Ostružiník maliník (Rubus idaeus), někdy nazývaný též maliník obecný, je až 2 metry vysoký listnatý opadavý keř s prutovitými výhony, náležející do čeledi růžovité.

Popis náhled|Průřez plodem náhled|Maliník s plody Listy: jsou 3–7četné, střídavé a lichozpeřené, lehce chlupaté. Květy: bílé, oboupohlavné, 5četné, pravidelné, kvete v květnu až červenci Plody: Plodem je malina, což je souplodí drobných peckovic, tzv. peckoviček.

Původ Maliník (Rubus idaeus) je původní domácí rostlinou v celé Evropě a Asii včetně Japonska, přesto nikdy nevzbudil zájem žádného starověkého národa na kontinentě. Neobjevil se v žádných řeckých, latinských nebo čínských písemnostech. Ve skutečnosti nezískal maliník žádný opravdový význam v Evropě ani Severní Americe až do 19. století. Nelze tvrdit, že nebyl do té doby ani pěstován.

V katalogu Johna Tradescanta z poloviny 17. století byla zapsána řada kultivarů maliníku, už tehdy se objevovaly bílé i červené druhy, což samo o sobě předpokládá značné stáří procesu pěstování. Existuje několik dalších zmínek o tomto ovoci, ale čím dále do minulosti, tím častěji ho popisují jako kyselé. Podle toho se dá soudit, že při pěstování nedošlo k výběru kvalitnějších odrůd.

Maliny mohly být ovocem, které bylo ponejprv pěstováno v evropských zemích a v Anglii domkáři, kteří přenesli pruty maliníku z divočiny do svých zahrádek, jak to udělali s drobnými planými lesními jahodami. Výběr a zkvalitnění druhů tu proběhlo dříve, než ovoce vzbudilo zájem profesionálních pěstitelů. náhled|Žlutoplodý kultivar maliníku

Areál rozšíření Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule od nížin do hor.

Stanoviště Světlé lesy, mýtiny a slunné stráně.

Pěstování náhled|Pěstování maliníku náhled|Zralé a nezralé souplodí Maliny jsou velmi ceněny spotřebiteli drobného ovoce, především z důvodu jejich chuti.

Nejsou však populární u pěstitelů ovoce z několika důležitých důvodů: maliníky zpravidla nejsou produktivní ve všech lokalitách některá onemocnění, která napadají maliník, je obtížné kontrolovat a dochází k vážnému a trvalé poškození keře nejsou silně produktivní a náklady na sklizeň jsou značné maliny špatně snáší přepravu (důvodem je struktura a jemnost plodu), takže je těžké zvládnout přepravu bez značného poškození.

náhled|Nová výsadba malin na fólii náhled|Udržovaná plantáž malin, předjaří I přes nevýhody spojené s pěstováním malin, existuje několik výhod jejich pěstování: maliník je obvykle prodáván na trhu za velmi uspokojivé ceny poptávka po malinách je vysoká dobré výtěžky maliníku lze získat pečlivým umístěním plantáže, pěstováním a hnojením prodej malin je žádoucím příspěvkem ovocnáře k dobrému postavení na trhu, protože pěstitel získá peníze již na začátku sezóny ovoce a maliny mu pomohou zajistit zákazníky pro jeho pozdější výpěstky.

Život průměrného keře maliníku je 8–15 let, pokud některá z chorob životnost keře významně nesníží. Neexistují však žádné bezprostřední vyhlídky na nadprodukci malin. Poptávka na trhu pro ovoce je velmi dobrá, a dodávka bobulí dobré kvality byla vždy daleko za poptávkou. Maliny jsou nejpopulárnější keřové ovoce, začínají zrát 3–4 týdny po jahodách.

Maliny jsou odolné rostliny. Maliník je možné pěstovat na velkém území Kanady a USA. Za příznivých podmínek lze polovinu běžné úrody ovoce očekávat u maliníku už druhý rok. Od třetího až do pátého roku plantáže produkují o něco větší úrodu každý rok, ale za normálních podmínek, nelze očekávat další zvýšení po pátém roce. Výnos asi 1500 litrů na hektar může být považován za běžnou plnou sklizeň. náhled|Sušený list je používán jako přísada čajů a léčiv pod názvem rubi idaei folium

Půdní podmínky Maliny se daří pěstovat na mnoha různých druzích půdy, ale nejlépe rostou v hluboké, vlhké, humózní a propustné půdě. Dobré odvodnění je zásadní, ale půda příliš suchá je stejně špatná jako půda příliš vlhká. Přestože celkový dojem z testů byl, že maliny se daří pěstovat nejlépe na štěrkovité a písčité půdě, bylo zjištěno, že v hlinité půdě byly plodiny o 54 procent větší než ty, které byly na lehčích půdách, a kromě toho plodiny na těžších půdách mají 64 procent větší výnos než na lehčích půdách. To je přesvědčivý argument ve prospěch pěstování malin na těžších půdách, což je skutečnost, která dosud nebyla oceněna. Pozemek, který má být použit pro maliny, by měl být bez zhoubných chorob a vytrvalých plevelů. náhled|Sklizené dozrávající, prodávané plody, určené k přímé konzumaci.

Expozice Maliníku dělá nejlépe severní nebo západní expozice, a proto takové jsou tyto svahy vhodnější pro komerční plantáže. Nejlepší a nejsladší ovoce roste na chladných, stinných místech, jaké je možné zajistit na severních a západních svazích. Pro výsadbu v domácí zahradě, kde volba expozice není tak často možná, je vhodné chladné místo, které lze nalézt ve stínu u zdi nebo pod stromy.

náhled|Zralé plody (zblízka)

Rozmnožování Maliny jsou obvykle množeny z výmladků a od kořenových řízků. Tyto dva způsoby množení jsou ve skutečnosti skoro stejné, výmladky jsou výhony, které přirozeně vyrůstají z kořenů blízko povrchu země. Výmladky často vyrůstají ve velkém množství, když jsou kořeny maliníku poškozeny při kultivaci. Výmladky jsou odděleny a vykopány lopatou a rýčem kořeny.

Když jsou maliníky množeny kořenovými řízky, bývají kousky kořenů 10–13 centimetrů dlouhé a asi tak tlusté jako tužka, odřezány od silné rostliny, obvykle na podzim a jsou založeny přes zimu do písku. Na jaře se tvoří na koncích pupeny a řízky mohou být umístěny v mělké brázdě a přikryté pěti nebo sedmi cm zeminy. Jakmile vyrazí výhony, budou připraveny pro umístění na stanovišti.

náhled Rostliny z mladých keřů jsou pro odebírání řízků a výmladků vhodnější, protože je pravděpodobné, že mají větší sílu než rostliny odebrané ze starších keřů a budou se tak i méně pravděpodobně šířit onemocnění.

Výsadba Maliníky mohou být vysazovány buď na podzim, nebo na jaře, jarní výsadba je častější. Vzdálenosti, na které jsou maliny vysazovány se značně liší. Někteří pěstitelé dávají přednost výsadbě do řádků vzdálených 6 nebo 7 metrů od sebe, tvořených keři 4–6 stop od sebe v řadě. Jiní pěstitelé volí spon 4 stopy v každém směru a omezují rostliny na určené ploše. J.H. Hale tvrdí, že aby byly zajištěny nejlepší výnosy, je nevhodnější výsadba nakopčených rostlin 7–8 stop od sebe. Průměrný pěstitel malin obvykle zjistí, že pěstování keřů v řádcích které jsou 6 stop od sebe a rostliny v řádku 3 stopy od sebe je uspokojivé a že úroda bude větší, než když vysadí rostliny na kteroukoli jinou vzdálenost.

Pokud keře se začínají houstnout příliš mnoho, když jsou vysazeny tímto způsobem, mohou být proředěny v řádcích, dokonce do té míry, že je to nutné odstranit každý druhý keř. Při přípravě půdy pro pěstování maliníku keřů v řadách 6 stop od sebe a 3 stopy od sebe v řádcích, by měly být vytvořeny rovné brázdy v jednom směru přes pole ve vzdálenosti 6 stop od sebe a asi 3 cm hluboko.

náhled|Namulčované maliníky náhled|Pás plodících malin. Při výsadbě by rostliny by měly být v blízkosti po ruce, a kořeny zakryty vlhkou pytlovinou. Všechny zlomené kořeny s roztřepenými konci by měly být zastřiženy na hladký povrch, takže se řez bude hojit dobře.

Agrotechnika v malinové plantáži Orba mezi řádky v malinové plantáži na jaře není dobrá praxe, protože poškozuje kořeny a vyvolá růst příliš mnoha výhonů. Tento nadměrný růst dřeva sníží úrodu plodů. Jarní orba, navíc, ani není nutná v případě, že země byla řádně obdělávána v průběhu minulé sezony. Mezi řádky lze pěstovat meziplodiny, například z čeledi vikvovitých.

