Počátky () jsou město rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Historie náhled|vlevo|upright|Radnice na Palackého náměstí
V katastru obce byl nalezen stříbrný denár Marka Aurelia. V okolí také procházela Želivská cesta, která vedla okolo nedalekého Strážného kopce (spojovala Želivský klášter s Rakouskem) a byla zmiňovaná prvně roku 1178.
Ve 13. století vlastnili území dnešních Počátek Vítkovci, jejichž území začínalo pod vrchem Lísek. Po rozdělení pohraničního hvozdu, zvaného „Knížectví“, začali pod Lískem budovat osady; bylo to na počátku Čech, ale i na počátku vod, neboť se zde nachází i rozvodí mezi Severním a Černým mořem. A na počátku osídlování byly zajisté i Počátky: odtud si lze vysvětlit i jejich jméno. Ve starých listinách a mapách se objevuje jméno Počzaken, Potschaken, Počzatek, Potschatek.
K roku 1273 je uváděn plebán Předboř, takže touto dobou zde již stál kostel.http://www.pocatky.cz/userfiles/file/dokumenty_438.pdf - 720 LET POČÁTEK První písemná zmínka o obci (původně trhové) pochází z konce 13. století (qui apud Pochatek, in domini ducis Austrie). Tato zmínka je v listáři Tobiáše z Bechyně, v němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v bojích mezi králem Václavem II. a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náležely rodu Benešoviců, když roku 1303 věnuje Vítek ze Švábenic Počátky své ženě Brechtě (neboli Perchtě z Krumlova, později z Kralovan, pravděpodobně sestry Záviše z Falkenštejna) za Moravany u Brna (svědčí Dobeš z Bechyně a Vítkovci Jindřich z Rožmberka a Oldřich z Hradce, zmíněn Vítek z Loučky). Z roku 1354 či 1359 pochází nejstarší zmínka o farním kostele v Počátkách, v té době zde byl v pořadí 20. farářem Mikuláš, pocházející z Dačic („Nicolaus presbyter de Daczicz“).
Roku 1368 daroval Karel IV. Počátky nejvyššímu purkrabímu – hraběti Janu z Hardeku a roku 1389 jej koupili páni z Hradce. Téhož roku město obdrželo jako poddanské město znak své vrchnosti, pánů z Hradce, zlatou pětilistou růži v modrém poli. Jméno města se pluralizuje od roku 1654 (Pocziatky, Potschaakhen). Značí tedy pomnožné číslo (podobně jako například označení Čechy), protože se jedná o tu oblast, ve které jsou počátky toků (podobně Roztoky). Roku 1677 použita pečeť a ve štítu znaku jsou v horním poli dvě růže a v dolním kříž. Roku 1698 obdržely Počátky polepšený městský znak, který spojil znak pánů z Hradce se znakem Šternberským. Nový znak je gotický štít modré barvy, uprostřed rozštěpený zlatým prutem. V pravém poli je osmicípá zlatá hvězda šternberská a zlatá písmena A. W. (tj. Adolf Wratislav – tehdejší majitel města); v levém poli je zlatá pětilistá růže rodu hradeckého a písmeny A. L. (Anna Lucie – rozená Slavatová, dostala Počátky jako věno, manželka Adolfa Wratislava). Štít je ozdoben hraběcí korunou, již drží dva vzlétající andělé.
Počátky byly město poddanské čili feudální neboli šosovní, tedy pod ochranou. Vrchnost jim byla pánem, dosazovala jim správu, brala od města platy (daně), ochraňovala měšťany a jejich řemesla a udělovala jim práva. Roku 1850 zde byl zřízen okresní soud a soudcem byl jmenován František Sedláček, otec historika Augusta Sedláčka, který zde chodil do školy (od 1850 zřízené v čp. 22). Roku 1854 se stala farní škola čtyřtřídní a roku 1866 zahájila činnost obecní škola. Dne 1. ledna 1884 odevzdána nemocnice plně svému úkolu, když byla vyhlášena za všeobecnou veřejnou nemocnici výnosem min. vnitra.
Obyvatelstvo
Městská správa Části města Město je rozčleněno na 6 katastrálních území (zároveň části a ZSJ), jimiž jsou: Heřmaneč u Počátek (část Heřmaneč) Horní Vilímeč Léskovec Počátky Prostý Vesce u Počátek (část Vesce)
Jižně od vlastního města prochází hranice mezi Čechami a Moravou. K Čechám patří Heřmaneč, Léskovec a Počátky s výjimkou zemědělsko-lesních pozemků na jihu, na Moravě leží Prostý, Vesce a většina Horní Vilímče.
