2006

Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončil v neděli 31. prosince.

Události

Česko 1. leden – Při Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně vznikla čtvrtá samostatná Fakulta aplikované informatiky. 6. ledna – Jakub Janda a Fin Janne Ahonen zvítězili v prestižním závodě Turné čtyř můstků. 25. ledna – V pražské čtvrti Lhotka byl zastřelen nájemným vrahem podnikatel František Mrázek. 28. února – Zanikla česká verze rozhlasového vysílání BBC World Service. 2.–3. června – Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006 > Došlo k unikátní situaci. Volby vyhrála pravicová ODS, přesto dopadly patem. Středopravice (ODS, KDU-ČSL a Zelení) a Levice (ČSSD a KSČM) získaly po 100 mandátech. Nastala složitá politická situace a složité sestavování středopravicové trojkoaliční vlády pod vedením Mirka Topolánka (ODS). červen – Zanikla Jemčinská lípa (resp. původní kmen a koruna), nejmohutnější památný strom Třeboňska a Jindřichohradecka. 1. července Nabyl účinnosti zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Byl zaveden bodový systém pro řidiče. 3. července – Měsíc po volbách do Poslanecké sněmovny není otevřena žádná cesta k nové vládě. ČR spěje k ústavní krizi. 3. srpna – Dva měsíce po volbách do PS ČR stále není vyřešena povolební krize. Topolánek nabízí 2 řešení: menšinová vláda ODS předčasné volby 16. srpna – Mirek Topolánek byl jmenován předsedou vlády. 30. září – Taťána Kuchařová získala jako první Češka titul Miss World. 3. října – Poprvé po roce 1989 (Sametové revoluci) nedostala vláda důvěru. 6. října – Dokončena Dálnice D5. 14. října – premiéra české verze muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť v Městském divadle v Brně 8. listopadu – Mirek Topolánek jmenován podruhé předsedou vlády

Svět 25. ledna – Ve volbách v Palestině vítězí hnutí Hamas nad dosud vládnoucím Fatahem. 21. března – Programátor Jack Dorsey odeslal první tweet: „just setting up my twttr“ (= „jenom si nastavuji svůj twitter“), čímž byla de facto spuštěna sociální sít Twitter (od roku 2023 přejmenovaná na X). 23. března – Americká Banka federálních rezerv přestává zveřejňovat index M3, který je nejspolehlivějším indikátorem množství dolarů obíhajících ve světě. 22. května – V referendu se hlasující v Černé Hoře vyslovili pro její nezávislost. 27. května – Zemětřesení o síle 6,2 Mw postihlo bývalé indonéské hlavní město Yogyakarta a jeho okolí a vyžádalo si více než 440 mrtvých a 2800 zraněných. 3. června – Na základě referenda o samostatnosti Černé Hory zaniklo soustátí Srbsko a Černá Hora a vznikají samostatné státy Srbsko a Černá Hora. 23. června – V australské zoo uhynula samice želvy sloní Harriet, podle Guinnessovy knihy rekordů nejstarší želva světa. Bylo jí kolem 175 let. 12. června – Vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem, odehrávající se převážně na území Libanonu. 11. července – ukončení rozšířené podpory operačního systému Windows ME 15.–17. července – V ruském Petrohradu proběhl 32. summit skupiny států G8. 8. září – Ve Francii byl založen Institut Dobrého Pastýře. 4. října – Byla zprovozněna webová stránka WikiLeaks, která zveřejňuje řady tajných dokumentů. 21. října – V Kiełpinie u Gdaňska spáchala sebevraždu čtrnáctiletá studentka gdaňského gymnázia Anna Halmanová, která neunesla sexuální obtěžování a ponižování, kterého se na ní den před tím před celou třídou dopustilo pět spolužáků. Její smrt odstartovala jeden z největších skandálů novodobého polského školství. 22. října – Mistrem světa 57. sezóny F1 se stal Fernando Alonso. 15. listopadu – Arabská televizní stanice Al-Džazíra začala vysílat také v angličtině (Al Jazeera English). 26. prosince – V nigerijském městě Lagos zahynulo při explozi ropovodu několik set lidí.

Vědy a umění 18. února – v Divadle Ta Fantastika má světovou premiéru muzikál Michala Pavlíčka Obraz Doriana Graye 25. února – Českého lva získal film Štěstí režiséra Bohdana Slámy. 17. srpna – Kamil Hornoch obdržel Amateur Achievement Award pro nejlepšího amatérského astronoma roku 2006. 24. srpna – Na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze byla přijata definice planety sluneční soustavy.

