Růžovité (Rosaceae) je čeleď dvouděložných krytosemenných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales). Zástupci čeledi se vyskytují po celém světě, největší druhové bohatství je v severním mírném pásu. Jsou to byliny i dřeviny s jednoduchými nebo složenými, nejčastěji střídavými listy. Květy jsou nejčastěji pětičetné s větším počtem tyčinek. Semeníky jsou velmi mnohotvárné, svrchní až spodní, srostlé, volné nebo z jediného plodolistu. Také plody jsou různých typů.
Růžovité jsou hojně zastoupeny i v české květeně, na českém území se vyskytuje asi 200 původních druhů z 19 rodů. Do této čeledi náleží většina důležitých ovocných dřevin mírného pásu a také mnoho okrasných dřevin. Další využití mají jako léčivé rostliny, z některých jsou získávány aromatické silice. Dřevo ovocných stromů má využití v řezbářství.
Růžovité jsou v současné taxonomii členěny na tři podčeledi: Dryadoideae, Rosoideae a Spiraeoideae. Původní členění na 4 podčeledi podle typu plodů se ukázalo jako umělé.
Popis vlevo|náhled|Květy a plody jahodníku Růžovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, keře i stromy. Rostliny jsou jednodomé nebo zřídka dvoudomé. Odění je nejčastěji z jednoduchých nebo i žlaznatých chlupů, někdy jsou přítomny chlupy hvězdovité. Rostliny mohou mít trny či ostny. Listy jsou obvykle střídavé (výjimečně vstřícné, např. u rodu růžovec – Rhodotypos), jednoduché nebo zpeřeně či dlanitě složené, s opadavými nebo vytrvalými palisty. Žilnatina (botanika) je dlanitá nebo zpeřená, čepel listů je na okraji nejčastěji zubatá, zuby jsou často zakončeny žlázkou.
Květy jsou pravidelné, různého habitu od drobných bezkorunných zelenavých kvítků po nápadné velké květy, obvykle, v úžlabních nebo vrcholových květenstvích různých typů nebo jednotlivé. V květu je často přítomna češule (hypanthium), obvykle s nektáriovým diskem, volná nebo srůstající s plodolisty. Kalich i koruna jsou nejčastěji pětičetné (výjimečně i čtyřčetné), koruna u některých rodů chybí (Acaena, Lachemilla, Aphanes, Polylepis). Tyčinky jsou volné, nejčastěji je jich 15 až mnoho, řidčeji je jejich počet redukován na 10, 5 nebo dokonce na jedinou tyčinku (rod Aphanes). Gyneceum je velmi mnohotvárné, svrchní až spodní, složeno z jednoho až mnoha volných nebo do různého stupně srostlých plodolistů. V každém plodolistu je 1 až mnoho (nejčastěji 2) vajíček. Počet čnělek odpovídá počtu plodolistů. Plodem je peckovice, malvice, tobolka nebo souplodí měchýřků, nažek nebo peckoviček.
Rozšíření Čeleď zahrnuje okolo 4800 druhů v asi 105 rodech. Je rozšířena kosmopolitně, s největší druhovou pestrostí v mírném a subtropickém pásu severní polokoule. Některé rody, např. Acaena a Polylepis, mají centra druhové diversity na jižní polokouli. V tropech je jejich výskyt omezen především na vyšší polohy, v nížinných deštných lesích jsou zastoupeny jen velmi málo. Rozsáhlý areál má např. ostružiník (Rubus), jehož původní oblast rozšíření zahrnuje 6 kontinentů. Dřeviny rodu Polylepis tvoří v Jižní Americe nejvýše zasahující lesnaté porosty na světě. náhled|Tužebník jilmový
Česká květena V původní české květeně je zastoupeno 19 rodů a asi 200 druhů růžovitých. Téměř polovinu z tohoto počtu (asi 96 druhů) tvoří ostružiníky (Rubus), které náleží k taxonomicky nejobtížnějším skupinám středoevropské květeny. Dalším hojně zastoupeným rodem je mochna (Potentilla, 24 druhů), kontryhel (Alchemilla, 21 druhů) a růže (Rosa, asi 14 druhů). Z dřevin se na českém území jako původní dále vyskytuje jabloň lesní (Malus sylvestris), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), rod slivoň (Prunus, střemcha, mandloň, trnka, třešeň, 6 původních druhů), jeřáb (Sorbus, 14 druhů, většina z nich hybridogenního původu), skalníky (Cotoneaster, 2 druhy), hlohy (Crataegus, 4 druhy) a tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). Z bylin se mimo výše zmíněné mochny a kontryhele v Česku vyskytují řepík (Agrimonia, 2 druhy), nepatrnec (Aphanes, 2 druhy), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), udatna lesní (Aruncus vulgaris), tužebník (Filipendula, 2 druhy), jahodník (Fragaria, 3 druhy), kuklík (Geum, 3 druhy včetně rodu Sieversia, kuklice) a krvavec (Sanguisorba, 2 druhy). vlevo|náhled|Mišpule německá Z pěstovaných okrasných dřevin občas zplaňují některé tavolníky (Spiraea), skalníky (Cotoneaster), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), růže (např. růže svraskalá, Rosa rugosa), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), muchovník oválný (Amelanchier ovalis), mišpule obecná (Mespilus germanica), z bylin jahodka indická (Duchesnea indica). Vzácně jsou k nám zavlékány kuklík alepský (Geum aleppicum) a mochna prostřední (Potentilla intermedia). náhled|Jeřáb sudetský – kriticky ohrožený druh české květeny Mezi kriticky ohrožené druhy na území ČR náleží kontryhel rozeklaný (Alchemilla fissa, jen v karových jámách Krkonoš), mandloň nízká (Prunus tenella, jižní Morava), nepatrnec pískomilný (Aphanes australis), mochna drobnokvětá (Potentilla micrantha, Bílé Karpaty), mochna rozkladitá (Potentilla patula, jižní Morava), mochna jahodovitá (Potentilla sterilis, střední Morava), ostružiník moruška (Rubus chamaemorus, Krkonoše) a jeřáb sudetský (Sorbus sudetica, Krkonoše). Mezi v ČR vyhynulé taxony náleží růže rolní (Rosa arvensis) a kontryhel krkonošský (Alchemilla corcontica).
