Strana zelených (zkratka Zelení, v letech 1989–2017 SZ) je česká středolevicová zelená politická strana. K základním programovým dokumentům strany patří mj. Charta globálních zelenýchCharta globálních zelených a Charta Evropských zelených.Charta Evropských zelených
Strana zelených vznikla krátce po listopadové revoluci na podzim 1989,Informace o první aktivitě vedoucí k založení SZ poprvé získala poslanecká křesla v roce 1992. Většího významu a výraznějšího vlivu na veřejnou debatu v ČR se dočkala až kolem roku 2002, kdy do ní masově vstoupili lidé z prostředí ekologických občanských iniciativ, kteří ji do té doby ignorovali. Na podzim 2004 získala podruhé parlamentní zastoupení, když byl do Senátu PČR v Praze 10 za Zelené zvolen nestraník Jaromír Štětina.
Ve sněmovních volbách v roce 2006 Zelení poprvé (a doposud také naposledy) přesáhli 5% hranici, která je potřebná pro vstup strany do Poslanecké sněmovny, kde nakonec zasedlo 6 poslanců. Zelení se stali součástí středopravicové druhé vlády Mirka Topolánka, ve které zastávali čtyři ministerské posty. V následujících sněmovních volbách v roce 2010 Zelení své zastoupení v Poslanecké sněmovně neobhájili, avšak již ve volbách do Senátu v roce 2012 byli zvoleni dva senátoři, a Zelení se tak opět stali parlamentní stranou. Tou byli do senátních voleb v roce 2022, kdy mandát senátora již po 1. kole neobhájil Petr Orel.
Strana má k roku 2023 přibližně 950 členů, z toho přibližně čtvrtinu v Praze. Strana má ve vrcholných orgánech i na kandidátních listinách vysoký podíl žen.Na rovnost žen a mužů dbají nejvíc zelení, nejmíň zemanovci, 2013Zelení jsou ženám (opět) nejotevřenější – neplatný odkaz !
Zelení jsou řádným členem Evropské strany zelených a Global Greens.
Politická orientace Některé ekonomické názory Strany zelených lze chápat jako liberální (podpora osobních svobod jednotlivce a lidských práv, mírné snížení přímých daní a vedlejších nákladů práce jako sociální pojištění, zefektivnění úřadů, dodržování právního státu a ochrana demokracie), další jako levicové (podpora progresivního zdanění, úloha státu v regulaci aktivit poškozujících životní prostředí a prosazování trvale udržitelného rozvoje). Martin Bursík před volbami 2006 odmítal uvést preferovaného koaličního partnera se slovy „nejsme pravicoví ani levicoví, ale zelení“;Rovnou daň nepřijmeme, tvrdí Martin Bursík, Mladá fronta DNES, 21. března 2006 Po vstupu Zelených do středopravicové vlády ODS se však zařazení strany na pravolevém spektru stalo předmětem rostoucích sporů, nicméně v následujících letech se strana zřetelně posunula ke středolevicové politice typické pro evropské zelené strany.
Ideová orientace Strana zelených si dle svých stanov (schválených v roce 2003) zejména klade za cíl svou politikou prosazovat: vybudování ekologicky a sociálně udržitelné společnosti, co nejvyšší kvalitu demokracie s co největší mírou zapojení veřejnosti do rozhodování, důsledné dodržování mezinárodních smluv o lidských právech, ochranu práv sociálních, etnických, kulturních i jiných menšin, rovnoprávnost mužů a žen, globální odpovědnost a solidaritu vůči potřebným zemím, sociální spravedlnost a sociální solidaritu, zvyšování vzdělanosti a kulturnosti.