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – John C. Mather, George F. Smoot Nobelova cena za chemii – Roger D. Kornberg Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Andrew Z. Fire, Craig C. Mello Nobelova cena za literaturu – Orhan Pamuk Nobelova cena za mír – Muhammad Yunus Nobelova pamětní cena za ekonomii – Edmund S. Phelps

Narození

Česko 14. ledna – Sofie Anna Švehlíková, herečka 15. ledna – Petr Meindlschmid, atlet, reprezentant ve skoku do dálky 31. ledna – Sára Bejlek, profesionální tenistka 25. února – Nikola Bartůňková, tenistka 30. dubna – Charlotte Gott, zpěvačka 11. června – Metoděj Jílek, rychlobruslař 16. července – Matyáš Svoboda, herec 26. prosince – Ilona Plecháčová, biatlonistka

Svět 12. března – Gabriel Nasavský, lucemburský princ 20. března – Barron Trump, syn amerického prezidenta Donalda Trumpa 26. dubna – Kamila Valijevová, ruská krasobruslařka tatarské národnosti 12. května – Vasilije Adžić, černohorský fotbalista 29. května – Gukesh D, indický mistr světa v šachu 3. června – Leonore Oranžsko-Nasavská, třetí dítě a druhá dcera prince Constantijna a princezny Laurentien Nizozemské 18. června – Zaria Oranžsko-Nasavská, druhá dcera už zesnulého nizozemského prince Frise Oranžsko-Nasavského 21. července – Endrick Felipe, brazilský fotbalista 25. srpna – Andrea Kimi Antonelli, italský jezdec F1 22. září – Oliver Lukić, chorvatský-rakousko fotbalista 6. září – Hisahito, člen japonské císařské dynastie, nejmladší dítě a jediný syn prince Fumihita 5. října – Jacob Tremblay, kanadský dětský herec 30. října – Saniyya Sidney, americká herečka 8. listopadu – Gwendolyn Göbel, německá dětská filmová herečka 15. listopadu – Viktória Chladoňová, slovenská cyklistka 29. listopadu – Ryan Martin Bradshaw, slovensko-australský hudební virtuos a klavírista 28. prosince – Ethan Mbappé, francouzský fotbalista, bratr Kyliana Mbappého 30. prosince – Kajlía Nimúrová, alžírská sportovní gymnastka