V letech 1960–1991 k městu patřil i Stojčín a od 1. dubna 1976 do 31. prosince 1991 také Polesí.
Další místa Kromě mlýnů mají svůj název i další místa: Lázně svaté Kateřiny Šejby Škrobárna Valcha - roku 1792 byla postavena valcha na sukna nezávislá na žirovnické Volmanec
Starostové 1990–1994 Jan Třebický 1994–2002 František Peroutka 2002–2006 Jan Třebický 2006–2010 Marie Hrnčířová od roku 2010 Karel Štefl
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994.
Občanská vybavenost V Počátkách je:
Nemocnice, ve které je Geriatrické centrum a Léčebna pro dlouhodobě nemocné. Pečovatelská služba Počátky
Školství Mateřská škola Počátky Základní škola Otokara Březiny Počátky Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna Počátky
Muzea náhled|upright|Rodný dům Otokara Březiny
Rodný dům Otokara Březiny – Březinova 224 Městské muzeum – Palackého náměstí 27
Pamětihodnosti
Kostel Božího Těla Původně gotický barokně přestavěný kostel svatého Jana Křtitele s přístupnou věží připomínaný již kolem roku 1273 (kněz Předboř) v nedochovaném zdroji Kostel svaté Kateřiny Kaple svaté Anny u nemocnice Boží muka Socha Panny Marie na Strážnickém vrchu Sloup se sochou Panny Marie na Mariánském náměstí Kašna na Palackého náměstí se sousoším svatého Jana Nepomuckého Radnice na Palackého náměstí Fara Rodný dům Otokara Březiny Poštovní úřad (dříve Záložna Počátecká) Památník obětem komunismu u hřbitova
Podél silnice z Počátek do Kališť je vysázena nejdelší modřínová alej v Česku. Byla založena na počátku 20. století a čítá 280 stromů.
Inspirace v kultuře a vědě V Počátkách byly natočeny některé scény filmů Postřižiny (1980), Jízda (1994), Když děda miloval Ritu Hayworthovou (2001) a televizního seriálu Návštěvníci (1983). thumb|Hotel Modrá hvězda, před kterým se natáčel film Postřižiny Podle názvu města byla pojmenována planetka č. 14974 Počátky, kterou tak nazval její objevitel a počátecký rodák Miloš Tichý.http://www.pocatky.cz/userfiles/file/dokumenty_608.pdf - Počátecký zpravodaj 10/2013
Osobnosti spjaté s městem
Rodáci Martin z Počátek (Martinus Poczatensis, kolem 1440–1528 Praha), utrakvista, roku 1468 bakalář a 1475 mistr svobodného učení na universitě pražské (děkanem fakulty filosofické 1481, 1486 a 1490), do roku 1505 farář v kostele Matky Boží před Týnem, poté v kostele svatého Štěpána, autor spisu O bludech Pikhartských z roku 1514, namířeného proti Jednotě bratrské. 19. prosince 1629 se v rodině místního řezníka narodil Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, katolický duchovní (mj. světící biskup pražský), dějepisec a spisovatel. Na rodném domě má pamětní desku. Páter Zachariáš Augustin Klecar z Růžokvětu (1646 Počátky – 30. prosince 1693 Kutná Hora), kněz sakristián u svatého Víta v Praze, 1692–1693 biskup v Kutné Hoře, autor knih O svatému Gothardu, O svatém Jiřím, O svatému Vítu. Zachariáš Jelínek Hirschel (31. srpna 1714 Počátky – 17. října 1763 Berlín), člen Jednoty bratrské, český kazatel v cizině. 10. dubna 1835 se zde narodil Jakub Škoda (pseudonym Počátecký), středoškolský profesor a přerovský komunální politik. 