Hlavní programové body Zelených ve volbách 2021 byly:Program Strany zelených ve volbách 2021 [Dostupné online]
Ochrana klimatu a modernizace české ekonomiky. Ta by měla být založena na využívání k přírodě ohleduplných zdrojů, na vzdělanosti a podpoře vědy a výzkumu. Ekonomické nástroje musí zvýhodnit ekologicky šetrné postupy před nešetrnými, podporovat inovace a musí nejen snižovat emise skleníkových plynů, ale také nerovnosti ve společnosti. Významně chtějí Zelení změnit dopravu, kde usiluje o přenesení nákladní dopravy na železnici, zvýhodnění veřejné dopravy před individuální nebo zrovnoprávnění automobilismu s cyklistickou a pěší dopravou. Zelení podporují klimatickou neutralitu a odklon od fosilních paliv, včetně ukončení těžby a spalování uhlí v Česku co nejdříve, nejpozději do roku 2030. Podporují také postupnou modernizaci průmyslu a snížení snížení emisí skleníkových plynů, odmítají výstavbu nových jaderných elektráren a prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách. Tvrdí, že nejlevnější energie je taková, jaká se vůbec nevyrobí, tj. že největší potenciál je v úsporách. V roce 2008 zavedli Zelení ve vládě program Zelená úsporám, který podporuje energetické úspory a obnovitelné zdroje pro domácnosti. Ochrana životního prostředí, vody a obnova krajiny. Podle Zelených jsou živá příroda, pestrá krajina a čistá voda základní podmínkou pro život. Krajinu je třeba důsledně chránit a tam, kde je to potřeba, ji vracet do původní nebo přírodě blízké podoby, aby dokázala odolávat následkům změn klimatu. Stejně důležité je efektivně využívat přírodní zdroje, skoncovat s nadprodukcí odpadů a měnit zemědělství na ekologicky šetrné. Rovné postavení mužů a žen. Zelení chtějí odstraňovat nerovnosti, zejména vytvořit rodinám dostatečnou podporou pro péči o děti v podobě vyšší dostupnosti zařízení předškolní péče nebo podporou zkrácených úvazků. Podle Zeleních musí mít matky musí mít možnosti mnohem lépe skloubit mateřství s prací, otcům zase chtějí umožnit trávit více času se svými dětmi a zapojovat se do otcovství a péče. Chtějí také odstraňovat nerovnosti v odměňování mužů a žen nebo lépe chránit oběti sexuálního násilí. Otevřená společnost s důrazem na rozvoj demokracie a lidských práv a svobod: Zelení podporují manželství pro všechny a další odstraňování diskriminace queer osob. Prosazují také rovná práva a boj proti diskriminaci všeho druhu. Zelení také podporují zvýšení podílu občanů na rozhodování, a to různými formami, ať už formou referend nebo občanských shromáždění. V programu měla i snížení věku pro aktivní volební právo na 16 let; Podpora školství, vědy a kultury: Zelení požadují vyšší podporu školství, vědy a výzkumu a odmítají školné na vysokých školách. Zelení požadují zvýšení výdajů státu na kulturu na 1 % ze státního rozpočtu. Ekonomická politika: Zelení chtějí snížit daňové zatížení práce, zejména nízkopříjmových lidí. Chtějí zvýšit minimální mzdu, posílit daňovou progresi včetně odvodů, omezit daňové úlevy u kapitálových příjmů jen na drobné investory a hledat nové zdroje např. v majetkových daních. Prosazují boj proti daňovým skrýším a vyhýbání se placení daní. Zisky ze zdanění uhlíku (emisní povolenky a uhlíkové clo) mají jít primárně domácnostem a občanům. Jsou pro přijetí eura. Zahraniční politika má být založena na výrazném posílení evropské integrace a upřednostnění zahraniční rozvojové pomoci před vojenskou účastí ČR v konfliktech. Zelení podporují rozšíření Evropské unie a reformu v jejím rozhodování tak, aby byla akceschopnější a nebylo možní zneužívat právo veta. Stojí za podporou boje Ukrajiny proti agresi ze strany Ruska. Propojení s občanskou společností Strana spolupracuje s různými částmi občanské společnosti, zejména s neziskovými organizacemi (především orientovanými na ochranu přírody, lidských práv, odpor proti jaderné energii a na ochranu spotřebitele), řada členů pochází z neziskového sektoru a někteří nestraníci na kandidátkách jsou aktivními členy neziskových organizací. Strana s neziskovými organizacemi také aktivně spolupracuje na přípravě volebního programu. Tento fakt někdy vede zejména u odpůrců Zelených k připisování všech aktivit konaných neziskovými environmentálními organizacemi také přímo Straně zelených, nezávisle na tom, zda se Strana zelených s takovýmito aktivitami ztotožňuje nebo ne.
Organizační struktura náhled|Organizační struktura SZ
Strukturu Strany zelených určují Stanovy přijaté sjezdem konaným dne 27. září 2003 v Táboře. Novelizovány byly na sjezdech v Praze-Vršovicích 11. prosince 2004, v Pardubicích 25. září 2005, v Brně-Štýřicích 6. prosince 2009, v Pardubicích 11. prosince 2011, v Brně-Pisárkách 26. ledna 2015, v České Třebové 28. listopadu 2015, v Praze 24. ledna 2016 a v Hradci Králové dne 21. a 22. ledna 2017.