Úmrtí

Česko náhled|upright|Vlasta Průchová († 16. června) náhled|upright|František Fajtl († 4. října) 2. ledna – Jaroslav Souček, operní pěvec (barytonista) (* 8. prosince 1935) 5. ledna – Barbara Krzemieńska, historička polského původu (* 18. února 1930) 7. ledna – Jiří Demel, vlastivědný pracovník a publicista (* 3. listopadu 1923) 16. ledna – Jiří Cieslar, vysokoškolský pedagog, filmový a literární kritik (* 7. února 1951) 19. ledna – Miroslav Houra, ilustrátor, pedagog, grafik, malíř, typograf (* 3. srpna 1933) 21. ledna Václav Kojzar, hrdina protinacistického odboje, oběť komunismu (* 26. února 1916) Jaromíra Kolárová, spisovatelka, scenáristka (* 24. srpna 1919) Josef Illík, fotograf a kameraman (* 10. září 1919) 27. ledna Antonín Moskalyk, režisér (* 11. listopadu 1930) Jan Frank Fischer, hudební skladatel a překladatel (* 15. září 1921) Jarmila Krulišová, herečka (* 24. prosince 1922) 9. února – Antonín Procházka, soudce Ústavního soudu (* 10. března 1927) 13. února Vojtěch Engelhart, převor-administrátor Emauzského kláštera v Praze (* 11. srpna 1927) Anna Siebenscheinová, překladatelka (* 29. března 1918) 14. února – Karel Pech, herec, televizní scenárista a režisér (* 18. května 1917) 21. února – Světla Mathauserová, literární historička a rusistka (* 7. března 1924) 5. března – Jan Kasper, hokejista (* 21. září 1932) 11. března – Bohuslav Kučera, čs. ministr spravedlnosti (* 26. března 1923) 19. března – Josef Henke, režisér, scenárista, autor rozhlasových her (* 12. ledna 1933) 24. března – Jaroslava Moserová, lékařka, spisovatelka a politička (* 17. ledna 1930) 2. dubna – Věra Sládková, spisovatelka, autora námětu seriálu Vlak dětství a naděje 7. dubna – Eduard Landa, malíř regionu Podorlicka (* 14. března 1926) 8. dubna – František Stavinoha, spisovatel a scenárista, kladenský horník (* 10. července 1928) 12. dubna – Joe Van Holsbeek, ubodaný sedmnáctiletý Belgičan (* ?) 13. dubna – Pavel Koutecký, režisér dokumentárních filmů (* 10. června 1956) 17. dubna – Rudolf Slánský mladší, diplomat (* 6. února 1935) 22. dubna – Kamil Prudil, akademický malíř a psycholog (* 29. listopadu 1937) 28. dubna – Jaroslav Mazáč, básník (* 24. března 1934) 5. května – Štěpán Lucký, hudební skladatel a pedagog (* 20. ledna 1919) 6. května – František Peřina generál, hrdina druhé světové války (* 8. dubna 1911) 7. května – Alfréd Jindra, kanoista, bronzová medaile na OH 1952 (* 31. března 1930) 10. května – Vladimír Nekuda, archeolog (* 23. května 1927) 12. května – Karel Beneš, biolog (* 14. září 1932) 16. května – Erich Einhorn, fotograf a publicista (* 7. dubna 1928) 19. května – Miroslav Pelikán, hudební skladatel a pedagog (* 20. února 1922) 26. května – Štěpán Koníček, skladatel, dirigent a hudební dramaturg (* 7. března 1928) 28. května – Viktor Fischl, český a izraelský básník, spisovatel a publicista (* 30. června 1912) 31. května – Boris Rösner, divadelní a filmový herec (* 25. ledna 1951) 16. června – Vlasta Průchová, jazzová zpěvačka (12. července 1926) 19. června – Kamil Linhart, výtvarník (* 8. ledna 1920) 20. června – Irena Gerová, novinářka, spisovatelka a režisérka (* 23. června 1949) 5. července – František Vencovský, spolutvůrce české monetární politiky 90. let (* 12. ledna 1923) 21. července – Drahomíra Šustrová, spisovatelka a historička (* 22. listopadu 1913) 26. července – Vojtěch Zamarovský, spisovatel a překladatel (* 5. října 1919) 31. července – Vladimír Bouzek, hokejový reprezentant (* 3. prosince 1920) 3. srpna – Jaromír Foretník, válečný letec RAF (* 17. prosince 1914) 8. srpna – Josef Langmiler, divadelní a filmový herec (* 12. dubna 1923) 15. srpna – Antonín Sum, osobní tajemník Jana Masaryka, politický vězeň (* 31. ledna 1919) 18. srpna Zdeněk Tylšar, český hornista a hudební pedagog (* 29. dubna 1945) Jan Špáta, kameraman a režisér (* 25. října 1932) 28. srpna – Jan Lukas, fotograf (* 10. srpna 1915) 6. září – Ladislav Dydek, český malíř, grafik a typograf (* 27. září 1919) 8. září – Vilma Nováčková, herečka (* 25. října 1922) 17. září – Milan Kopecký, literární historik (* 14. května 1925) 20. září – Anna Nešporová roz. Horáková, lidická žena (* 23. ledna 1920) 24. září – Ota Gregor, lékař (* 4. prosince 1916) 26. září – Jaroslav Fryčer, romanista, literární kritik a teoretik (* 13. června 1932) 28. září – Viktor Kalabis, hudební skladatel (* 27. února 1923) 29. září – Jiří Novosad, akademický malíř (* 18. dubna 1949) 2. října Zdeněk Matějka, chemik a vysokoškolský pedagog (* 30. dubna 1937) Stanislav Novák, teolog, kanovník Vyšehradské kapituly (* 14. června 1917) 4. října – František Fajtl, generálporučík stíhací pilot (* 20. srpna 1912) 14. října – Richard Jeřábek, etnolog a pedagog (* 14. května 1934) 15. října – Ludvík Středa, spisovatel, básník, novinář (* 28. července 1928) 21. října – Josef Veverka, moravský vinař a šlechtitel (* 12. ledna 1922) 24. října Josef Machek, statistik (* 12. června 1929) Emanuel Vlček, paleoantropolog, lékař a profesor Anatomického ústavu (* 1. března 1925) 31. října – Josef Boháč, hudební skladatel (* 26. března 1929) 4. listopadu – Miloslav Kopecký, astronom (* 4. května 1928) 17. listopadu Egon Karter, česko-švýcarský herec a operní zpěvák (* 18. října 1911) Karel Valter, malíř (* 17. února 1909) 24. listopadu – Zdeněk Veselovský, zoolog a ředitel Zoologické zahrady v Praze (* 26. srpna 1928) 28. listopadu – Věroslav Neumann, hudební skladatel (* 27. května 1931) 2. prosince – Věra Merhautová, sochařka, autorka monumentální figurativní tvorby (* 23. února 1921) 4. prosince – Marie Hlouňová, houslistka a hudební pedagožka (* 3. května 1912) 11. prosince – Jiří Hanke, fotbalový reprezentant (* 12. prosince 1924)