Kató Lomb (8. února 1909 Pécs – 9. června 2003 Budapešť) byla maďarská tlumočnice, překladatelka, „jazykový génius“, svého času jedna z nejlepších synchronních tlumočnic i tlumočníků na světě.
Měla doktorát z fyziky a chemie, ale v době velké hospodářské krize počátkem 30. let 20. století byla nucena věnovat se jazykům. Tlumočila v devíti až desíti jazycích (ve čtyřech z nich bez přípravy), v šesti jazycích překládala krásnou literaturu. Publikační texty překládala asi ze čtrnácti dalších jazyků. Podle vlastních slov peníze vydělávala díky své znalosti následujících jazyků: angličtina, bulharština, dánština, francouzština, ivrit (což je moderní hebrejština), japonština, čínština, latina, němčina, polština, rumunština, ruština, slovenština, španělština, italština, ukrajinština.
Jazyky se učila v podstatné míře autodidakticky. Samu sebe nazývala „lingvistkou“ (na rozdíl od „jazykovědce“) – jedincem, který se z praktických pohnutek, z vlastního zájmu naučí více jazyků.
Její dlouhý život – podle vlastního přiznání – ozařovalo učení se jazyků a nikolivěk jejich ovládání. Tuto radost se snažila zprostředkovat svými knihami, prostřednictvím rozhlasových a tiskových interview, šířit je mezi vícero generací. Jako tlumočnice pracovala na pěti kontinentech, svoje zkušenosti a zážitky zpracovala v knize Egy tolmács a világ körül (česky: Tlumočník na cestě okolo světa).
Metodika a zásady učení se jazyků Její první klíčové slovo bylo zájem – latinsky interesse (anglický interest, francouzsky intérêt atd.) – s čímž úzce souvisel i další pojem – motivace. Důležité byly pro ni tyto otázky: „Nakolik mě to zajímá? Co tím chci dosáhnout? Co to pro mne znamená? Co z toho mám?“. Nevěřila v takzvané jazykové nadání. Jazykovou schopnost ráda vyjadřovala pomocí pomyslného zlomku, v čitateli zde stojí motivace (i při té nejnáročnější práci se dá najít denně deset minut), ve jmenovateli zase zábrany (strach otevřít ústa, strach z nešikovnosti, z posměchu). Byla přesvědčena, že čím větší je naše motivace, o to rychleji se zbavíme zábran a tím dříve dokážeme ovládat příslušný jazyk.
Jak se sama vyjádřila, ve světě jazyků funguje s třemi „auto“-mobily: autolexie, autografie a autologie. (Původně řecká slova auto- tedy já, já sám -lexie, -grafie a -logie znamenají čtení, psaní a mluvené slovo-živou řeč).
Autolexie – znamená čtení pro sebe sama: kniha, kterou sám zkoumám, mi dává stále cosi nové, mohu si ji vzít kamkoliv, mohu ji třeba i roztrhat, dává mi odpověď i ve čtyři ráno Autografie – znamená psaní pro sebe sama, když své myšlenky, zážitky, běžný život zapisuji právě v tom jazyku, který se zrovna učím; nevadí, že je to blbost, nikdo se nerozčiluje nad gramatickými chybami, nevadí, když mi chybí nějaké důležité či méně důležité slovo Autologie – znamená vedení monologu, formulaci vlastných dojmů a pozorování v jazyku, který se právě učím, pokud možno bez protimluvů.
Nudily ji vyumělkované dialogy z učebnic, její oblíbená metoda byla taková, že si opatřila dobrou knihu v cílovém jazyce, jejíž téma ji velmi zajímalo (ať už to byla detektivka, milostný román nebo odborný spis), a z něho vyluštila, vyslabikovala základy daného jazyka: základy gramatiky a nejdůležitější slovíčka. Neztrácela čas se málo frekventovanými a složitými výrazy: přeskočila je se slovy, že co je důležité, to se znova objeví a samo se prozradí („je jedno zda pachatel stojí za borůvkovým nebo angreštovým keříkem“). To znamená, že ani slovník nepotřebujeme – je ztrácíme chuť do čtení, mizí radost z odkrývání nového jazyka. Když na to přijdu sama, tak si to i zapamatuji. Používala vždy jen vlastní knihy, v době jejich četby si na jejich okraje zapisovala, co už pochopila z textu. Takto člověk nemůže zabránit tomu, aby něco nenabral z daného jazyka – nemá klid, dokud neví, kdo je vrah, zdali děvče řeklo nakonec své ANO.
