KRI Sriwijaya (100) je lehká letadlová loď Indonéského námořnictva. Původně byla postavena jako italská letadlová loď Giuseppe Garibaldi (C551). Byla pojmenována tradičním jménem italského vlastence Giuseppe Garibaldiho a byla v pořadí již čtvrtou italskou válečnou lodí tohoto jména. Uvažovalo se ještě o stavbě druhé lodi této třídy, pojmenované Giuseppe Mazzini, ta ale nakonec nebyla nikdy objednána. Ve službě v Italském námořnictvu byla v letech 1985–2024 a v letech 1985–2009 byla i jeho vlajkovou lodí. V této roli ji nahradila nová letadlová loď Cavour (C550). V roce 2025 Indonésie projevila zájem o vyřazené plavidlo. Do služby bylo zařazeno 24. září 2026 jako Sriwijaya.
Stavba náhled|vlevo|Giuseppe Garibaldi (C551) v roce 1990
Diskuse o potřebě nové letadlové lodě se v Itálii vedla už od 70. let 20. století. Nakonec bylo rozhodnuto postavit lehkou letadlovou loď, která by byla kompromisem mezi požadavky námořnictva, odporem letectvaOd roku 1921 byly všechny italské letouny podřízeny letectvu, tento monopol nová loď narušovala a letectvo se proto její stavbě bránilo. a ekonomickou silou země. Loď byla objednána v roce 1978 a postavena v loděnici Italcantieri (později Fincantieri) v Monfalcone. Kýl byl založen v 26. března 1981, trup byl spuštěna na vodu v 4. června 1983 a do služby vstoupila 30. září 1985.
Konstrukce náhled|vlevo|Palubní letoun TAV-8B Harrier na palubě Giuseppe Garibaldi v roce 1992
Giuseppe Garibaldi byla projektována především pro protiponorkové operace. Koncepce lodi je klasická s velitelským ostrovem na pravoboku. Přímá průběžná letová paluba má rozměry 174 m × 30 m. Nachází se v ose lodi. Na přídi je umístěn skokanský můstek s úhlem 6°, který usnadňuje start letounů V/STOL. Podpalubní hangár má rozměry 110 m × 15,6 m a výšku 6,3 m. Z paluby je do něj přístup pomocí dvou šestiúhelníkových výtahů. Do hangáru se vejde jedenáct těžkých vrtulníků či jeden vrtulník a deset letounů AV-8B Harrier II. Giuseppe Garibaldi může nést maximálně šestnáct letounů AV-8B Harrier II, nebo osmnáct helikoptér Agusta, což jsou licenční vrtulníky firmy Bell, přičemž jsou možné i různé kombinace. Letecký provoz na moři usnadňují dva páry křídlových stabilizátorů náklonu.
Protiletadlovou obranu zajišťují dvě osminásobná odpalovací zařízení Mark 29 pro protiletadlové řízené střely Selenia Aspide s doletem 19 km. Zásoba střel činí 48 kusů. Další protiletadlovou výzbroj tvoří tří italské 40mm hlavňové systémy blízké obrany DARDO. Loď je rovněž vybavena dvěma trojhlavňovými 324mm protiponorkovými torpédomety ILAS a protitorpédovým systémem AN/SLQ-25 Nixie.
Pohonný systém je koncepce COGAG. Tvoří ho čtyři plynové turbíny General Electric LM2500, které roztáčejí dvojici pětilopatkových lodních šroubů. Nejvyšší rychlost dosahuje 29,5 uzlu. Dosah činí 7 000 námořních mil při 20 uzlech.
Modernizace Během služby bylo plavidlo několikrát modernizováno. Roku 2003 byly vylepšeny komunikační systémy a odstraněny protilodní střely Otomat Mk.2, čímž byl získán další prostor pro letecké operace. Roku 2013 byl modernizován pohon a systémy C4I.
V září 2026 podepsala italské loděnice Fincantieri a indonéská PT PAL memorandum o porozumění, předznamenávající spolupráci na modernizaci první indonéské letadlové lodě Sriwijaya.
Služba náhled|Giuseppe Garibaldi v říjnu 2024
Itálie Giuseppe Garibaldi byla do služby přijata roku 1985. Její základnou byl Tarent. Jelikož mírová smlouva, uzavřená Itálií po prohrané druhé světové válce, zakazovala operace letounů s pevnými křídly z palub lodí, operovaly z paluby Giuseppe Garibaldi až do roku 1988 pouze vrtulníky. Zákaz byl zrušen až v roce 1989 a poté z lodi operovaly kolmostartující námořní bitevní letouny McDonnell Douglas AV-8B Harrier II, čímž výrazně zvýšily její bojovou hodnotu.
Roku 1999 se Giuseppe Garibaldi zapojila Operace Spojenecká síla. Provedla třicet letů na podporu lezeckých úderů. Roku 2001 se zapojila do Operace Trvalá svoboda. Její letouny AV-8B Harrier podnikly 288 bojových letů. Roku 2011 se zapojila do intervence v Libyi v rámci Operace Unified Protector. Osm letounů AV-8B Harrier v této operaci nalétalo 1221 hodin. Později se Giuseppe Garibaldi zapojila ve Středomoří do evropské protipašerácké Operace Sophia. V jejím rámci byla roku 2016 vlajkovou lodí uskupení EUNAVFOR Med. Před svým vyřazením byla vlajkovou lodí námořní složky Sil rychlé reakce NATO.
Indonésie náhled|Sriwijaya v září 2026
V březnu 2025 informovalo médium Jane's, že zájem o italským námořnictvem vyřazené plavidlo projevila Indonésie. Indonéské námořnictvo do té doby letadlovými loďmi nedisponovalo. Roku 2025 byla zkoumána možnost využití plavidla jako nosiče vrtulníků a leteckých dronů. V březnu 2026 italský senát souhlasil s bezplatným převodem letadlové lodě Giuseppe Garibaldi Indonésii. V září 2026 loď dorazila do Indonésie pod novým jménem Sriwijaya. Do služby byla zařazena 24. září 2026 v přístavu Tanjung Priok.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Seznam italských letadlových lodí
Externí odkazy
Giuseppe Garibaldi (551) Kategorie:Plavidla nazvaná po osobách Kategorie:Lodě objednané 1978 Kategorie:Lodě zahájené 1981 Kategorie:Lodě spuštěné 1983 Kategorie:Lodě přijaté 1985