František Lýdie Gahura (10. října 1891 ZlínMatriční záznam o narození a křtu farnost Zlín – 15. září 1958 Brno) byl český architekt a sochař. Patří mezi nejvýznamnější české architekty a sochaře tvořící v duchu funkcionalismu.
Studium 1902–1910 vystudoval měšťanskou školu a v Uherském Hradišti se vyučil štukatérem 1910–1914 Umělecko-průmyslová škola v Praze – modelování u J. Drahoňovského 1914–1917 studium architektury u J. Plečnika 1919–1923 pokračoval ve studiu architektury na Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry
Život Hned po ukončení studií byl zaměstnán ve stavebním oddělení firmy Baťa ve Zlíně, kde pracoval do roku 1946. Proslavil se jako sochař. K jeho raným dílům patří socha J. A. Komenského a v roce 1920 sochy Františka Bartoše a Boženy Němcové. Až s určitým zpožděním se začal uplatňovat jako architekt a urbanista. Na jeho schopnosti upozornil Tomáše Baťu právě jeho profesor Jan Kotěra, když projektoval zahradní obytnou čtvrť pro zaměstnance továrny.
V jeho tvorbě se spojoval cit umělce s racionalizmem architekta-inženýra, připraveného plnit výtvarné myšlenky v architektonické praxi, ale i teoreticky domýšlet a řešit aktuální estetické problémy. Když v roce 1923 profesor Kotěra zemřel, zadal Baťa Gahurovi projekt dokončit. Tak vznikl první dílčí stavební plán zlínské čtvrti Letná a Tomáš Baťa v něm našel ideálního partnera pro své záměry. Gahura postupně nakreslil zastavovací plány dalších zlínských zahradních čtvrtí. Vrcholem jeho urbanistické tvorby byl Regulační plán Velkého Zlína z roku 1934, který si udržel kontinuitu až do dnešní doby. Zaobíral se celým zlínským regionem a byl autorem celé řady účelových staveb.
V technickém rozvoji stavebnictví hledal nový estetický výraz architektury. Zavedl zlínský monolitický železobetonový skelet 6,15 × 6,15 metrů se sloupy kruhového průřezu a s výplní z režných cihel, který se stal typizovanou konstrukční formou Zlína.
Ve třicátých letech byl jmenován městským architektem města Zlína, kde uskutečnil řadu urbanistických projektů jako například projekt městského centra (1937–1941). Jeho teoretická práce byla završena knihou Estetika architektury (1943).
Příkladem Gahurova architektonického citu je budova Památníku Tomáše Bati (1933).
Brzy po skončení 2. světové války v roce 1945 začal ve Zlíně ideologický protibaťovský nástup a architekt musel, stejně jako řada dalších blízkých Baťových spolupracovníků, opustit Zlín. V roce 1946 (po nuceném odchodu ze Zlína) odešel do Brna, kde pracoval jako zemský projektant a na sklonku života pracoval ve Výzkumném ústavu architektury jako vědecký pracovník. V průběhu života získal velké množství domácích i mezinárodních ocenění. Gahura spolu s Vladimírem Karfíkem byli zakladateli zlínské urbanistické a architektonické tradice.
Díla náhled|Zlínská radnice náhled|Velké kino náhled|Dům čp. 534 v Uherském Hradišti Zlínská radnice, 1920–23 obytné čtvrti zaměstnanců závodu Baťa, Zlín, 1923 extrahárna a sklad třísel pro Baťovu továrnu, Zlín, 1924 situační plán Baťových závodů, Zlín, 1925 některé tovární budovy závodů Baťa, Zlín školy ve Vracově (1923), Čejči (1924), Loučce u Lipníka n. Bečvou (1926) kostel Miškovice, 1926 úprava interiérů Baťovy vily, 1926 rodinné domy ve čtvrtích Letná a Zálešná, Zlín, 1926–1929 kaple, Kudlov u Zlína, 1927 návrh Domu služeb firmy Baťa, Brno, 1927 Baťova nemocnice, Zlín, 1927–1936 (spoluautor) prospekt internátu, Zlín, 1927–1937 Zlínská nemocnice, 1927–30 Obchodní dům Baťa, Zlín, 1929–32 Masarykovy školy ve Zlíně, 1928, budova odstraněna v roce 1989 Vila dr. Sázela, Piaristická 15, Trenčín, Slovensko, 1929–30 Regulační plán Otrokovice-Baťov, 1930 Velké kino, Zlín, 1931–32 Budova Čs. Červeného kříže, Nitra, Slovensko, 1931 Busta a náhrobek Tomáše Bati na Lesním hřbitově ve Zlíně, 1932 Památník Tomáše Bati, Zlín, 1933 Domovy mládeže a učňovské školy, Zlín, 1933–1938 územní plán Velkého Zlína, 1930–1934 a regionální plány zlínského okresu návrhy řešení náměstí Práce, Zlín, 1935–1939 Studijní ústavy (I. a II.), Zlín, 1936–1937 Studie ideálního průmyslového města, 1936–1938 zastavovací plány továren a obytných kolonií Baťa, Chelmek (Polsko), Ottmuth (Německo) a Vukovar (Jugoslávie) Návrh závodního ústavu národního zdraví, Zlín, 1940náhled|Památník Tomáše Bati Návrh Divadla pracujících, Zlín, 1940 Pomník J. A. Komenského, Zlín Základní škola, Bánov u Uherského Brodu, 1946–1951
Publikace Estetika architektury, 1943, 1945 odborné články v časopisech Stavba, Stavitel, Volné směry…
Ocenění GrandPrix Diplom d'Or Diplom Honoré (Paříž) Řád práce 50px|řád Pr za celoživotní dílo 1957
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
František Lýdie Gahura – zlínský městský architekt
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Funkcionalističtí architekti Kategorie:Čeští sochaři 20. století Kategorie:Baťovci Kategorie:Studenti Jana Kotěry Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Narození 10. října Kategorie:Narození ve Zlíně Kategorie:Úmrtí v roce 1958 Kategorie:Úmrtí 15. září Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení ve Zlíně Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu práce