Její druhé klíčové slovo bylo kontext, textová souvislost (přezdívali ji i Katka Kontextová): jednak v pochopení textu (ať už knihy či mluveného slova) kontext je vždy rozhodující, mnohokrát nám pomáhá, když něco nepochopíme; ale i v tom, že se slova neučíme izolovaně, ale v souvislostech, jak to četla či slyšela (což je asi nejlepší metoda učení se jazyků) nebo zařazené do slovních spojení (např. bouřlivý vítr, prudký vítr) – pokud i jedno slovo zapomeneme, to druhé slovo ho připomene (v angličtině pro toto používají slovo „trigger“). V těchto spojeních si například často zapamatujeme i člen. Kató Lombová navrhuje i jinde používání šablon (vzorů), což jsou jednoduché věty s různými konstrukcemi nebo jazykovými obraty, je možné je používat jako panely ve stavebnictví – je možné z nich postavit jazykový mrakodrap.
Nedopustila, aby ji chyby, neúspěchy nebo snaha o dokonalost odradily od jejího cíle, ale stále se držela radostných a pozitivních stránek učení se jazykům. V toto se patrně skrývalo její tajemství – tisíci různých útoků dobývala hrad cílového jazyka. Její výrok může pomoci i měně sebevědomým lidem: „Jazyk je jediné, co se vyplatí ovládat i špatně!“
Díla Így tanulok nyelveket (Egy tizenhat nyelvű tolmács feljegyzései) „Takto se učím jazyky (Záznamy tlumočnice ovládající šestnáct jazyků)“ 1970, 1972, 1990, 1995 Egy tolmács a világ körül „Tlumočnice na cestě okolo světa“ 1979 Nyelvekről jut eszembe… „O jazycích mě napadá …“ 1983 Bábeli harmónia (Interjúk Európa híres soknyelvű embereivel) „Babylonská harmonie (Interview se slavnými vícejazyčnými Evropany)“ 1988
Známé překlady Polyglot: How I Learn Languages, 2008, , Как я изучаю языки (Jak se učím jazyky) Wataši No Gaikokugo Gakušu-ho Par valodam man nak prata
Linky Kató Lomb's Strategies for Language Learning and SLA Theory (International Journal of Foreign Language Teaching , Fall 2005) – Permanent link by WebCite Věnování z japonského překladu „Takto se učím jazyky“ Russian version of her book This is how I learn languages for download (click the link and choose the book „Как я изучаю языки“) Odkazy na ruský překlad „Takto se učím jazyky“ Помню, что в русско-английском словаре, купленном мной в 1941 году, я прежде всего отыскала мое имя – Екатерина.'' (Vzpomínám si, že v rusko-anglickém slovníku, který jsem si koupila v roce 1941, jsem si především vyhledala svoje jméno – Jekaterina (Kateřina-Kató))
Reference
Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Narození v Pécsi Kategorie:Úmrtí v roce 2003 Kategorie:Maďarští překladatelé Kategorie:Maďarské lingvistky Kategorie:Ženy Kategorie:Maďarské polyglotky Kategorie:Spisovatelé píšící maďarsky Kategorie:Překladatelé do ruštiny Kategorie:Překladatelé do japonštiny Kategorie:Překladatelé do lotyštiny Kategorie:Překladatelé do angličtiny Kategorie:Narození 8. února Kategorie:Úmrtí 9. června Kategorie:Pohřbení na hřbitově Farkasréti