náhled|Obal brožury a výstavy Odkaz šturovské generace náhled|Ľudovít Štúr, ideový lídr hnutí Štúrovci byla skupina osob, jež představovala hlavní proud slovenského národního hnutí v polovině 19. století nazvaný podle nejvýznamnější osobnosti této skupiny, podle Ľudovíta Štúra. náhled|Skupina štúrovců se zformovala na Evangelickém lyceu v Bratislavě Kontaktovali se se stejně radikálně orientovanými studentskými kroužky v dalších slovanských městech. Velkou pozornost věnovali lidové kultuře a životu neprivilegovaných vrstev obyvatelstva, ke kterým se obraceli také svojí literární tvorbou i praktickou činností. Iniciovaly studentské struktury (Štúrova Společnost českoslovanská v Bratislavě v které se štúrovci v 30. letech zformovali a také Francisciho Jednota Mládeže slovenské/Bratrstvo slovenské v Levoči), organizovaly vlastivědné vycházky, prázdninové cesty a studijní pobyty. náhled|Michal Miloslav Hodža
Oblasti činnosti Národní jazyk Od roku 1835 stál v rámci společnosti věrně po boku Štúra Jozef Miloslav Hurban a Michal Miloslav Hodža, se kterými v Hlubokém uzákonil v roce 1843 štúrovskou slovenštinu na základě středoslovenského nářečí (v roce 1844 vydal Hurban druhý ročník almanachu Nitra, čímž štúrovštinu uvedl do literárního života; první literární projevy štúrovské slovenštiny nacházíme například. v tvorbě Janka Krále či Jan Francisciho).
Na legitimizaci nového jazyka se štúrovci setkali s představitelem generace bernolákovců Janem Hollým. Návštěva Štúra, Hurbana a Hodži na Dobré Vodě 17. července 1843 se do kolektivní paměti Slováků zapsala jako pouť k Janu Hollému se žádostí o požehnání pro novou spisovnou slovenštinu, které i dostali (událost připomíná obraz Andreja Kováčika).
Literatura Štúrovci a post-štúrovci výrazně zasáhli do slovenské literatury prostřednictvím tvorby poezie (Janko Kráľ, Ján Francisci, Andrej Sládkovič, Ján Botto, Samo Chalupka, Mikuláš Dohnány), prózy (Jozef Miloslav Hurban, Ján Kalinčiak), cestopisů, esejí, literárních kritik a dramatu (Jonáš Záborský, Ján Palárik). Podíleli se také na sbírání lidové slovesnosti (Pavol Dobšinský, Ján Francisci, Samuel Reuss, Ján Rotarides).
Filosofie Filozoficky byli ovlivněni německou klasickou filozofií, především filozofií dějin Herdera a Hegla (Štúr, Hurban, Sládkovič), mesianismem Schellinga a ruských a polských mystiků (Hodža, Hroboň, Kellner-Hostinský), částečně francouzským osvícenstvím (především Daxner a Francisci). To vedlo později k rozdělení na hegeliány a anti-hegeliány (měsianisty). Filozoficko-právní ideje transformovaly do státoprávních dokumentů jako Nitranské žádosti, Liptovské žádosti a Žádostí slovenského národa.
Politika V duchu tehdejších moderních evropských politických idejí štúrovci odmítali systém Svaté aliance, feudalismus, absolutismus, privilegia šlechty, maďarizaci, požadovali suverenitu slovenského národa, zásadu ústavnosti a zastupitelnosti. V revolučním roce 1848 společně vyhlásili Žádosti slovenského národa (první kulturně-politický akt Slováků na celonárodní úrovni, který má národní, demokratické a pokrokově-liberální, jakož i národně-hospodářské a také sociální motivy; spoluiniciovali ho Štúr, Hurban, Hodža, ale také Francisci a Daxner). náhled|Ján Francisci, kapitán slovenských dobrovolníků
Národně-osvobozovací boj Štúrovci také stáli při založení první Slovenské národní rady a organizovali Slovenské povstání, kterého se podle Š. S. Osuského zúčastnilo přibližně 30 tisíc mužů (15 tisíc vyzbrojených). náhled|Busta Josefa Miloslava Hurbana v Národní radě Slovenské republiky
Hlavní představitelé skupiny
Ľudovít Štúr Ján Kalinčiak Samo Chalupka Andrej Sládkovič Janko Kráľ Ján Botto Janko Matúška Michal Miloslav Hodža Jozef Miloslav Hurban Samo Tomášik Viliam Pauliny-Tóth Jakub Grajchman August Radislav Roy August Horislav Krčméry Ján Rotarides Ján Krasomil Gáber Rudolf Homola Ľudovít Jaroslav Šulek Samuel Dobroslav Štefanovič Peter Kellner-Hostinský Samo Bohdan Hroboň náhled|Busta Štefana Marka Daxnera v Aleji národních buditelů, Martin, Slovensko
Rok odkazu Štúrovců
