Jozef Gregor Tajovský, vlastním jménem Jozef Alojz Gregor, pseudonymy Gregor Tajovský, Greško, Grigorievič, Izäslav, Jano z Dohnian, Jozef Slovák, Kaprál, M. Žiarsky, Podsokolovský, Prepáčte a jiné (18. října 1874 Tajov, Uhersko – 20. května 1940 Bratislava) byl slovenský spisovatel-prozaik, dramatik a básník.

Život vpravo|náhled|Jozef Gregor Tajovský na ruské frontěVaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914–1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) – ilustrace, portréty, faksimile; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914–1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916–1917. strana 227–867). Foto ze strany 751. Narodil se v početné rodině řemeslníka, ale své dětství strávil u dědečka. Vzdělání získal v rodném Tajově, později v Banské Bystrici a na učitelském ústavu v Kláštore pod Znievem. Pracoval jako učitel na různých místech Slovenska. Vystřídal mnoho učitelských míst, protože se většinou neshodl s vrchností, ať už církevní nebo státní, pro své národní přesvědčení. Nakonec odešel znovu studovat, tentokrát do Prahy na obchodní akademii, kde jeho studium finančně podporovala Českoslovanská jednota. Po studiu nastoupil do Vesnické lidové banky, později do Tatrabanky, ale současně pracoval i ve slovenských Lidových novinách. V roce 1907 se oženil s Hanou Lilgovou, která se stala v literárním světě známou pod jménem po manželovi jako Hana Gregorová. Tajovský se v roce 1912 stal tajemníkem Slovenské národní strany v Martině, ale v období 1. světové války se stal redaktorem Národného hlásnika. V roce 1915 byl povolán k vojsku a odvelen na ruskou frontu, ale zběhl do ruského zajetí. V Bobrujsku v roce 1917 vstoupil do československých legií, bojoval s nimi proti nastupující moci sovětů, byl redaktorem československých Hlasů v Kyjevě, od roku 1919 redigoval časopis Slovenské hlasy, po válce se vrátil na Slovensko (1920). Po krátkém pobytu v Martině se usadil v Bratislavě, kde byl přednostou legionářské kanceláře. V roce 1925 byl penzionován. V Bratislavě žil a tvořil až do smrti. Spolu s manželkou se stal podporovatelem chudých začínajících autorů. Pochován je v Tajově.

Velká část života prozaika a dramatika Jozefa Gregora Tajovského je spojená s rodným Tajovem, s Banskou Bystricou a s obcemi v jejím okolí: Pohorelá, Lopej, Horná Lehota, Podlavice. Citově přilnul zejména k Tajovu, ke kterému se vracel po celý život. V Banské Bystrici navštěvoval měšťanskou školu. Zde se započalo jeho národní uvědomění, v tomto městě vedl v roce 1891 prvomájovou demonstraci banskobystrických proletářů. Sem se vrátil jako absolvent učitelského ústavu v Kláštore pod Znievem, aby zde učil krátkou dobu, necelý rok (1893–1894). Potom putoval jako učitel v uvedených i dalších obcích až do roku 1898, když pro neshody se školní a církevní maďarizační vrchností odešel ze školních služeb, přešel na obchodní akademii do Prahy a už se k pedagogické práci nevrátil. K rodnému kraji projevoval lásku a příchylnost po celý svůj život. Dokázal to i tím, že se dal pochovat na tajovském hřbitově, jak si to přála i jeho manželka spisovatelka Hana Gregorová.

Přínos pro literaturu náhled|Hrob J. Gregora-Tajovského a Hany Gregorové v Tajove Slovenská kultura má v Jozefovi Gregorovi Tajovském svého významného realistického spisovatele. Od vstupu do literárního života nacházel cestu k slovenskému lidu, k jeho kultuře, s velkou pozorností si všímal jeho života, odkrýval jeho mravní hodnoty, ale i otevřeně psal o nectnostech a bídě, které slovenský lid, ať z viny cizích či vlastních panských vrstev, nebo i z viny jednotlivců, stíhaly. A těch běd nebylo málo. Patřilo k nim opilství, honba za majetkem, popanšťování, pasivita, národní vlažnost. Navzdory tomu dával Tajovský najevo, že chudí lidé jsou mravnější jako bohatí, že jsou „tajnými boháči“, umí se rozhodovat pro lidské dobro. Tajovský vytvořil nezapomenutelné postavy slovenského lidového života: starého dědu ve vzpomínkové próze Do konca, ubohého sluhu Maca Mlieča, statečnou Mamku Pôstkovú, obětavou matku v próze Horký chlieb, do krajní nouze zahnaného vesnického bednáře z črty Na chlieb. Současně Tajovský zjistil, že existuje společenské napětí, že z lidu vyrůstají postavy odporující sociální nespravedlnosti. Uměl zachytit realitu nejen pravdivě a kriticky, ale i se smyslem pro humorné situace. Byl autorem úsměvných postojů, ale i autorem krátkých textů o vážných mravních a společenských konfliktech, dramatik slovenských národních dějin, spisovatel kárající, ale vždy laskavý i ve slovech varovných.