Řez maliníku Aby bylo možné prořezávat maliny správně, je důležité si uvědomit, že výhony této rostliny jsou jedno nebo dvouleté, to znamená, že žijí jen dvě sezóny, ale že kořeny jsou trvalé, žijí po mnoho let. Výhonky vyrůstající z kořenů během jedné sezóny nesou ovoce v příští sezoně, a hynou na konci druhého období. Proto na každém maliníku, který je 1 rok starý, budou obvykle výhony, které přináší plody a další, které se vyvíjejí pro tvorbu ovoce v příštím roce. Předmětem prořezávání jsou tenké a mladé výhony tak, aby nesly velkou úrodu velkých bobulí, a odstranění starých výhonů poté, co odplodí, aby zůstal dostatečný prostor pro růst nových rostlin.

náhled|Sklizeň malin v Oregonu V prvním roce po výsadbě maliníku, a během následujících let, je prořezávání důležité a mělo by být prováděno systematicky. Tendence rostliny je vegetativně růst více než je vhodné pro produkci ovoce dobré kvality. Pro tvorbu nejlepších plodů musí být počet výhonů omezen. Čas a způsob řezu maliníku se liší podle různých pěstitelů.

Někteří pěstitelé nechávají růst volně maliník během prvního léta a seřezávají jej po zimě nebo brzy na jaře, jiní pěstitelé obhajují řez terminálních výhonů v létě, čímž nutí růst boční výhony před zimou. Ve většině případů je obvyklou praxí, jak bylo zjištěno, ponechat mladý maliník růst volně během prvního léta a pak na počátku následujícího jara, poté, co již pomine riziko silných mrazů, jsou seřezány všechny výhony, které by měly nést plody.

Jednoleté výhony, kterým bylo povoleno pro růst podle libosti první léto jsou sníženy na výšku 3 až 4 stop. Plodné výhony, které jsou seřezané tímto způsobem, na jaře vyženou velké množství silných bočních větví, jakmile začne vegetace. Tyto boční výhony budou tvořit tolik plodů, kolik jedna rostlina dokáže uživit. Tento řez by měla být odložen, pokud je nebezpečí, že budou výhony v zimě poškozeny.

Většina zkušených pěstitelů, je však na pochybách o vhodnosti tohoto letního řezu mladých maliníků, protože: se zdá, že má tendenci zvyšovat počet výmladků a vede k nadměrnému vegetativnímu růstu, což snižuje schopnost rostliny plodit; zakrácení mladých terminálních pupenů nevede k růstu silných bočních výhonů ze spodních pupenů, ale podporuje tvorbu slabých větví, které jsou více či méně během zimy poškozeny; pokud možno, plodné boční větve, které vyrůstají po řezu, zůstávají spící až do následujícího jara, kdy mohou být vytvořeny dobré plodné boční výhony metodou prořezávání popsanou výše.

náhled|Dort s malinami V některých výjimečných případech však může být vhodnější, aby byl proveden řez maliníku v létě, spíše než brzy na jaře před začátkem růstu. Například u velmi silně rostoucích odrůd maliníku a maliníku vysazeného na velmi živné půdě může být třeba provést řez v létě. V jiném případě však většina energie rostlin může být použita pro vegetativní růst a výnos plodů nemusí být bohatý. náhled|Řezané a vyvazované maliníky ve Velké Británii náhled|Pěstování malin, Německo

Jak maliníky stárnou, pokud nejsou pečlivě řezané, prostory mezi rostlinami postupně zaplní a řádky se stávají téměř pevným plotem. Pro usnadnění sklizně a pěstování a udržení vitality rostlin by nemělo být dovoleno, aby rostlina měla velký počet výhonů. Počet výhonů může být určen pouze podle zkušenosti, protože místní podmínky výrazně ovlivňují růst keřů. Řádky by měly být co nejužší, bez silného řezu, takže kultivace je možná na většině povrchu půdy, a okopávání v řádcích nebude příliš obtížné.

Nářadí pro řezVýhony malin a všech ostružin, jsou tak dobře chráněny trny, že řez je v nejlepším případě nepříjemná práce. Mimo nůžek by měl být pracovník vybaven koženými rukavicemi, které usnadní práci jak je to jen možné.

náhled|Prodavačka malin, Ukrajina, Lvov

Hnojení Ekonomické hnojení malin je problém, který musí být hodnocen na každé plantáži, protože nehospodárná aplikace hnojiv je stejně pravděpodobná, jako nedostatečná aplikace. Na některých půdách, jako jsou ty, které byly prohnojené a obdělávané několik let, přihnojení dusíkem a jinými rostlinnými živinami nemá výrazný vliv na maliník. Z tohoto důvodu, by použití množství hnojiva na těchto půdách bylo plýtváním penězi.