Organizační jednotky – základní, městské a krajské organizace Organizační jednotkou na místní úrovni je základní organizace (ZO), která je tvořena minimálně třemi členy SZ. Zakládá se v obci, resp. v případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy v jejich samosprávném městském obvodu či městské části. V daném místě smí působit jen jedna ZO. Plenárním orgánem ZO je členská schůze, jíž se mohou účastnit všichni členové dané ZO a jež volí radu ZO (včetně předsedy a případně místopředsedy ZO), pokladníka ZO a revizora ZO. Členská schůze dále volí delegáty na městskou konferenci, krajskou konferenci a sjezd. V neposlední řadě schvaluje rozpočet ZO na daný rok, kandidátní listinu a případnou koalici pro volby do zastupitelstva obce, resp. městského obvodu či části.
Od roku 2012 je možno ustavovat oblastní základní organizace, které mohou působit: na souvislém území více obcí téhož kraje, resp. více městských částí Hlavního města Prahy (se souhlasem příslušné krajské konference) na souvislém území více městských obvodů či městských částí téhož statutárního města (se souhlasem příslušné městské konference).
Na krajské úrovni je organizační jednotkou krajská organizace (KO), kterou tvoří všechny ZO na území daného samosprávného kraje, resp. na území hlavního města Prahy. Plenárním orgánem KO je krajská konference, kterou tvoří delegáti zvolení základními organizacemi a která volí radu KO (včetně předsedy a místopředsedů KO), pokladníka KO a krajskou revizní komisi. V neposlední řadě schvaluje rozpočet KO na daný rok, kandidátní listinu a případně koalici pro volby do krajského zastupitelstva.
Od roku 2021 je možné ve straně působit také jako člen či členka nezařazený do žádné základní organizace.
Vrcholné orgány Nejvyšším orgánem strany je celostátní sjezd tvořený nejméně 250 delegáty zvolenými v základních organizacích. Sjezd je svoláván alespoň jednou ročně rozhodnutím předsednictva SZ. Mimořádný sjezd lze svolat na základě požadavku organizačních jednotek SZ.
Nejvyšším výkonným orgánem SZ mezi sjezdy je republiková rada (RR). Je tvořena předsedy a dalšími volenými zástupci krajských organizací, předsednictvem SZ a poslanci a senátory zvolenými za SZ, pokud jsou členy SZ. Republiková rada odpovídá sjezdu za plnění jeho usnesení, cílů a hlavních úkolů SZ a politického programu SZ, pověřuje předsednictvo realizací svých usnesení a schvaluje s pověřením sjezdu některé vnitřní předpisy strany. Dále schvaluje rozpočet, volební programy, uzavření republikových předvolebních či povolebních koalic, společnou strategii voleb do zastupitelstev krajů, v závažných a odůvodněných případech úpravy krajských a komunálních kandidátek, strategii voleb a kandidáty do parlamentu a zastupitelských orgánů ČR v EU. alt=Předsednictvo Strany zelených zvolené na sjezdu 2. listopadu 2024|náhled|Předsednictvo Strany zelených zvolené na sjezdu 2. listopadu 2024 Užším výkonným orgánem Strany zelených v období mezi sjezdy a zasedáními republikové rady je sedmičlenné předsednictvo Strany zelených (PSZ), které je voleno sjezdem. Tvoří je spolupředsednická dvojice, dva místopředsedové strany a tři další členové. Mezi jeho pravomoci patří zajišťovat vedení a chod strany v organizačních záležitostech a přijímat neodkladná rozhodnutí, svolávat jednání sjezdu, připravovat program a materiály pro jednání sjezdu a RR, navrhovat a realizovat plán činnosti strany, zaujímat stanoviska k aktuální politické situaci, průběžně kontrolovat dodržování rozpočtu a navrhovat jeho změny, v případě nefunkčnosti některých funkcionářů na nižších organizačních stupních řešit situaci, případně dát návrh na jejich zbavení funkce, zajišťovat informační servis všem nižším organizačním jednotkám, vydávat souhlas ke kandidatuře člena SZ za jiný politický subjekt nebo jako nezávislého.