Samuel Tomášik, pseudonymy Kozodolský, Tomášek (8. února 1813 Jelšavská Teplica, nyní Gemerské Teplice, Uhersko – 10. září 1887 Chyžné), byl slovenský romantický spisovatel-prozaik a básník.
Životopis vlevo|náhled|Dokumentární film z produkce Matice slovenské
Vzdělání získal v Jelšavě a Gemeru, gymnázium navštěvoval v Rožňavě. Později pokračoval ve vzdělávání na lyceu v Kežmarku, Krakově a Wieliczke. Po ukončení studií pracoval dva roky jako vychovatel v Bánréve, když jeho otec onemocněl, vrátil se domů a po jeho smrti působil v Chyžném jako evangelický farář. Když v roce 1834 odjel do Německa, aby si doplnil vzdělání, v jeho farnosti ho zastupoval Samo Chalupka. V letech 1856–1860 se stal školním inspektorem a přičinil se o založení prvního slovenského gymnázia v Revúci.
Tvorba Svou tvorbou se řadí do meziobdobí mezi kollárovskou a štúrovskou generací. Začínal latinskou tvorbou (poezie), ale také se zajímal o lidovou tvorbu. Kromě latiny psal také česky a slovensky. V jeho tvorbě se velmi často objevuje výzva do boje za svobodu či spravedlnost, snaha dokázat důležitost slovenského národa v dějinách Uherska, nicméně věnoval se i básním satirickým, manželským, či na bázi lidové tvorby. Prostorově umísťuje svoje díla na území Muráně, resp. do gemerského regionu. Jeho díla se vyznačují zpěvností a lidovým jazykem, přičemž vícero z nich bylo zhudebněno nebo zlidovělo.
Hymna Hej, Slované Na Slovensku byla hymnou Slovenského státu (1939–1945), hymnou byla i v Jugoslávii, později v Srbsku a v Černé Hoře.
Vznik a osud díla Hej, Slované popisuje historik Eduard Chmelár:
V parodickém filmu ji neúspěšně navrhl jako hymnu Habsburské monarchie i fiktivní hrdina Jára cimrman ležící, spící.
210. výročí narození 12. února 2023 uspořádala v Gemerských Teplicích Matice slovenská vzpomínková akce ze kterého vznikl i krátký dokumentární film. Článek připravila evangelická farářka Emília Emília Völgyiová a Tatiana Tomková z Domu Matice slovenské v Rožňavě. Připomněl si ho také časopisy Hlas lidu a Nové Slovo.
Dílo 1888 – Básně a písně, souhrnné dílo 1834 – Hej, Slováci (původní název Na Slovany), hymnická píseň; později se pod názvem Hej, Slované stala neoficiální hymnou všeslovanského hnutí 1846 – Hladomra, první próza (pověst) 1864 – Bašovci na Muránskom zámku, povídka 1865 – Sečovci, veľmoži gemerskí, povídka 1867 – Vešelínovo dobytie Muráňa, povídka 1870 – Odboj Vešelínov, povídka 1873 – Malkotenti, povídka 1876 – Kuruci, povídka 1872 – Pamäti gemersko-malohotské, faktografická próza; dějiny Gemeru 1883 – Denkwürdigkeiten des Muranyer Schlosses, mit Bezug auf die Vaterländische Geschichte, faktografické dějiny Muráňského hradu Barón Trenck, vůdce pandurů, nedokončený román (jen rukopis) Svadba pod Kohoutem, drama (jen rukopis) Kolo Tatier čierňava, revoluční píseň Hej, pod Kriváňom (původně Hej, pod Muráňom), básnické dílo, které znárodnělo Ja som bača veľmi starý
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Slovenští básníci Kategorie:Slovenští dramatici Kategorie:Slovenští protestantští duchovní Kategorie:Narození v roce 1813 Kategorie:Narození 8. ledna Kategorie:Narození v Gemerských Teplicích Kategorie:Úmrtí v roce 1887 Kategorie:Úmrtí 10. září Kategorie:Úmrtí v Chyžném Kategorie:Muži