Aloysius Bertrand (vlastním jménem Louis-Jacques-Napoléon Bertrand, 20. dubna 1807 Ceva , Itálie – 29. dubna 1841 Paříž) byl francouzský romantický básník. novinář, dramatik a spisovatel po matce italského původu. Napsal posmrtně vydanou sbírku básní v próze Gaspard de la Nuit (Kašpar Noci), podle níž složil stejnojmennou suitu skladatel Maurice Ravel. Založil žánr básně v próze ve francouzské literatuře a inspiroval symbolistické básníky.NOVÁK, Otakar a kol. Slovník francouzských spisovatelů, Odeon, Praha 1966, S. 110.FRYČER, Jaroslav a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Libri, Praha 2002, S. 136-137.
Život Narodil se ve městě Ceva v italském Piemontu jako syn důstojníka císařského četnictva a italské matky. Roku 1815 se s rodinou přestěhoval do Francie do Dijonu, kde v letech 1818–1826 studoval na Collège Royal. V letech 1826-1828 řídil časopis Le Provincial, ve kterém se zúčastnil dobových „bitev o romantismus“ a otiskl zde své první básně, vřele přivítané Victorem Hugem a Sainte-Beuvem.Aloysius Bertrand. Encyclopædia Britannica. Dostupné onlineMURRAY, Christopher John a kol. Encyclopedia of the Romantic Era 1760-1850. Taylor & Francis, Abingdon-on-Thames 2004. S. 84-85.
Roku 1828 odjel do Paříže, kde navštěvoval kroužky romantiků a v únoru roku 1830 se osobně účastnil premíéy hry Victora Huga Hernani, která prakticky znamenala definitivní vítězství romantismu jako nového literárního proudu.HUGO, Victor. Dramata, Praha: SNKLU 1964, doslov Vladimíra Bretta, str. 530. Protože neměl jako spisovatel v Paříži úspěch, navrátil se v dubnu roku 1830 zpátky do Dijonu a pracoval zde pro liberální časopis Le Spectateur a stal se šéfredaktorem politických a literárních novin Le Patriote de la Côte-d'Or, ve kterých publikoval polemické články, v nichž otevřeně projevoval své republikánské přesvědčení. Svými názory si nadělal nepřátele mezi dijonskými významnými osobnostmi, což pravděpodobně vedlo k tomu, že jeho komedie Monsieur Robillard ou Un sous-lieutenant de hussards (Monsieur Robillard aneb Podporučík husarů) byla roku 1832 vypískána.Aloysius Bertrand, romantique mineur et souffrance majeure. Le Journal de Saône et Loire. Dostupné online thumb|left|Betrandův hrob na hřbitově Montparnasse Z důvodu zákazu novin Le Patriote de la Côte-d'Or roku 1832 a protože se stal v Dijonu neoblíbeným, odstěhoval se roku 1833 definitivně do Paříže, kde žil ve velmi nuzných podmínkách a hledal vydavatele pro své dílo Gaspard de la Nuit (Kašpar Noci), které psal od roku 1828 a na kterém neustále pracoval. Rovněž se snažil najít uplatnění jako dramatik, ale se svými divadelními hrami neuspěl. Po určitou dobu pracoval jako sekretář barona Roederera, ale nakonec se ocitl téměř zcela bez prostředků. Přežívat se mu dařilo jen díky různým půjčkám a pomoci od přátel. Onemocněl tuberkulózou a musel být hospitalizován. Na jeho poslední dny v nemocnici dohlížel jeho přítel, sochař David d’Angers.
Bertrand zemřel na tuberkulózu zhoršenou podvýživou 29. dubna roku 1841 v pařížské nemocnici Necker a pochován byl na hřbitově Montparnasse ve společném hrobě pro chudinu. Roku 1847 byly jeho ostatky, zajištěné již při jeho pohřbu Davidem d’Angers, přemístěny do samostaného hrobu, který koupila jeho matka.Les premières funérailles d'Aloysius Bertrand. Association pour la mémoire d' Aloysius Bertrand. Dostupné online PÉNIN, Marie-Christine. Bertrand Aloysius. Tombes et sépultures. Dostupné online
Dílo thumb|220px|Kašpar Noci, první vydání z roku 1842 Pomineme-li divadelní hry, z nichž byla na jevišti neúspěšně uvedena jen jedna, a časopisecky otištěné básně a články, je dnes Aloysius Bertrand chápán jako autor jediného díla, sbírky vysoce poetických drobných próz Gaspard de la Nuit — Fantaisies à la manière de Rembrandt et de Callot (Kašpar Noci - Fantazie na způsob Rebrandta a Callota), díky které je považován za zakladatele žánru básní v próze ve francouzské literatuře. Básník na sbírce pracoval od roku 1828, velkou část napsal roku 1830 a definitivní podobu jí dal roku 1836, ale některé její části ho neuspokojovaly do konce života-. Dílo ale bylo vydáno, a to bez většího ohlasu, až po jeho smrti v listopadu roku 1842 a zasloužili se o to David d’Angers, básník a nakladatel Victor Pavie a spisovatel Sainte-Beuve, který napsal předmluvu.
Básnické prózy jsou uspořádány do šesti cyklů a vyznačují se pitoreskním zobrazováním, magickou atmosférou, fantastickou drobnokresbou, ironií i metaforami plnými malířské a hudební citlivosti. Kromě vlastních zážitků a obsesí autorovu imaginaci podněcovaly dobová romantická témata (středověký kolorit, historické výjevy, alchymie, satanismus, snové představy, exotika) a díla starších i novějších malířů vyznačující se burleskností, šerosvitem nebo dramatičností. Obrazy středověkých katedrál, pochmurných sabatů a ponurých popravišť s půlnočním rejem démonů se střídají s lyrickým viděním přírody a melancholickým sněním nad ruinami ztraceného světa zašlé slávy.MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děi 1, A-L. Praha: Odeon 1988. S. 107-108.
Zapomenuté dílo bylo „znovuobjeveno“ Charlesem Baudelairem a Stéphanem Mallarmém. Baudelaira přímo inspisovalo k napsání Malých básní v próze. Vliv Bertanda na francouzskou literaturu byl pak nepřetržitý: od symbolismu a prokletých básníků až k surrealismu i k současné poezii.
Adaptace Roku 1908 složil francouzský skladatel Maurice Ravel suitu tří klavírních skladeb Gaspard de la Nuit: Trois poèmes pour piano d'après Aloysius Bertrand (Kašpar Noci: Tři básně pro klavír podle Aloysia Bertranda) inspirovaných třemi Betrandovými básněmi z jeho sbírky: Ondine (Vodní víla), Le Gibet (Šibenice) a Scarbo.Gaspard de la nuit, M.55 (Ravel, Maurice). Petrucci Music Library (IMSLP). Dostupné online
Roku 1965 namaloval belgický surrealistický malíř René Magritte inspirován básní Le Maçon (Zedník) obraz nazvaný Gaspard de la Nuit.Magritte, Rene. Bridgeman Education. Dostupné online
Roku 2017 vznikl ve Španělsku francouzský krátký film Gaspard de la Nuit - Indine na motivy básně Ondine (Vodní víla), režie Yambe Akka.Gaspard de la Nuit - Indine. Internet Movie Database (IMDb). Dostupné online
Česká vydání báseň Pastel (v originále Madame de Montbazon). In Moderní básníci francouzští. Praha: Josef R. Vilímek 1893. Překlad Jaroslav Vrchlický. Kašpar Noci. Brno: Atlantis 1935. Překlad Josef Heyduk. Kašpar Noci. Brno: Jan V. Pojer 1947. Překlad Josef Heyduk. Kašpar Noci. Praha: SNKLU 1965. Překlad Josef Heyduk. Kašpar Noci. Praha: Odeon 1989. Překlad Josef Heyduk.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Francouzští básníci Kategorie:Francouzští dramatici Kategorie:Francouzští novináři Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 20. dubna Kategorie:Narození v roce 1807 Kategorie:Narození v Piemontu Kategorie:Úmrtí 29. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1841 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Pohřbení na hřbitově Montparnasse Kategorie:Muži