Ekonomika Ukrajiny představuje rozvojovou smíšenou ekonomiku s nižšími středními příjmy. Náleží k chudším v Evropě a po rozpadu Sovětského svazu si prošla dlouhodobou stagnací kvůli nepovedené transformaci v tržní ekonomiku. V rámci sbližování Ukrajiny s Evropskou unií probíhá proces politických i hospodářských reforem, které mají situaci zlepšit.

Ukrajina nebyla nikdy v historii ekonomicky silnou zemí. Často patřila větším státům, například Sovětskému svazu. Za jeho existence (od roku 1922) prožívala Ukrajina obrovskou hospodářskou krizi. Před druhou světovou válkou okolo roku 1933 zmítal zemí obrovský hladomor. Josif Vissarionovič Stalin chtěl za každou cenu dodržet cíle sovětské pětiletky v oblasti vývozu do ciziny a prodal téměř veškeré ukrajinské obilí. Lidé na Ukrajině neměli co jíst, podle některých odhadů jich při vzniklém hladomoru zemřelo až 4 miliony. Nezřídka byl zaznamenán i kanibalismus.

Ukrajinská ekonomika je založena na diverzifikovaném průmyslu, zemědělství a sektoru služeb. Po devíti letech recese, která začala v roce 1991 poměrně rychle rostla v letech 2000 až 2008, kdy začala tzv. Velká recese a Ukrajinu zasáhla mimořádně silně. Ekonomika se zotavila v roce 2010 a dále rostla až do roku 2013. V letech 2014 až 2015 ukrajinská ekonomika zažila těžkou recesi, přičemž HDP v roce 2015 byl o něco více než poloviční oproti hodnotě z roku 2013. V roce 2016 ekonomika začala opět růst. Do roku 2018 ukrajinská ekonomika rychle rostla a dosáhla téměř 80 % své velikosti z roku 2008. Od té doby až na výjimky roste, a to i přes recesi v roce 2022 kvůli ruské agresi následovanou opětovným zotavením v roce 2023.

Historie

Před rokem 1917 Geografie dlouhodobě ovlivňovala ekonomiku ukrajinských zemí. Bohaté úrodné půdy (například černozem) z tohoto území udělaly obilnici pro starověké Řecko a raně novověkou Evropu. Nerostné zdroje přispěly k industrializaci, zejména v oblasti Donbasu, počínaje 19. stoletím.

Nedostatek bezpečných hranic znamenal opakované přerušení hospodářského rozvoje. Dobyvatelé jako Tataři, Mongolové a další, považovali drancování za důležitější než podporu hospodářského rozvoje.

Jako součást Sovětského svazu náhled|vlevo|Ukrajinský automobil ZAZ 965 |220x220pixelů

Ekonomika Ukrajinské SSR byla významnou součástí celého Sovětského svazu. Co se týče objemu ekonomiky, Ukrajinská SSR se umístila na druhém místě mezi republikami SSSR a co se týče produkce na obyvatele, na šestém místě. Hlavními odvětvími specializace v celounijním měřítku byly těžký průmysl (strojírenství, hutnictví, chemický průmysl a palivový průmysl) a zemědělství. Po RSFSR byla Ukrajinská SSR nejdůležitější ekonomickou složkou bývalého Sovětského svazu a produkovala přibližně čtyřikrát více než další republiky.

Těžký průmysl dodával unikátní zařízení, jako například vertikální vrtné soupravy, turbíny konvenčních a jaderných elektráren (Charkovský turbínový závod) a suroviny pro průmyslové a těžební podniky v dalších regionech SSSR. Ukrajinská SSR byla taky velmi významným producentem elektrické energie. V roce 1990 činila výroba elektřiny na Ukrajině 298 miliard kWh, přičemž to bylo i historické maximum. V roce 2000 šlo pouze o 171 miliard kWh.

Ukrajinské podniky byly podřízeny svazovým ministerstvům v Moskvě nebo republikovým ministerstvům v Kyjevě. V posledních letech existence SSSR trpěla ekonomika chronickým nedostatkem zboží, což se projevilo i na Ukrajině.

1991 až 2000 Dne 24. srpna 1991 Ukrajina vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu. V následujících letech ekonomika nové země utrpěla obrovský pokles produkce a extrémní nárůst inflace (rekordní byl rok 1993 s odhady roční inflace od 4 700 do 10 000 %). Tato hyperinflace byla následkem nedostatečnému přístupu k finančním trhům a masivní měnové expanzi na financování vládních výdajů, zatímco ekonomické výkony prudce klesaly. V prvních letech nezávislosti také existoval velmi vysoký deficit státního rozpočtu až 14 %. Stabilizační politika byla předznamenána přísnou měnovou politikou, ale rozpočtový deficit se postupně dostal pod kontrolu na 2,7 procenta HDP v roce 1998.