Matice slovenská vyhlásila rok 2022 za ROK ODKAZU ŠTÚROVCŮ a při této příležitosti připravila a spolupodílela se na sérii slavnostních, kulturních, osvětových, vzdělávacích i turistických akcí, vernisáží a výstav, vědeckých konferencí, odhalení pamětních pokojů, pamětních tabulí, bust, publikování vědeckých a populárně-naučných článkůLOMENČÍK, Július. August Horislav Škultéty [online]. 2022-05-25, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PARENIČKA, Pavol. 200 rokov od narodenia revolučného básnika Janka Kráľa [online]. 2022-04-25, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. 205. výročie narodenia Jozefa Miloslava Hurbana [online]. 2022-03-22, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. Mikuláš Dohnány [online]. 2022-06-03, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. Janko Francisci [online]. 2022-05-24, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. ; LOMENČÍK, Július. Andrej Sládkovič, slúžiaci kultúrnym úsiliam [online]. 2022-04-20, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PARENIČKA, Pavol. Ján Rotarides [online]. 2022-02-08, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. Pred 145 rokmi odišiel Viliam Pauliny-Tóth [online]. 2022-05-09, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. Štefan Marko Daxner [online]. 2022-04-11, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; SCHWARZ, Jozef. Jozef Karol Viktorin [online]. 2022-03-10, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš., SCHWARZ, Jozef. Ján Palárik – 200 rokov od narodenia, život, dielo a filozofické postoje [online]. 2022-04-22, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online., populárně naučných brožurMADURA, Pavol; PARENIČKA, Pavol: Odkaz štúrovskej generácie. Martin : Matica slovenská, 2022 a knihPARENIČKA, Pavol: Štúrovskí rebeli, revolucionári a vizionári. Martin : Matica slovenská, 2022 a také přípravy dokumentárních filmů.
Na podzim organizovala Matice slovenská konferenci s celoslovenským rozměrem Odkaz štúrovské generace (organizátor vědecký tajemník Matice slovenské Pavol Madura) a při této příležitosti slavnostně otevřela Bibliotéku Matice slovenské za účasti předsedy Matice a primátora města Martin. Konference navázala na první konferenci o štúrovcích a Štúrovi z roku 1997. Druhé konference se zúčastnili:
doc. PaedDr. Pavol Parenička, CSc. – Štúrovskí rebeli, revolucionári a vizionári doc. PhDr. Ivan Mrva, CSc. – My zvolili sme si cestu života tŕnistú. Pohnútky národného prebudenia a jeho dôsledky prof. PhDr. Róbert Letz, PhD. – Reflexia štúrovcov v mladej slovenskej generácii 30. rokov 20. storočia Mgr. Kamila Fircáková – Štúrovci v povedomí a aktivitách študentských korporácií PhDr. Matej Mindár, PhD., Janka Poláková – Život a pôsobenie rodiny Ľudovíta Štúra v Trenčíne ThLic. Michal Glevaňák – Cesta Bohuša Nosáka-Nezábudova ako člena Cestovateľského spolku do terra incognita alebo stretnutie mladého študenta s jedným z panteonu slavistov s užhorodským gréckokatolíckym farárom a rusínskym intelektuálom Michailom Lučkajom Mgr. Zdenko Tkáč – Pátranie po zabudnutom hrobe nezabudnuteľného básnika Janka Kráľa PhDr. Zuzana Pavelcová – Synergie štúrovcov na Dolnej zemi v živote a diele Štefana Václava Homolu Bc. Nadežda Zelenina, Jovan Jovanovič Zmaj – Srbský dejateľ v kontexte štúrovských dejín Ing. Mgr. Anton Meteňko, PhD. – Štúrovci a hurbanovci na východnom Slovensku – niektoré spoločensko-politické a vojenské aspekty zimnej výpravy 1848-1849 Mgr. Peter Schvantner – Štúrovcami inšpirovaný tajný študentský spolok Mor ho! doc. PaedDr. Július Lomenčík, PhD. – Pedagogický odkaz štúrovcov pre súčasný výchovno-vzdelávací proces Mgr. Radoslav Žgrada – Historická reflexia štúrovcov v diele Vladimíra Mináča prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. – Štúrov koncept spisovného jazyka (aj) ako úsilie prekonať jazykovo-konfesionálne rozdelenie slovenského národa PaedDr. Renáta Hlavatá, PhD. – Slovenskje povesti Jána Francisciho vo vzťahu k formujúcej sa spisovnej norme slovenčiny PaedDr. Jaroslav Vlnka, PhD. – Na margo portrétu rozorvaného hrdinu v poézii Janka Kráľa prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc. – Štúrovci v dejinách slovenskej kultúry Dr. h. c. prof. PhDr. Rudolf Dupkala, CSc. – Spory Štúrovcov o charakter slovenskej filozofie Mgr. Viktoriia Nadolska – Filozofia Ľudovíta Štúra cez prizmu traktátu „Slovanstvo a svet budúcnosti“ PhDr. Lukáš Perný, PhD. – Sociálna filozofia štúrovcov a jej praktická implementácia v dokumentoch slovenskej štátnosti Z konference je záznam k dispozici na Youtube a také je výsledkem konference stejnojmenný sborník.
Reference
Kategorie:Vlastenectví *