Jan Sergěj Ingr (2. září 1894 VlkošMatriční záznam o narození a křtu farnost Vlkoš u Kyjova – 17. června 1956 Paříž) byl československý armádní generál, legionář, ministr národní obrany londýnské exilové vlády a velvyslanec.
Život Dětství a studia Narodil se ve Vlkoši u Kyjova starostovi obce Janu Ingrovi. Měl tři bratry a čtyři sestry. Dle rodinné tradice byl zakladatelem rodu Ingrů švédský voják Michal Unger, který se v roce 1620 usadil v severomoravském Kunvaldu. Část obyvatel Kunvaldu později osídlila vesnici Skoronice, která sousedí s Vlkošem. Jméno Unger se časem změnilo na Inger a později na Ingr. Dle jiných pramenů je jméno Ingr odvozeno z německého Jünger. V roce 1913 maturoval na kyjovském gymnáziu a v Brně se přihlásil jako jednoroční dobrovolník do královopolské kadetky.
První světová válka náhled|Pamětní deska Sergěje Ingra na Obecním úřadu ve Vlkoši. Autor V. A. Kovanič, 1997. Po vypuknutí první světové války odjel jako velitel čety 15. září 1914 na ruskou frontu. Na podzim 1915 upadl do zajetí v ruském Caricynu (dnes Volgogradu). Když byl nábor do československých legií pozastaven, vstoupil do 1. srbské dobrovolnické divize a bojoval proti bulharské armádě v Dobrudži. V roce 1916 přešel ke 2. československému střeleckému pluku Jiřího z Poděbrad v hodnosti poručíka. Přijal pravoslaví a jméno Sergěj (jméno pocházející z bulharštiny). Na podzim 1917 odjel do Francie a v roce 1918 bojoval v Ardenách, v srpnu 1918 byl pak převelen do italského Foligna. Na konci války měl hodnost kapitána a hovořil pěti jazyky (německy, rusky, srbsky, francouzsky a italsky).
Meziválečné období náhled|V hodnosti majora jako frekventant Válečné školy v Praze, ročník 1922/1923 na tablu absolventů V prosinci 1918 se vrátil do Československa, kde pomáhal vytlačit maďarskou armádu za hranice Slovenska a obsadit Bratislavu. Poté byl převelen na Těšínsko, kde československá armáda pod velením podplukovníka Šnejdárka vytlačila polskou armádu, 27. ledna dobyla Jablunkov a později i Třinec. 28. února 1919 byl Sergěj Ingr povýšen do hodnosti majora a byl mu udělen Československý válečný kříž. Ve své vojenské kariéře pokračoval a při mobilizaci v roce 1938 byl již v hodnosti divizního generála velitelem III. armádního sboru.
Druhá světová válka Po obsazení zbytku Československa německou armádou se stal zakládajícím členem odbojové organizace Obrana národa. Dne 20. června 1939 odešel na výzvu prezidenta Edvarda Beneše přes Polsko do exilu. V Paříži vybudoval Československou vojenskou kancelář a mezitím československá vojska byla seskupena u města Agde na středomořském pobřeží. V roce 1940 zde bylo soustředěno 11 405 dobrovolníků, kteří se v květnu a červnu 1940 účastnili spolu s francouzskou armádou bojů na Marně, Seině a Loiře. 21. července 1940 vznikla v Londýně exilová vláda a Sergěj Ingr se stal jejím ministrem národní obrany. Na nátlak exilového vedení Komunistické strany Československa v Moskvě byl však z funkce 19. září 1944 odvolán. Beneš jej postavil do čela Hlavního velitelství československé branné moci, ale 5. dubna 1945 byl odvolán i z této funkce a poslán na zdravotní dovolenou.
Poválečné období Dne 6. června 1945 byl povýšen do hodnosti armádního generála, 27. srpna 1947 se stal mimořádným velvyslancem v Haagu. 3. března 1948 na funkci rezignoval a se svými dvěma syny zůstal v exilu. V roce 1949 spoluzaložil Radu svobodného Československa. 17. června 1956 v Paříži zemřel na infarkt. V roce 1991 mu československý prezident Václav Havel udělil Řád Milana Rastislava Štefánika in memoriam.