Privatizace Po roce 1991 se podniky, navzdory stálému formálnímu státnímu vlastnictví, dostaly pod kontrolu svých ředitelů. Do roku 1996 se zhruba 6 000 středních a velkých podniků stalo akciovými společnostmi a do roku 1998 bylo privatizováno 45 000 malých podniků a téměř 99 % maloobchodních prodejen, obchodních a servisních podniků.

Privatizace probíhala pomalu a její kvalita byla nízká v tom smyslu, že nepodporovala nové silné vlastníky, kteří by se snažili o seriózní restrukturalizaci podniků. Mnoho nových vlastníků dohnalo své podniky k úpadku, nebo extrémně stagnovaly. V roce 1996 byla průměrná délka funkčního období manažera podniku deset let a bylo prakticky nemožné odvolat pasivního, neschopného nebo kriminálního manažera podniku. Došlo k rozsálému rozkrádání státního majetku a tunelování. To mělo za následek praktickou likvidaci značného množství někdejších státních podniků, byť mnohdy neefektivních.

Hyperinflace alt=500 000 karbovanců, 1994|vlevo|náhled|177x177pixelů|500 000 karbovanců, 1994 Ekonomickou situaci prudce zkomplikovalo rozhodnutí vedení země nezavést okamžitě plnohodnotnou národní měnu, ale postupně opustit rublovou zónu a nejprve zavést dočasné peníze, kterými se staly kuponové karbovance. Národní banka Ukrajiny je zavedla do oběhu 10. ledna 1992.

Se zavedením kuponových karbovanců byly na Ukrajině v hotovostním oběhu současně dvě měny, kerými byly karbovance a zároveň sovětské rubly. Pro platby za potraviny a průmyslové zboží byly akceptovány pouze karbovance, pro platby za služby byly akceptovány obě měny a to v poměru 1:1.

V prvních měsících po zavedení, na základě širšího používání karbovanců rubl prakticky vymizel a v listopadu 1992 byl zcela nahrazen. K nahrazení došlo i v bezhotovostním oběhu.

Inflaci se podařilo dostat pod kontrolu v roce 1996, kdy činila asi 40 % a v roce 1997 už pouze 10 %.

Hřivna Původně se plánovalo jejich používání pouze 4 až 6 měsíců, ale nakonec byly karbovance používány až do roku 1996, kdy již byly v oběhu bankovky o hodnotě 1 milion karbovanců. Existují názory, že to byl jeden z důvodů hyperinflace. V reakci na tuto hyperinflaci nahradila Národní banka Ukrajiny v září 1996 národní měnu karbovanec hřivnou a zavázala se k udržení její stability vůči americkému dolaru. Měna však zůstala nestabilní až do konce 90. let, zejména během ruské finanční krize v roce 1998.

Ekonomika náhled|Vývoj ukrajinského HDP

Hluboká recese v 90. letech 20. století vedla k relativně vysoké míře chudoby. Klíčovým ekonomickým ukazatelem je hrubý domácí produkt. Ukrajina oficiálně zaznamenala v letech 1989 až 1998 celkový pokles o přibližně 53 procent. V těchto letech nebyl zaznamenán byť jediný rok s kladným růstem HDP. Podobný proces, byť s ne tak fatálními následky, existoval v Rusku, Moldavsku a v Kazachstánu. Mezinárodní centrum pro politická studia v Kyjevě předpovídal další propad HDP v letech 1999 a 2000. K tomu však nedošlo a v těchto letech HDP rostl pozitivně.

Ukrajina se i přes zkrocenou inflaci v roce 1998 dostala na pokraj bankrotu, ale podařilo se mu zabránit, ačkoli mezinárodní rezervy v březnu 1999 dosahovaly pouhých 600 milionů dolarů. Země prokázala, že má dostatečnou kontrolu nad státní pokladnou, aby se bankrotu vyhnula. Od roku 1999 byla ekonomika na vzestupu.

Hluboká recese v 90. letech 20. století vedla k relativně vysoké míře chudoby, ale od roku 2001 sedm let hospodářského růstu zvýšilo životní úroveň většiny občanů. Zpráva Světové banky z roku 2007 uvádí: „V posledních letech zaznamenala Ukrajina jedno z nejprudších snížení chudoby ze všech transformujících se ekonomik. Míra chudoby, měřená absolutní hranicí chudoby, klesla z vrcholu 32 % v roce 2001 na 8 % v roce 2005.“

OSN konstatovala, že Ukrajina překonala absolutní chudobu a v roce 2009 existovala pouze relativní chudoba.

