Za příslušníky řecké menšiny v Česku jsou považováni občané ČR hlásící se k řecké národnosti, a občané Helénské republiky mající v Česku krátkodobý či trvalý pobyt.
Historie thumb|Památník „70 let od příchodu Řeků na Jesenicko 1949 – 2019“ thumb|Památník „Řeckým občanům Krnova“ (odhalený 2005) Vznik této menšiny spadá do období po druhé světové válce. Po skončení řecké občanské války se v letech 1948–1949 usadilo na území tehdejší Československé republiky více než 12 000 emigrantů. Jednalo se převážně o občany levicového zaměření, ale např. i několik desítek válečných zajatců z řad královské armády. V první vlně v roce 1948 dorazilo přes 3000 dětí, na přelomu let 1948–1949 je následovali dospělí – po nezbytné aklimatizaci v karanténních táborech (Lešany u Benešova, Mikulov, Svatobořice u Kyjova, Těchonínhttp://www.techonin.net/historie_obce_rekove.htm). thumb|left|Řeckými vlajkami vyzdobený dům v obci Slezské Rudoltice Přijetí řeckých komunistických uprchlíků do Československa na konci řecké občanské války umožnili členové Komunistické strany Řecka (KKE) žijící v exilu v rumunské Bukurešti. Zpočátku se očekávalo, že se uprchlíci brzy vrátí do Řecka, vzhledem k vývoji politické situace se mnozí z nich nakonec naturalizovali jako českoslovenští občané a obecně se asimilovali, často se smísili s místními Čechy nebo s malou, ale významnou menšinou sudetských Němců, kterým bylo po osvobození Československa od nacistické německé okupace dovoleno v něm zůstat. V mnoha případech byli tito řečtí uprchlíci přesídleni do domů, které dříve patřily sudetským Němcům a po odsunu Němců z Československa zůstaly neobydlené. Následovalo usídlení emigrantů v příhraničních okresech z nichž většina se soustředila ve městech Brno, Ostrava, Opava a Krnov, v jižním Slezsku a severozápadních Čech, nebo v jejich okolí, kde řecké zemědělské zkušenosti pomohly oživit zemědělskou výrobu na pozemcích, na nichž dříve pracovali sudetští Němci. Migranti byli etnicky různorodí, tvořili je nejen Makedonci, pontští Řekové a kavkazští Řekové, ale také Slovanomakedonci, Aromunci, sefardští Židé a dokonce i malé množství turecky mluvících Řeků nebo Urumů pocházejících z Gruzie a východní Anatolie.
Zpočátku izolovaná skupina se v polovině 50. let adaptovala a postupně se Řekové rozmístili téměř po celé republice. V 70. letech 20. století žilo v celém Československu 15 tisíc Řeků, z toho 900 v Krnově, ve kterém měli zaplnit mezeru po deportovaném německém obyvatelstvu. Část z nich, zejména ti starší, se snažili vrátit po pádu vlády řecké vojenské junty do své vlasti, což se jim dařilo ve větší míře teprve až v 80. letech 20. století.
Současnost
Dle výsledků sčítání lidu k 3. 3. 1991 se 3379 občanů ČR hlásilo k řecké národnosti. Podle údajů z roku 2008 se cca 3500 občanů České republiky hlásilo k řecké národnostiŘecké ministerstvo zahraničí o vztazích s ČR a dle údajů z roku 2009 žije v ČR 860 občanů Řecké republiky s krátkodobým či trvalým pobytem.ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství – k 31. 12. 2009 Většina z nich žije v Praze, ve Slezsku (Krnov, Bruntál, Karviná, Třinec, Zlaté Hory) a na severní Moravě (Šumperk).
Na území ČR dnes existuje deset řeckých komunit ve městech Bohumín, Brno, Havířov, Jeseník, Karviná, Krnov, Ostrava, Třinec, Šumperk a Javorník. Všech těchto deset obcí je součástí Asociace řeckých obcí v České republice. Mimo Asociaci stojí Řecká obec Praha. V ČR působí také mnoho jiných spolků a sdružení, jejichž činnost je spojena s touto menšinou: Společnost přátel Nikose Kazantzakise, Nadační fond Hellenika a Lyceum Řekyň v České republice.
Podle předsedy Asociace řeckých obcí v ČR Christose Bialase se v roce 2011 kvůli nepokojům v Řecku vrátily do Česka desítky rodin a stovky dalších o stěhování uvažují. Do ČR přijíždějí Řekové za prací často na pozvání mezinárodních společností.
Řecké komunity pravidelně pořádají akce kulturního a společenského charakteru, setkání starší i mladší generace. Ve většině obcí probíhá výuka řečtiny a řeckých tanců.