Jozef Gregor Tajovský vroucně miloval svůj rodný kraj, Slovensko a jeho lid, měl dobrý vztah k bratrskému českému národu, byl účastníkem boje za vznik společného československého státu, jako slovenský vlastenec odmítl slovenský nacionalismus a fašismus.

Jako prozaik patří k vedoucím představitelům druhé vlny slovenského literárního realismu, přičemž velký důraz kladl na sociální témata; jako dramatik je zakladatelem slovenského realistického dramatu. Jeho díla jsou spojena s aktuálními politickými a sociálními problémy, přičemž kromě kritiky využíval často i humorné ladění příběhů. Ty zasazoval zejména do vesnického či maloměstského prostředí, kde vynikla jeho schopnost humorného popisu prostých lidí a jejich každodenních problémů, ale také vyzdvihuje potřebu jejich nápravy. Hojně využívá všechny aspekty lidového jazyka. V jeho tvorbě dominuje povídka, drama, měně psal črty, fejetony a novely. Příležitostně psal i medailóny nebo nekrology, ale i politické články.

Dílo

Próza 1893 – Na mylných cestách, prozaický debut 1896 – Čarodejné drevo 1896 – Starého otca rozpomienky 1896 / 1900 – Rozprávky pre ľud 1897 – Ferko 1897 – Rozpomienka 1897 – Omrvinky 1897 – Z dediny 1898 – Jastraby 1900 – Rozprávky 1901 – Úžerník a iné články 1902 – Mládenci 1903 – Maco Mlieč 1903 – Apoliena 1904 – Nové časy 1904 – Besednice 1907 – Smutné nôty 1908 – Mamka Pôstková 1909 – Horký chlieb 1909 – Na chlieb 1909 – Mišo 1910 – Umrel Tomášik 1910 – Lacná kúpa a predsa draho padla! 1910 – Spod kosy 1911 – Tŕpky 1911 – Jano Mráz 1911 – Kosec Môcik 1912 – Slovenské obrázky 1914 – Výklad programu Slovenskej národnej strany 1918 – Malý slovenský zemepis, dílo napsané v ruském zajetí 1919 – Prvý máj 1919 – Rozprávky z Ruska, próza s válečnou tematikou 1920 – Na front a iné rozprávky 1920 – Rozprávky o československých légiách v Rusku

Dramata 1896 – Anička, divadelní hra (nepublikovaná) 1898 – Sľuby, divadelní hra 1898 – Konačka, divadelní hra (nepublikovaná) 1898 – Jej budúci, divadelní hra (nepublikovaná) 1899 – Námluvy, divadelní hra (nepublikovaná) 1900 – Ženský zákon, divadelní hra 1901 – Nový život, drama 1903 – Medveď, drama 1906 – Matka, aktovka 1909 – Statky-zmätky, divadelní hra 1911 – V službe, divadelní hra 1911 – Hriech, drama 1912 – Tma, aktovka (původní název Medzník, vydáno v roce 1907) 1915 – Tragik z prinútenia, drama 1915 – Jubileum, drama 1922 – Sova Zuza, loutková hra (Slovenské pohľady) 1923 – Smrť Ďurka Langsfelda, historická divadelní hra 1930 – Jej prvý román, komedie 1934 – Blúznivci, historická divadelní hra 1934/1935 – Sokolská rodina, veselohra (dosud nebyla uvedena) 1938 – Hrdina, historická divadelní hra

Sebrané spisy 1920–1923 – Zv. 1–11. 1928–1934 – Spisy zv. 1–15. 1953–1958 – Dílo 1–6.

Výběry 1936 – Výber z rozprávok 1951 – Do konca 1953 – Výber z diela 1953 – Žliebky 1954 – Apoliena 1954 – Stratená statočnosť a iné rozprávky 1959 – Prvé hodinky a iné rozprávky 1960 – Horký chlieb a iné poviedky 1965 – Tajný boháči 1972 – Pastierča 1973 – Statky-zmätky a iné

Publicistika 1914 – Výklad programu Slovenskej národnej strany 1917–1918 – Vojna a mier 1918, 1919 – Malý kultúrny zemepis Slovenska 1.–2. 1919 – O samospráve Slovenska 1919 – Malý kultúrny zemepis východného Slovenska Při mobilizaci československé armády na podzim roku 1938 měl VIII. sbor krycí název „Tajovský“.

Dílo v elektronické podobě Na front a iné rozprávky. Turčiansky sv. Martin : Svetová knižnica, 1920. 63 s. – dostupné v Digitální knihovně UKB Rozprávky o československých legiach v Rusku. Bratislava : Comenius, 1920. 276 s. – dostupné v Digitální knihovně UKB

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Narození 18. října Kategorie:Narození v Tajově Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí 20. května Kategorie:Členové Slovenské národní strany Kategorie:Členové České strany národně sociální Kategorie:Slovenští dramatici Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy Kategorie:Lidé s dvojitým příjmením Kategorie:Slovenští básníci Kategorie:Slovenští prozaici Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku