálního oteplování a nadměrného rybolovu.

Anatomie

Jedna „větev“ korálu jsou miliony geneticky identických polypů.

Rozlišují se živočišní koráli (stromově se větvící), jakožto organismy skryté uvnitř korálové schránky a například pomocí vějířků filtrujících vodu, a rostlinné stromatolity, které nejsou skryté, ale žijí na povrchu vlastních minerálních výměšků, tvořící tak naopak kulovité kolonie.

Symbióza I když se mohou koráli živit planktonem, většinu potravy jim obstarávají symbiotické řasy, zooxantely. Proto koráli většinou rostou ve slunných mořích (do hloubky 60 m), aby řasám zajistili dostatek světla. Někdy je však možné najít zvláštní korály bez endosymbiontů i v hloubce 3000 m a dokonce i na arktických Aleutách. Korály s endosymbionty označujeme jako hermatypické, bez nich jako ahermatypické. Ahermatypičtí koráli se musí uživit samostatně, mohou ale pronikat do jiných míst než hermatipičtí.

Symbionty korálů jsou obrněnky, které mohou tvořit až tři čtvrtiny biomasy korálu. Od svého endosymbionta získávají koráli až 90 % organických látek, díky čemuž se mohou bohatá korálová společenstva tvořit i v živinami chudých tropických vodách.

Vypuzení obrněnek korálem je příčinou jevu známého jako bělení korálů; projevuje se zbělením korálu. Někteří koráli jsou odolní. V odolnosti na zvyšování teploty se mohou koráli přizpůsobit „trénováním“. Korál bez endosymbiontů je výrazně oslaben, neroste a hrozí mu uhynutí, což by mohlo mít za následek destrukci celého útesu. Obrněnky jsou vypuzeny nejčastěji kvůli zvýšení teploty vody, znečištění nebo infekci patogenem. Pokud důvod(y) k vypuzení včas pominou, může korál přijmout obrněnky zpět a obnoví se. Se zvyšováním teplot moří se biodiverzita korálů nemění, ale mění se podíl zastoupení jednotlivých druhů.

Mikrobi žijící s korály mají také vliv na odolnost korálů vůči vlnám tepla a přizpůsobování se jim.

Znečištění, poškozování Za největší hrozbu pro korály je na celosvětové úrovni považováno blednutí korálů způsobované oteplováním moří a oceánů. Jsou citlivé na změnu teploty vody i její pH, což se vlivem klimatických změn může měnit. Důležitý je i dostatek světla, proto koráli umírají v zakalené nebo živinami přesycené vodě. Korály ničí neúmyslná eutrofizace z pevniny. (Splachování minerálních hnojiv ze zemědělské půdy do vodních toků; odpadní vody – splašky; fekálie, polyfosfáty z pracích prostředků, hormonální přípravky – a průmyslové emise vyplavované přímo nebo řekami do moří včetně průsaku; vysoká eutrofizace spodními vodami). Koráli v sobě akumulují mikroplasty. Koráli blednou také kvůli úhynu barevných řas, které fungují jako zdroj kyslíku a živin. Škodí jim opalovací oleje a krémy obsahující oxybenzon a oktinoxát, také nátěry lodí. Poškozují je lodní kotvy a neopatrní potápěči, šnorchlisté a harpunáři.

Úmyslné hnojení oceánů, což je forma geoinženýrství, je zatím zakázáno.

Využití náhled|upright=1.0|Šperkařský korál (Alžír) Ve šperkařství: Tvrdé vnější schránky některých druhů korálů jsou zbarveny různými odstíny typické červené barvy. Již od pravěku se využívaly jako oblíbený šperkařský materiál k výrobě náhrdelníků (z toho české výrazy korál, korálek, korále) nebo k výzdobě předmětů z jiných materiálů (především kovových) vykládáním. V doplňcích stravy: Schránka korálu je z velké části tvořena organickými sloučeninami vápníku a dalšími stopovými minerály. Schránky odumřelých korálů se proto po rozemletí a čištění používají v doplňcích stravy ve formě prášku, prášku v kapslích nebo v tabletách.

Odkazy Reference

Literatura JELÍNEK, Tomáš. Němečtí biologové úspěšně rozmnožili korály v akváriu, mohlo by to přispět k jejich záchraně. In: EnergoŽrouti.cz [online]. 10. 4. 2021 [cit. 2025-01-14]. Dostupnéé z: https://energozrouti.cz/clanek/nemecti-biologove-rozmnozili-korali-v-akvariu-prispeji-k-jejich-zachrane kar [KARLÍK, Tomáš]. Australský korálový útes umírá. Jeho schopnost obnovovat se klesla o 89 procent. In: Česká televize [online]. 6. 4. 2019 [cit. 2025-01-17]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/australsky-koralovy-utes-umira-jeho-schopnost-obnovovat-se-klesla-o-89-procent-65543 PFLEGER, Václav. Korálový útes. 1. vyd. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1989. 157 s., 24 nečísl. s. obr. příloh. Živou přírodou.

Související články Anthozoa Belizský bariérový útes El Niño Globální oteplování Korálový útes Mezoamerický korálový útes  Okyselování oceánů Pobřeží Ningaloo Velký bariérový útes

Externí odkazy

Za třicet let by koráli mohli ztratit schopnost vytvářet své tvrdé vnější schránky, varují vědci 14. 6. 2021 (tev) Jedovaté mořské hvězdice decimují korálové útesy v Indickém oceánu a vědci proti nim těžce bojují National Geographic 9. 12. 2024 Korálové útesy chrání před sluncem 2. prosince 2009, autorka Martina Otčenášková Podmořský robozabiják autor Martin Tůma, 07.09.2015

Kategorie:Korálnatci Kategorie:Šperky