Ekonomika Slovinska je rozvinutá smíšená ekonomika. Země se těší vysoké úrovni prosperity a stability a také nadprůměrnému HDP na obyvatele v paritě kupní síly na úrovni 91 % průměru EU v roce 2023.https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/TEC00114/default/table?lang=en&category=prc.prc_ppp Nominální HDP v roce 2023 bylo 68,108 mld. USD, nominální HDP na obyvatele (HDP/ks) v roce 2023 bylo 32 350 USD. Nejvyšší HDP/ks je ve středním Slovinsku, kde se nachází hlavní město Lublaň. Je součástí statistického regionu Západní Slovinsko, který má vyšší HDP na obyvatele než východní Slovinsko.
Vývoj Slovinsko bylo až do roku 1991 součástí Socialistické Jugoslávie. Ta však měla volnější režim, což se týkalo i ekonomiky – od určité doby dokonce bylo možné volně podnikat. Díky tomu neupadlo Slovinsko do tak hluboké hospodářské krize, jako jiné státy. Poměrně rychle se vypořádalo s následky války, na rozdíl například od sousedního Chorvatska, kde byly škody dlouho viditelné, a začalo transformaci na tržní ekonomiku. V roce 2004 bylo s dalšími devíti, vesměs též postsocialistickými státy připojeno k EU. Díky svým ekonomickým výsledkům již v roce 2007 nahradilo svoji původní měnu tolar za euro.
Současnost Slovinsko těží ze své výhodné polohy, která v malém státě spojuje východní část Alp (nejvyšší vrchol Triglav), turisticky významnou ve všech ročních obdobích; 40 km mořského pobřeží a zároveň tranzitní zemi pro cesty na Balkán, především do sousedního Chorvatska. Z ostatních služeb je významné především bankovnictví. V průmyslu má roli farmacie (firma Krka) a výroba sportovních potřeb, obzvláště lyží (firma Elan). Ani zemědělství není pozadu, ve Slovinsku se daří vinné révě a dalším plodinám. Země má velmi dobrou infrastrukturu, hustou a kvalitní dálniční a silniční síť, kvalitní turistická centra. (Bled, Bohinjské jezero, Kranjska Gora, Kranj, Lublaň aj.)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Slovinsko Slovinsko
de:Slowenien#Wirtschaft