Evropská květena V evropské květeně jsou kromě rodů obsažených i v české původní květeně zastoupeny ještě rody dryádka (Dryas, 2 druhy), muchovník oválný (Amelanchier ovalis), mišpule obecná (Mespilus germanica), hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), mochnička (Waldsteinia, 2 druhy), zubatka (Sibbaldia, 2 druhy), sibiřanka hladká (Sibiraea altaiensis na Balkáně) a středomořský keř astivida trnitá (Sarcopoterium spinosum).
Ekologické interakce Většina zástupců čeledi je opylována hmyzem, přičemž nejsou známy specializované vazby na konkrétní opylovače. Některé rody (Acaena, Lachemilla, Polylepis) jsou větrosprašné. Semena mnohých růžovitých s dužnatými plody jsou šířena trusem zvířat. Jiné druhy, např. acéna (Acaena) a řepík (Agrimonia), mají plody se štětinami nebo háčky, které se zachytávají na zvířecí srsti.
Zástupci podčeledi Dryadoideae fixují vzdušný dusík prostřednictvím symbiózy s bakteriemi Frankia ze skupiny aktinobakterií.
Obsahové látky Mezi obsahové látky vyskytující se u čeledi růžovité náleží kyanogenní glykosidy (amygdalin v semenech, prunasin a další), kyselina ellagová, sorbitol, flavony, třísloviny (ellagotaniny), triterpeny a triterpenové saponiny. Alkaloidy jsou přítomny jen velmi zřídka, výjimkou jsou diterpenoidní alkaloidy (tzv. spiradiny) u tavolníku (Spiraea). Hojné jsou ovocné kyseliny (kyselina sorbová, vinná, citronová, askorbová, jablečná a další). Růžová silice obsahuje především triterpenové alkoholy: geraniol, citronellol a nerol.
Taxonomie Navzdory velké různorodosti v morfologii květních orgánů jsou růžovité dobře vyhraněnou a monofyletickou skupinou, což potvrzují i molekulární výzkumy. V rámci řádu růžotvarých tvoří jeho bazální větev.
Systém APG dělí růžovité na 3 podčeledi: Dryadoideae, Rosoideae a Spiraeoideae. Dřívější dělení na 4 podčeledi na základě typu plodů (Maloideae, Prunoideae, Rosoideae a Spiraeoideae) se ukázalo jako nepřirozené a nekoresponduje s výsledky molekulárních studií, přičemž jako nesourodá skupina se ukázala především podčeleď Spiraeoideae (tak jak byla chápána dříve).
Mezirodové vztahy uvnitř těchto 3 větví jsou stále z větší části nedořešené. Rod Quillaja (mydlokor) byl na základě výsledků molekulárních analýz přeřazen do samostatné čeledi Quillajaceae v rámci řádu Fabales. Ke změnám došlo ve vymezení některých rodů. Rody Comarum (zábělník) a Dasiphora (mochnovec) byly vřazeny do rodu Potentilla (mochna) a potom z něj opět vyjmuty, rod Sieversia (kuklice) byl vřazen do rodu Geum (kuklík). Velké změny podstoupil rod Prunus (slivoň): ten je dnes chápán široce a zahrnuje dřívější rody Cerasus (třešeň, višeň), Laurocerasus (bobkovišeň), Amygdalus (mandloň), Persica (broskvoň), Armeniaca (meruňka), Padus (střemcha) a Padellus (mahalebka). Naopak u rodu jeřáb (Sorbus) je nově preferováno dělení do vícera samostatných rodů, zčásti monotypických.
U mnoha rodů je vyvinuta částečná nebo úplná apomixie, tedy nepohlavní tvorba semen, což vede ke značné taxonomické složitosti: jedná se např. o rody ostružiník (Rubus), kontryhel (Alchemilla), jeřáb (Sorbus), hloh (Crataegus), skalník (Cotoneaster) aj., jejichž zástupci často náležejí mezi obtížně určovatelné, tzv. kritické rostlinné taxony. Častá je náchylnost k vzájemné hybridizaci, a to i mezirodové.
Systematický přehled čeledi
Podčeleď Dryadoideae náhled|Dryádka osmiplátečná Bazální skupina růžovitých, charakteristická je asociace s dusík fixujícími bakteriemi rodu Frankia; vajíčka jsou přímá, plodem jsou nažky, obsahují sorbitol a kyanogenní glykosidy. Obsahuje jen 4 rody:
dryádka (Dryas) – 9 druhů, cirkumpolární oblast severní polokoule puršovka (Purshia) – 4 druhy, západ severní Ameriky chamebácie (Chamaebatia) – 2 druhy, západ severní Ameriky oháňkovník (Cercocarpus) – 12 druhů, západ severní Ameriky
Podčeleď Rosoideae Byliny nebo keře, jen zřídka stromy. Gyneceum je obvykle složeno z mnoha plodolistů, obsahují kyselinu ellagovou, až na výjimky nejsou přítomny kyanogenní glykosidy, sorbitol a flavony. Na základě molekulárních studií definovány úžeji než v dřívějším pojetí.
tužebník (Filipendula) – 13 druhů, mírné oblasti severní polokoule
náhled|Růže rolní Supertribus Rosidae
růže (Rosa) – mnoho druhů, většina severní polokoule ostružiník (Rubus) – velmi mnoho apomiktických druhů, kosmpolitní areál s výjimkou Antarktidy náhled|Detail květu řepíku lékařského Tribus Sanguisorbeae
řepík (Agrimonia) řepíček (Aremonia) krvavec (Sanguisorba) hagenie (Hagenia) – jediný druh, rovníková a severovýchodní Afrika acéna (Acaena) – 56 druhů, jižní polokoule polylepis (Polylepis) – 33 druhů, západ a střed Jižní Ameriky perloušek (Margyricarpus) – 4 druhy, Jižní Amerika astivida (Sarcopoterium) – jediný druh, Středomoří náhled|Mochna bílá Tribus Potentilleae
mochna (Potentilla), včetně rodů, zábělník (Comarum) a vřeteník (Drymocallis) jahodník (Fragaria) mochnovec (Dasiphora, syn. Potentilla) jahodka (Duchesnea) kontryhel (Alchemilla) zubatka (Sibbaldia) nepatrnec (Aphanes, syn. Alchemilla)
Tribus Colurieae
kuklík (Geum) mochnička (Waldsteinia) kuklice (Geum, syn. Sieversia) – 2 druhy, severovýchodní Asie falugie (Fallugia) – jediný druh, západ USA
Podčeleď Spiraeoideae: náhled|Kvetoucí broskvoň Dřeviny, gyneceum je obvykle složeno z méně než 5 plodolistů, obsahují sorbitol, kyanogenní glykosidy a flavony, chybí kyselina ellagová. Náleží sem mimo jiné známé rody s malvicemi (jabloň, hrušeň, jeřáb) a peckovicemi (slivoň).
Tribus Amygdaleae
pouze rozsháhlý rod Prunus (slivoň) v aktuálním široce pojatém smyslu, většina severní polokoule
Tribus Sorbarieae
tavolníkovec (Sorbaria) – 9 druhů, Severní Amerika, východní Asie adenostoma (Adenostoma) – 2 druhy, Kalifornie a západní Mexiko žebrolístek (Chamaebatiaria) – 2 druhy, západ USA náhled|Tavolník japonský Tribus Spiraeeae
tavolník (Spiraea) – zhruba 100 druhů, mírné oblasti severní polokoule udatna (Aruncus) sibiřanka (Sibiraea) – 4 druhy, disjunktní areál v Eurasii celoterčník (Holodiscus) paprskovec (Pentactina) tavolníček (Petrophytum) – 3 druhy, západ a jih Severní Ameriky litkovka (Luetkea) – jediný druh, severozápad Severní Ameriky náhled|Tavola (Physocarpus alternans) Tribus Neillieae
tavola (Physocarpus) – 12 druhů, Severní Amerika, východní Asie tavolníkovka (Neillia), vč. rodu korunatka (Stephanandra) – 15 druhů, východní Asie
Supertribus Kerriodae:
Tribus Kerrieae
zákula (Kerria) – jediný druh, východní Asie růžovec (Rhodotypos) – jediný druh, východní Asie neviusie (Neviusia) – 2 druhy, Severní Amerika náhled|Vonivka třešňová Tribus Osmaronieae
hroznovec (Exochorda) – 4 druhy, střední a východní Asie prinsepie (Prinsepia) – 4 druhy, jižní a východní Asie