Francesco Hayez (10. února 1791, Benátky – 21. prosince 1882, Milán) byl ve druhé a třetí čtvrtině 19. století vůdčí milánský malíř neoklasicismu a romantismu, který proslul mnohafigurovými kompozicemi obrazů s náměty z řecké mytologie, bible i z historie, politickými alegoriemi a jemnými portréty.
Biografie náhled|228x228px|Busta a hrob Francesca Hayeze v Miláně (Cimitero monumentale di Milano). Hayez pocházel z poměrně chudé rodiny. Jeho otec byl francouzského původu zatímco jeho matka, Chiara Torcella, pocházela z Murana. Francisco se narodil jako nejmladší z pěti synů a byl vychováván sestrou své matky, která si vzala Giovanniena Binasca, bohatého majitele lodí a sběratele umění. Od dětství projevoval velký zájem o umění a malířský talent, v němž ho aktivně podporoval strýc. Tři roky studoval malířství u malíře Francesca Maggiotta (Fedeliho) v Benátkách. V letech 1806–1809 studoval na Akademii výtvarných umění v Benátkách pod vedením Teodora Matteiniho. V roce 1809 nastoupil na Akademii svatého Lukáše v Římě, kde zůstal až do roku 1814, kdy se přestěhoval do Neapole. V roce 1850 byl jmenován ředitelem Akademie di Brera v Miláně. Roku 1882 zemřel, pochován byl v Miláně na Cimitero monumentale di Milano.
Hodnocení Jeho obrazy mají dvě stylové polohy. První skupinu tvoří strnulé mnohafigurové kompozice s ideální architekturou v pozadí, představují římský neoklasicismus, s motivy mytologickými (například Odysseus), historickými (Zničení jeruzalémského chrámu) nebo současnými (například Uprchlíci z Pargy) a formální inspiraci římskými nazarény. Malby ženských aktů tvořil pod vlivem Jeana Augusta Ingrese, mají sice různé náměty, v realizaci jsou si však vzájemně podobné (Nymfy, Batšéba, Támar, Maří Magdaléna) a pro své erotické prvky jsou v současnosti často kopírovány.například Támar Například Támar nebo Maří Magdaléna
Hodnocení Hayezova díla komplikuje absence signatur a letopočtů. Hayez ke svým pracím navíc přidával cizí obrazy, které si koupil, a naopak některé vlastní práce prodal bez evidence do soukromého majetku, a tím znemožnil jejich poznání. Často maloval stejné náměty beze změn nebo jen s minimálními změnami.
Dílo (výběr) Aristoteles (1811) Rinaldo a Armida (1812–1813) Odysseus na dvoře krále Alkinoa (1814–1816) Sicilské nešpory, Scéna 1 (1821–1822) Autoportrét s tygrem a lvem, kolem 1830 Řečtí uprchlíci z Pargy, 1831, Brescia Kající Maří Magdaléna (1833) Ležící odaliska, (1839) Křižáci poblíž Jeruzaléma (1836–1850) Samson se lvem, 1842 Levita Efrajim (1842–1844) Meditace (1848) Portrét Antonietty Tarsis Basilico (1851) Loučení dóžete Francesca Foscariho se synem Jacopem (1852–1854) Polibek (1859) – Pinacoteca di Brera, Milán Zničení Jeruzalémského chrámu (c. 1867) Smrt dóžete Marina Faliera (1867) – Pinacoteca di Brera, Milán Váza s květinami na okně (c. 1881)
Fotogalerie
Odkazy Reference
Literatura Michele di Monte, Hayez Francesco, in: ''TRECCANI Dizionario biografico degli Italiani, Vol. 61, Roma 2004
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1791 Kategorie:Úmrtí v roce 1882 Kategorie:Italští malíři Kategorie:Romantičtí malíři Kategorie:Portrétisté Kategorie:Muži Kategorie:Narození 10. února Kategorie:Úmrtí v roce 1881 Kategorie:Úmrtí 21. prosince Kategorie:Narození v Benátkách Kategorie:Úmrtí v Miláně