Známí příslušníci menšiny náhled|Jana Michailidu, česká politička řeckého původu Ivan Andreadis (1924–1992) – stolní tenista, sportovní novinář a agent Státní bezpečnosti George Agathonikiadis (* 1947) – filmový a divadelní režisér, scenárista a spisovatel Nikos Armutidis (* 1953) – sochař a malíř Džimis Bekakis (* 1966) – fotbalista Vasilis Bolobocis (1953–2019) – fotbalista Petros Cironis (1936–2021) – historik Pynelopi Cimprichová (* 1958) – politička, farmaceutka Evangelia Čarasová (1904–2013) – v roce 2013 nejstarší obyvatelka ČR Ivan Dorovský (1934–2021), makedonský Řek, balkanolog Marko Elefteriadis, známý jako Ektor (* 1985) – český rapper, syn Teny Elefteriadu Tena Elefteriadu (* 1948) a Martha Elefteriadu (* 1946) – sourozenecké duo zpěvaček, populárních v ČSSR zejména v 70. letech 20. století Nikos Fotiadis – fotbalista Třince (I. liga) a Opavy Goce Chadzitaskos (* 1953) – fyzik Kaliopi Chamonikola (* 1954) – historička Dennis Christu (* 1989) – fotbalista Janis Chunuzidis (1937–2021) – fotbalista Marek Jankulovski (* 1977) – fotbalista Pando Jankulovski (1941–2015) – fotbalista Sotiris Joanidis (1939–2021) – lesník, myslivec, historik, spisovatelJoanidis Sotiris na webu Paměti národa Charilaos Karadžos – televizní režisér Jordanis Karagavrilidis (* 1958) – hokejista HC LitvínovKaragavrilidis Jordanis Angelika Karoni (* 1995) – modelka Michal Kenis – výrobce varhanních píšťal z Úvalna Martin Konvička (* 1969) – politik, zoolog Nikos Koulouris (* 1981) – saxofonista kapely Kryštof Panajotis Kucalas (* 1992) – fotbalista Thomas Kulidakis (* 1981) – politolog a novinář Jakub Mamula (* 1982) – historik, vedoucí Státního okresního archivu Bruntál se sídlem v Krnově Fotis Maniatis (* 1976) – fotbalista Josif Michailidis (* 1947) – fotbalista Saša Michailidis – moderátor Simon Michailidis (* 1969) – pracovník ve vězeňství, generálporučík Dominika Michailidu (* 1980) – politička a výtvarnice Petros Michopulos (* 1970) – politický komentátor a podnikatel, narozen v Krnově Moras (zal. 2014) – kapela hrající vlastní řeckou tvorbu žánru world music s prvky art rocku, popu a blues Jana Michailidu (* 1990) – politička Michal Papadopulos (* 1985) – fotbalista, reprezentant ČR, syn Tanase Papadopulose Tanas Papadopulos (* 1962) – fotbalista, otec Michala Papadopulose Andreas Papadopulos (* 1994) – novinář, redaktor ČT Statis Prusalis (Epanastatis Prusalis) (1948–2016) – řecký zpěvák žijící v Česku Kostas Samaras (1940–2015) – majitel Kofola ČeskoSlovensko Jannis Samaras (* 1971) – generální ředitel Kofoly, syn a dědic Kostase Samarase Emanuel Sideridis (* 1951) – hudebník Tereza Švábíková (* 2000) – česká reprezentantka v badmintonu Froso Tarasidu (* 1955) – zpěvačka Loukas Vyntra (* 1981) – fotbalista Sotirios Zavalianis (* 1965) – podnikatel ve zdravotnictví Kostas Zerdaloglu (* 1953) – herec
Odkazy
Reference
Literatura BOTU, Antula, KONEČNÝ, Milan: Řečtí uprchlíci. Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989. Praha 2005 CIRONIS, Petros: Akce „Řecké děti 1948“. Dokumenty, vzpomínky a komentáře na emigraci hellénských dětí v roce 1948 do Československa. Rokycany 2001 HRADEČNÝ, Pavel: Řecká komunita v Československu. Její vznik a počáteční vývoj (1948-1954). Studijní materiály Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2000
Související články Nikos Kazantzakis
Externí odkazy Asociace řeckých obcí v ČR Řecká obec Brno Řecká obec Krnov-město Řecká obec Praha Lyceum Řekyň v České republice DOMOVY ŘECKÝCH DĚTÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH 1948-1962
Kategorie:Dějiny Řecka Kategorie:Demografie Československa Kategorie:Národnostní menšiny v Česku
Kategorie:Česko-řecké vztahy