7. ledna 1839 se narodil jeho bratr Antonín Škoda, ředitel gymnázia v Domažlicích a Příbrami Josef Brdlík (1848–1932), okresní starosta, podnikatel, poslanec zemského sněmu a Říšské rady. Rod Brdlíků je znám od 17. století, Jan Brdlík založil továrnu na sukno a byl počáteckým starostou, stejně jako jeho syn Jan Brdlík mladší, jeho snacha Josefina Brdlíková byla hudební skladatelkou, Ladislav Brdlík postavil Lázně svaté Kateřiny a zámeček svatého Vojtěcha. František Brdlík (29. září 1855 – 19. května 1936 Praha) byl ředitelem gymnázia v Roudnici nad Labem, spolupodílel se na Ottově zeměpisném atlasu, byl autorem historických a zeměpisných spisů. Roku 1830 se zde narodil a je zde pochován Msgre. Vincenc Švehla († 1910), papežský prelát, konsistorní rada, notář, kanovník kapituly vyšehradské, kněz (kostel svatého Václava na Smíchově), oblát kongregace Nejsvětějšího Vykupitele, rytíř řádu Františka Josefa I. Zde se roku 1868 narodil a své mládí prožil přední básník českého symbolismu Otokar Březina (vlastním jménem Václav Jebavý). Josef Zmek (1889–1942), československý legionář a generál, účastník prvního a druhého československého odboje. Irena Löblová (1895–1942), oběť nacismu V domě č.p. 15 se roku 1903 narodil archivář František Navrátil († 10. března 1974 Český Krumlov), který řídil pobočku Český Krumlov Státního archivu Třeboň. „Vynikl jako všestranný znalec dějin svého rodného Počátecka a Českokrumlovska.“František Navrátil – Český Krumlov info 24. října 1939 se zde narodil významný český vědec, lékař a vysokoškolský pedagog Doc. MUDr. Milan Hadravský CSc. († 2012). 16. září 1958 se zde narodil zpěvák, mandolinista, skladatel a básník Robert Křesťan, člen bluegrassových skupin Trapeři, Poutníci a Druhá tráva. 12. dubna 1978 se v Počátkách narodila umělkyně a představitelka hyperrealismu Eva Bernadetta Kadlecová, která zde zvelebila Městskou knihovnu a Vilu v Lázeňské ulici.
Ostatní PhDr. Jan Hejtman (18. června 1841 – 24. února 1913 Kladno, pohřben v Počátkách) – asistent na katedře mineralogie Univerzity Karlovy, přispíval do Ottova slovníku naučného, psal o objevech siluru Joachima Barranda v Praze 16. prosince 1851 na Staré poště (dnes stará budova Muzea) strávil noc Karel Havlíček Borovský při své cestě do Brixenu. V letech 1870–1871 pobývala v Počátkách u Josefíny Brdlíkové „dcera národa“ Zdeňka Havlíčková. 15. září 1873 se v kostele svatého Jana Křtitele konal sňatek básníka Josefa Václava Sládka a Emillie Nedvídkové (zemřela již 9. srpna 1874 a je pohřbena v Počátkách). Koncem 19. století zde působil buditel českého dobrovolného hasičstva Jakub Alois Jindra. 8. května 1880 v Počátkách zemřel ThDr. Augustin Svoboda, děkan v Počátkách od roku 1861, zakladatel nemocnice (1870) a dětské opatrovny
Galerie
Odkazy Reference
Literatura BALÍK, Ivo: Lékárna a lékárníci v Počátkách. In: Vlastivědný sborník Pelhřimovska 12 (2001), s. 180-188. NAVRÁTIL, František: Kostel a hřbitov Božího Těla v Počátkách. Počátky 1969 NAVRÁTIL, František: Městský archiv v Počátkách. In: Archivní časopis 2 (1952), č. 2, s. 63-64. NAVRÁTIL, František: Otokar Březina a město Počátky. Počátky 1932. NAVRÁTIL, František: Paměti o zvonech v Počátkách. Upomínka na slavnost svěcení. Počátky 1936. NAVRÁTIL, František: Stará radnice v Počátkách. Počátky 1938. ŠEDA, Oldřich: Dějiny právovárečného měšťanstva v Počátkách od jeho vzniku do konce roku 1958. In: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 37 č. (2000), č. 3, s. 213-220. TĚSNOHLÍDEK, Jakub et al. Výsledky archeologického výzkumu Palackého náměstí v Počátkách (okres Pelhřimov). In: Archaeologia historica 42 (2017), č. 2, s. 669-689. TĚSNOHLÍDKOVÁ, Kateřina – TĚSNOHLÍDEK, Jakub – DUFFEK, Petr. Archeologie nejstaršího horizontu města Počátky (okres Pelhřimov). In: Archaeologia historica 43 (2018), č. 1, s. 115-143.
Externí odkazy
Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Města na pomezí Čech a Moravy Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov Kategorie:Místní části v Počátkách Kategorie:Města v okrese Pelhřimov Kategorie:Geopark Vysočina Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině