Chlumčanští z Přestavlk a z Chlumčan byli česká vladycká rodina, žijící ve 13. až 19. století v Čechách. Její členové pracovali ve státních i církevních službách.
Historie Rod Chlumčanských pocházel z Přestavlk a Chlumčan. Zakladateli rodiny byli Purkart z Přestavlk a jeho syn Zdislav 1241–1243 jmenovaní v listech Plzeňského kraje, kromě nich jsou tamtéž roku 1250 zmiňováni také Volbram a Vilart z Přestavlk.
Roku 1358 držel Vlach z Přestavlk ves Háj na Úhlavě a měl syny: Racka, Jana, Petra a Vlacha v roce 1359–1389. Po Rackovi zůstal vedle několika jiných synů jmen nepovědomých syn Jan Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan (1433 až 1456), jehož manželkou byla Markéta Varlichovna z Frimburka, která porodila syny: Petra († 1485), Mikuláše Vlacha (1482–1496), Rousa na Chlumčanech a Viléma na Bubně (1474 až 1492) a na Buksičtě u Plzně (1501). Petr zanechal syny Jana a Racka roku 1494 připomenuté, Vilém kromě dcery Ludmily syny Kryštofora na Bubně roku 1509, jenž byl roku 1549 již mrtev, Adama, Zdeňka, Jarolíma (1549), Jiříka roku 1544 na Plešnicích a Šebestiana roku 1543 na Buksičtě. Po Kryštofovi zůstali dva synové: Vilém na Újezdě, Jenči a Tisovicích v roce 1526–1564 (m. Markéta z Píbru), po němž dědil syn Jeroným Tisovice a prodal je roku 1575, pak druhého syna Jana na Újezdě nade Mží († 1544), který zanechal sirotka Jana roku 1544 připomenutého. Jan tento nejmladším jmenovaný pojal za manželku Dorotu Vlasatou z Domaslavě († 1605), s níž zplodil syny Adama Jiřího, Jindřicha a Václava († 1605), po kterých zůstali potomci Jan Kryštof roku 1666 nezletilý po Adamovi a Oldřich Kryštof roku 1666 již dospělý po Jindřichovi.
Strýc Viléma na Bubně (1490–1497) Markvart (snad syn Rousův) stal se praotcem větve Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan, která přetrvala všechny ostatní větve až do úplného vymření rodiny. Jeho vrstevník Václav, kterého do genealogického rámce není možné zařadit, připomíná se poprvé roku 1497 a žil roku 1516 na Štěpánovicích a Újezdě Purkartově, dědil po Barboře z Mělnic roku 1521 a jmenuje se naposled roku 1527; roku 1545 byl již mrtev a zůstala po něm vdova Anna z Drahkova se třemi syny. O nejstarším Petrovi nejsou zprávy, Kryštof byl ve službách rožmberských purkrabím na Zelči roku 1567 a Jan nejstarším jmenovaný koupil hrad Skálu roku 1572. Tento také jediný potomky měl s manželkou Annou ze Lhoty: Jindřicha, Adama a Jana Boreně. Jindřich držel Radkovice a Lukavici Dolejší, kde před roku 1606 zemřel, zůstaviv dvě dcery, Kateřinu za pána z Řičan roku 1607 provdanou a Annu za vladyku Březského roku 1613. Adam držel Bukovou roku 1615 a zabil Viléma Brouma z Mířetic v hádce roku 1618; Jan Boreň žil na Újezdě až do své smrti roku 1618 a byl ve své době známý jako cestovatel, jenž jedenáctekrát do cizích zemí si vyjel, do Německa, Říma, Polska, Prus a Uher, a tyto cesty jazykem českým popsal. Rukopis ten dostal se s vnučkou jeho Ludmilou provdanou za Jana Václava Dubského z Vitíněvsi do Pičína někdy roku 1682, ale dnes o něm se neví. (Viz Jirečkovu Rukověť). Se svou manželkou Maruší Janovskou z Janovic měl Jan Boreň šest synů a dcery Judytu, Dorotu a Justynu. Rolant, David, Jiří a Jindřich byli roku 1615 již dospělí, Vladislav a Karel ještě nezletilí. Jindřich byl roku 1617 v Přešticích zabit od Petra Karla z Klenového a Vladislav usadil se od roku 1644 na Trhových Dušníkách v Berounsku.
Markvartovými syny jmenují se Jiřík a Zikmund roku 1545, kteří téhož roku Vlasatým z Domoslavě Chlumčany do desk vložili, Jiřík († před roku 1579) seděl na dílu Plešnic a na Bubně a měl za Ladislavem ze Šternberka († 1573) 500 k. na dluhách, Zikmund držel Zemětice a byl roku 1549 také hejtmanem na Bečově. K těmto dvěma bratřím počítají se ještě tři: Jan, Petr a Kryštof, ač nevíme, z jakých důvodů. Jan držel Plešnici v roce 1556–1558 a snad také později v roce 1570 až 1590 Čistou, Slatinu a Milíčoves, kde kostel obnovil a jako nejstarší Jan Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan roku 1590 pochován byl.
Ze synů Markvartových měl jen Jiřík s manželkou Bohunkou z Košemberka potomky: Oldřicha Kryštofa, Zikmunda a Václava roku 1579 nezletilé a Jana Markvarta zletilého na Bijadlech a Maškrově, jenž roku 1637 prodal Bukovou a ještě roku 1650 žil na Bělči v Prachensku. Dětí neměl ani jeho bratr Zikmund. Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan se účastnili stavovských bouří. Adam, David, Jan Jindřich a Zikmund podepsali přísahu stavů týkající se konfederace, ale vyhradili sobě, co by bylo proti náboženství katolickému; proto byli osvobozeni pokuty roku 1623 a jen David Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan, který roku 1631 – při vpádu saském povstalé sedláky vedl k nepříteli, propadl pohledanost svou na statku Václava Příchovského. Jindřich, Václav a Zikmund, bratři Chlumčanští z Přestavlk a z Chlumčan, podepsali konfederaci a zúčastnili se výpravy zemské, avšak přistoupivše k náboženství katolickému byli roku 1629 pokuty za perdon osvobozeni a podrželi statky své Bukovou a Loučim. Oldřich Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan (jenž do roku 1605 na Čeminech seděl) zúčastnil se s bratrem Václavem vzpoury tím, že bratra svého Kryštofa vypravil k vojsku stavovskému; proto odsouzen roku 1623 všeho jmění, ale bratr jeho Kryštof roku 1629 osvobozen jest. Syna měl Oldřich Kryštofa již roku 1599 připomenutého. Václav st. Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan na Stokově odsouzen roku 1623 polovice jmění, protože k hotovosti veřejné vypravil v čase vzpoury bratra svého Vladislava; Štokov konfiskovaný koupila jeho manželka Salomena Hradištská rod. Příchovská z Příchovic roku 1623. Kromě statků na Klatovsku a Plzeňsku měli Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan též dvůr v Drahouši na Žatecku u Podbořan, kde roku 1589 Jan ml. Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan seděl a snad jednou osobou jest s Jenem nejml. Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan, jemuž manželka jeho Dorota Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčaná z Domoslavě roku 1584 všechen majetek svůj po smrti odkázala a o jehož třech synech svrchu jsme mluvili. Druhou manželkou Jana nejml. byla Anna Malovcovna z Chejnova a z Vimberka. Oldřich Kryštof, jenž s první manželkou Kateřinou Nebylovskou z Drahobuze získal Polyň, po její smrti roku 1662 sňatkem s Marií Markvartkou z Hrádku nabyl Bělče na Pracheňsku a Vladislav, syn Jana Boreně, koupil Stěžov na Berounsku roku 1641 a Trhové Dušníky roku 1644. Vladislav (první manželka Kateřina Šleglovská ze Schützendorfu) byl hejtmanem kraje podbrdského roku 1644, JMC. radou a soudcem zemským a roku 1664 podruhé se oženil s Maximiliánou Apollonií Měsíčkovnou z Výškova. Synové Vladislavovi Jan Vilém, František Antonín, Václav Karel a Maximilián Leopold prodali Dušníky a Obcov bratru svému Jindřichovi Chlumčanskému z Přestavlk a z Chlumčan. Jindřich byl přísedícím komorního soudu v roce 1685, 1689 a 1709, Jan Vilém držel Stěžov, který roku 1670 od otce koupil, a byl roku 1669 přísedícím nejvyššího purkrabského soudu, nejstarší Vladislavův syn Leopold byl roku 1682 knězem cisterciáckého řádu na Zbraslavi.
O ostatních bratřích a jejich pošlosti zevrubného nic nevíme a jen se domýšlíme, že Jiřík Vilém a Jan Jakub Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumčan, kteří v matrikách fary všerubské jako kmotři v létech 1681–1682 se připomínají, byli potomci některého z těchto pěti bratří. Po Jindřichovi († 1708) byl bratr Václav pánem na Trhových Dušníkách, Německé Lhotě a Obcově a odkázal tyto statky »pro zachování rodu« strýci Antonínovi Chlumčanskému z Přestavlk a z Chlumčan roku 1722, synu bělečského Jana Františka, syna Oldřicha Kryštofa. Antonín koupil statek Růženou u Nadějkova nedaleko Jistebnice roku 1709 a prodal Dušníky roku 1734. S manželkou svou Johankou Voršilou Rozhovskou z Krucemburka měl 12 dětí, 9 dcer a 3 syny. Z dcer se provdaly Marie Anna za Jana Petra Stráníka z Kopidlna na Kamenné Lhotě u Borotína roku 1729, Josefa Klodiána za Františka Ferdinanda Radeckého z Radče na Růžené roku 1726 a Antonie Josefa za Maximiliána Josefa Dubského z Vitíněvsi roku 1733. Ze synů vstoupil Jan Václav do řádu kajetánského roku 1731, František záhy umřel a Antonín Josef pojav za manželku Josefu Obyteckou z Obytec dále rod svůj vedl. Koupil potomkům svým Hoštice na Volyňsku roku 1742 a Veselíčko u Milevska roku 1751, kde svůj byt až do smrti si oblíbil († 1772). Kšaftem svým rozdělil statky své mezi syny tou měrou, že Jan Nep. Veselíčko a Vojtěch Hoštice obdrželi; kněz světský Antonín byl penězi odbyt a dva řeholníci žili v klášteře bosých augustiniánů v Praze. (Po zrušení kláštera stal se kněz Jeroným Josef Chlumčanský z Přestavlk a z Chlumn farářem v Nechvalicích na Sedlčansku v roce 1787–93 a potom děkanem v Boru). Od Vojtěcha koupil Václav Leopold jako arcibiskup pražský Hoštice, a Veselíčko dostalo se do rodiny svob. p. z Bretfeldu. Synovec Vojtěchův František Josef sv. p. z Bretfeldu byl sice od Vojtěcha Chlumčanského z Přestavlk a Chlumčan, c. k. podplukovníka a komořího, za vlastního přijat, avšak nepřešel na něho ani erb ani titul starožitné rodiny Chlumčanských z Přestavlk a z Chlumčan.