Zásady (báze nebo alkálie, řecky βάσις) jsou chemické látky schopné poutat protony (kationty vodíku H+).
Definice kyselin a zásad se v historii měnila. I v současnosti existuje několik teorií. Podle Brønstedovy teorie je zásada látka přijímající při reakci vodíkový kationt (proton), podle Arrheniovy teorie je zásada látka odštěpující hydroxidový aniont (OH−) a nejnovější popis je podle Lewise, který říká, že zásada je při chemické reakci donor (dárce) elektronů.
Hydroxidy Nejběžnějšími zásadami jsou hydroxidy, které obsahují hydroxidový aniont (OH−). Hydroxidy vytvářejí zásadotvorné kovy především jako reakci svých oxidů s vodou. Nejznámějšími hydroxidy jsou hydroxidy alkalických kovů a alkalických zemin, například:
NaOH – hydroxid sodný KOH – hydroxid draselný Ca(OH)2 – hydroxid vápenatý Mg(OH)2 – hydroxid hořečnatý
Zásaditost roztoku Při disociaci zásady ve vodném roztoku vznikají hydroxidové ionty (anionty OH−) a příslušné kationty. Například reakce hydroxidu sodného nebo hydroxidu vápenatého ve vodě probíhá takto: NaOH → Na+(aq) + OH−(aq) Ca(OH)2 ⇆ Ca2+(aq) + 2 OH−(aq)
Roztoky zásad ve vodě jsou vždy zásadité. Zásaditost i kyselost se měří na stupnici pH, která určuje koncentraci vodíkových kationtů v roztoku, nebo na stupnici pOH, která určuje koncentraci hydroxidových aniontů v roztoku. Zásaditá je každá látka, která má pH větší než 7 nebo pOH menší než 7.
Zásaditost roztoku lze určit acidobazickými indikátory nebo pomocí pH-metru.
Neutralizace Neutralizace je chemická reakce kyseliny se zásadou. Produkty této reakce jsou příslušná sůl kyseliny a voda. Klasickým příkladem je reakce kyseliny chlorovodíkové a hydroxidu sodného, při níž vzniká chlorid sodný a voda:
HCl + NaOH → NaCl + H2O
V průběhu této reakce dochází ke vzniku vodného roztoku chloridu sodného a ke změnám pH roztoku, který je neutralizován a při poměru kyseliny a zásady 1:1 je výsledné pH 7.
Kyselé roztoky lze neutralizovat zásaditými roztoky a naopak. Neutralizační reakce se využívají při zpracování surovin a při výrobě mnoha látek, při úpravě odpadních vod i v chemických laboratořích.
Vlastnosti zásad Mnoho zásad je rozpustných ve vodě, například hydroxid sodný, hydroxid hlinitý, amoniak. Po zředění s vodou mají zásady slabší účinek. Existují silné, středně silné a slabé zásady. Zásady neutralizují kyseliny, které jsou žíravé podobně jako zásady. Zásady mají destruktivní účinek na organické látky. Při kontaktu leptají kůži a oči. Zásady se využívají k výrobě mýdla a glycerinu z olejů a tuků.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Zásady