Běloruská sovětská socialistická republika (bělorusky Беларуская Савецкая Сацыялістычная Рэспубліка, české zkratky Běloruská SSR a BSSR) byla zakládající svazová republika Sovětského svazu, existující v letech 1919 až 1991. Běloruská SSR byla (společně s Ukrajinskou SSR) jediná ze svazových republik SSSR, která byla samostatně zastoupena i v OSN, jejímž bylo Bělorusko zakládajícím členem.
Dne 27. července 1990 přijal Nejvyšší sovět běloruské SSR Prohlášení o státní svrchovanosti. O rok později, 25. srpna 1991 pak vyhlásila Běloruská sovětská socialistická republika nezávislost na rozpadajícím se Sovětském svazu.
Dějiny V důsledku chaosu 1. světové války a Velké říjnové revoluce došlo 25. března 1918 k vyhlášení běloruské nezávislosti na Rusku. Běloruská lidová republika však trvala jen necelý rok: postupem času se však i v Bělorusku prosadila bolševická revoluce, a tak 1. ledna 1919 byla ve Smolensku vyhlášena Běloruská socialistická sovětská republika a 5. ledna obsadila Rudá armáda Minsk.
V důsledku Rusko-polské války přišlo Bělorusko o západní část svého území, které připadlo Polsku. V letech 1924 – 1926 získala Běloruská SSR od Ruské SFSR Vitebskou, Homelskou a část Smolenské gubernie, kde byla převaha běloruského obyvatelstva. Po vpádu Sovětského svazu do východních částí Polska v roce 1939 získala Běloruská SSR svá západní území zpět. Dne 27. července 1990 vyhlásilo Bělorusko svou svrchovanost, v procesu rozpadu SSSR dne 25. srpna 1991 i plnou samostatnost. V prosinci 1991 byla oficiálně přejmenována na Běloruskou republiku.Krátce nato byla přijata nová státní symbolika – bílo-červeno-bílý prapor a znak Pahonja (litevský jezdec), které odkazovaly na tradici Litevského velkoknížectví. Tyto symboly však byly v roce 1995 po nástupu Alexandra Lukašenka nahrazeny upravenými symboly z éry sovětského Běloruska.
Přehled představitelů
Běloruská republika 9. 3. 1918 – 18. 3. 1918 – Ivan Mikitavich Syerada (Ivan Nikitich Syerada) – předseda Rady
Běloruská lidová republika 18. 3. 1918 – květen 1918 – Ivan Mikitavich Syerada (Ivan Nikitich Syerada) – předseda Rady
květen 1918 – červen 1918 – Pavel Pawlavich Alyaksyuk (Pavel Pavlovich Aleksyuk) – předseda Rady
červen 1918 – 10. 12. 1918 – Yazep Yur'evich Lyosik (Iosif Yuryevich Lyosik) – předseda Rady
Běloruská sovětská socialistická republika 1. 1. 1919 – 4. 2. 1919 – Dzmitry Fyodorovich Zhylunovich – předseda Prozatímní revoluční dělnicko-rolnické sovětské vlády
4. 2. 1919 – 27. 2. 1919 – Aleksandr Fyodorovich Myasnikov – předseda Ústředního výkonného výboru
Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika (Litbel) (20. 2. 1919) 27. 2. 1919 – 25. 8. 1919 (-1. 9. 1919) – Kazimierz Cichowski (Kazimir Genrykhavich Tsykhouski – předseda Ústředního výkonného výboru; LBKP
Běloruská lidová republika 13. 12. 1919 – listopad 1920 Pyotr Antonavich Krechewski (Pyotr Antonovich Krechevsky) – předseda vlády
prosinec 1919 – červenec 1920 – Ivan Mikitavich Syerada – předseda Ústředního výkonného výboru
Běloruská sovětská socialistická republika 1. 8. 1920 – 16. 6. 1937 – Alyaksandr Ryhoravich Charvyakou (Aleksandr Grigoryevich Chervyakov) – předseda Ústředního výkonného výboru; KPB
7. 7. 1937 – 26. 10. 1937 – Mikhail Iosifovich Stakun – předseda Ústředního výkonného výboru; KPB
2. 11. 1937 – 4. 7. 1938 – Nikifor Yakovlevich Natalevich – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; KPB
4. 7. 1938 – 25. 7. 1938 – Nikifor Yakovlevich Natalevich – předseda Ústředního výkonného výboru; KPB
25. 7. 1938 – 27. 7. 1938 – Na dezhda Grigoryevna Grekovová – předsedkyně Nejvyššího sovětu; KPB
27. 7. 1938 – 17. 3. 1948 – Nikifor Yakovlevich Natalevich – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
17. 3. 1948 – 2. 12. 1967 – Vasily Ivanovich Kozlov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
2. 12. 1967 – 22. 1. 1968 – Fyodor Anisimovich Surganov, Valentina Alekseyevna Klochkovová – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
22. 1. 1968 – 13. 6. 1971 – Sergey Osipovich Pritytsky – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
13. 6. 1971 – 16. 7. 1971 – Fyodor Anisimovich Surganov, Valentina Alekseyevna Klochkovová, Ivan Frolovich Klimov – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
16. 7. 1971 – 27. 12. 1976 – Fyodor Anisimovich Surganov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
27. 12. 1976 – 28. 2. 1977 – Vladimir Yeliseyevich Lobanok, Zinaida Mikhaylovna Bychkovskaya – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
28. 2. 1977 – 29. 11. 1985 – Ivan Yevteyevich Polyakov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
29. 11. 1985 – 28. 7. 1989 – Georgy Stanislavovich Tarazevich – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
28. 7. 1989 – 18. 5. 1990 – Nikolay Ivanovich Dementyey – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB
18. 5. 1990 – 25. 8. 1990 – Nikolay Ivanovich Dementyey – předseda Nejvyššího sovětu; KPB
Běloruská republika 18. 9. 1991 – 25. 12. 1991 (-26. 1. 1994) – Stanislau Stanislavavich Shushkyevich (Stanislav Stanislavovich Shushkyevich) – předseda Nejvyššího sovětu; bezp.
Odkazy Související články
Bělorusko Dějiny Běloruska Sovětský Svaz
Externí odkazy
Kategorie:Republiky v Sovětském svazu Kategorie:Dějiny Běloruska 20. století Kategorie:Státy Post-Ruského impéria