2000 až 2014 Od roku 2000 se ukrajinská ekonomika stabilizovala. Rok 2000 byl prvním rokem hospodářského růstu od doby, kdy Ukrajina získala nezávislost. V letech 2000 až 2008 došlo k nárůstu exportu o asi 50 %. Export pocházel především z tradičních odvětví kovů, hutnictví, strojírenství, chemikálií a potravinářství. Mezi lety 2001 a 2008 ceny kovů a chemikálií prudce vzrostly v důsledku rychlého mezinárodního hospodářského růstu, zatímco cena zemního plynu dováženého z Ruska zůstala nízká, což také přispělo k silnému ekonomickému růstu země. Do ukrajinské ekonomiky proudily zahraniční finance přilákané relativně vysokými úrokovými sazbami a peněžní zásoba rychle rostla, od roku 2001 do 2010 se zvyšovala asi o 35 procent ročně. Zároveň však došlo ke zvýšení zadlužení země až na asi 80 % vůči HDP. V důsledku toho se ukrajinská aktiva začala jevit jako velká ekonomická bublina a vysoká inflace začala poškozovat konkurenceschopnost ukrajinského exportu. Průměrný růst HDP v letech 2000 až 2008 činil zhruba 7,4 % ročně. Tento růst byl poháněn domácí poptávkou, posunem směrem ke spotřebě, dalšími strukturálními změnami a finančním rozvojem. Domácí poptávka rostla tempem asi 15 % ročně.

Ukrajinu vážně zasáhla hospodářská krize v roce 2008. V důsledku toho Ukrajina zažila sucho v tocích kapitálu. Hřivna, která byla vázána na americký dolar v poměru 5:1, byla devalvována na 8:1 a v tomto poměru zůstala až do začátku roku 2014. V roce 2008 se ukrajinská ekonomika umístila na 45. místě na světě podle HDP za rok 2008 (nominálního) s celkovým nominálním HDP 188 miliard USD a nominálním HDP na obyvatele 3 900 USD. Na konci roku 2008 činila míra nezaměstnanosti 3 %. V prvních 9 měsících roku 2009 dosahovala průměrná nezaměstnanost 9,4 %. Konečné oficiální míry nezaměstnanosti za roky 2009 a 2010 byly 8,8 % a 8,4 %. Existuje však podezření, že mnoho pracovníků pracuje bez pacovní smlouvy.

V roce 2009 klesl HDP Ukrajiny o 15 %. V roce 2010 Ukrajina zcela změnila ekonomický kurz země, který byl zaměřen především na rozvoj domácího trhu. V prvním čtvrtletí roku 2010 se ukrajinská ekonomika zotavila díky oživení globální ekonomiky a obecnému růstu cen kovů. Reálný růst HDP Ukrajiny v roce 2010 činil 4,3 %. To vedlo k HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPP) ve výši 6 700 dolarů. V roce 2011 ukrajinští politici odhadovali, že 40 % ukrajinské ekonomiky se tzv. stínová ekonomika.

Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele Ukrajiny se v roce 2012 pohyboval kolem 3800 USD, což ze země činilo druhou nejchudší zemi Evropy (po Moldavsku), jak nominálně tak i v přepočtu na paritu kupní síly. Minimální mzda byla v roce 2021 6000 ukrajinských hřiven a v roce 2026 šlo o 8647 hřiven. Průměrná mzda dělníků a zaměstnanců v roce 2021 byla vykázána v přepočtené výši 455 eur. V listopadu 2025 byla průměrná mzda přibližně 555 euro. V srpnu 2026 se pohybovala okolo 590 euro.

V létě 2013 ukrajinský vývoz do Ruska výrazně klesl kvůli zvýšeným ruským celním kontrolám, což vedlo k tomu, že v říjnu 2013 se ukrajinská ekonomika ocitla v recesi. Agentura Moody's v září 2013 snížila rating Ukrajiny na Caa1 (nestandardní a velmi vysoké úvěrové riziko). Ukrajina v roce 2013 nezaznamenala žádný růst HDP.

2014 až po současnost Vzhledem ke ztrátě největšího obchodního partnera Ukrajiny, Ruska, v důsledku anexe Krymu v březnu 2014 a eskalaci války na Donbasu, která začala v dubnu 2014 se ukrajinská ekonomika v roce 2014 zmenšila o 6,8 %, přičemž se však očekával pokles až o 8 %. V roce 2015 následoval pokles o 10,4 %.

Začátkem února 2014 Národní banka Ukrajiny změnila regulaci hřivny na volně plovoucí měnu ve snaze splnit požadavky MMF a zajistit stabilní cenu měny na devizovém trhu. V letech 2014 a 2015 hřivna ztratila vůči americkému dolaru přibližně 70 % své hodnoty.