Syn Jiří Ingr nechal v Paříži v roce 2004 exhumovat jeho ostatky a převézt je do Česka. 2. září 2012 byly uloženy na hřbitově v jeho rodném Vlkoši.
Kmotr Dany Zátopkové Sergěj Ingr a otec Dany Zátopkové Antonín Ingr sice nebyli blízcí příbuzní, ale jejich životy se hodně prolínaly. Oba studovali kyjovské gymnázium, spolu narukovali za první světové války do rakouské armády a oba se ocitli v ruském zajetí. Po několika letech se setkali ve francouzských legiích. Na konci první světové války se domluvili, že budou vzájemnými kmotry svých dětí – Sergěj Ingr se stal kmotrem tří dětí Antonína Ingra a naopak Antonín Ingr byl kmotrem obou synů Sergěje Ingra. Dana Zátopková říkala kmotrovi strýčku a do pozdějších kádrových dotazníků ho vždy uváděla v kolonce „rodinný příslušník v zahraničí“. Jak uváděla, „klatba z kmotrovství se naší rodiny držela jako kosmetická vada ještě mnoho let.“
Vyznamenání 75px|alt=Řád svatého Stanislava, III. třída s meči a mašlíŘád svatého Stanislava, III. třída s meči a mašlí75px|alt=Československý válečný kříž 1914–1918Československý válečný kříž 1914–191875px|alt=Medaile vítězstvíČeskoslovenská medaile Vítězství75px|alt=Československá revoluční medaileČeskoslovenská revoluční medaile75px|alt=Pamětní medaile na válku 1914–1918 Pamětní medaile na válku 1914–191875px|alt=Řád čestné legie, V. třídy – rytířŘád čestné legie, V. třídy – rytíř75px|alt=Pamětní Kříž na válku 1916–1919 Pamětní Kříž na válku 1916–191975px|alt=Řád svatého Sávy, III. třídy – komandérŘád svatého Sávy, III. třídy – komandér75px|alt= Kříž dobrovolného bojovníka 1914–1918 Kříž dobrovolného bojovníka 1914–191875px|alt=Pamětní válečná medaile 1915–1918 Pamětní válečná medaile 1915–191875px|alt=Pamětní medaile na válku 1914–1918 Pamětní medaile na válku 1914–191875px|alt=Pamětní medaile na sjednocení Itálie Pamětní medaile na sjednocení Itálie75px|alt=Řád rumunské hvězdy, III. třídy – komtur Řád rumunské hvězdy, III. třídy – komtur75px|alt=Řád bílého orla, V. třídy s meči Řád bílého orla, V. třídy s meči75px|alt=Řád Spasitele, IV. třídy – zlatý rytířský křížŘád Spasitele, IV. třídy – zlatý rytířský kříž75px|alt=Řád bílého orla, IV. třídy – důstojní Řád bílého orla, IV. třídy – důstojník75px|alt=Řád čestné legie, IV. třídy – důstojníkŘád čestné legie, IV. třídy – důstojník75px|alt=Československý válečný kříž 1939Československý válečný kříž 193975px|alt=Řád jugoslávské koruny, II. třídyŘád jugoslávské koruny, II. třídy75px|alt=Řád znovuzrozeného Polska, I. třída – velký křížŘád znovuzrozeného Polska, I. třída – velký kříž75px|alt=Československá vojenská pamětní medaile za službu v československé armádě v zahraničí Československá vojenská pamětní medaile za službu v československé armádě v zahraničí75px|alt=Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeňČeskoslovenská medaile za zásluhy, I. stupeň75px|alt=Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–1919 Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–191975px|alt=Československá medaile Za chrabrost před nepřítelemČeskoslovenská medaile Za chrabrost před nepřítelem75px|alt=Hvězda 1939–1945Hvězda 1939–194575px|alt=Medaile Za obranu Medaile Za obranu75px|alt=Válečná medaile 1939–1945Válečná medaile 1939–194575px|alt=Záslužná legie, II. třídy – komandérZáslužná legie, II. třídy – komandér75px|alt=Řád čestné legie, III. třídy – komandérŘád čestné legie, III. třídy – komandér75px|alt=Zborovská pamětní medaileZborovská pamětní medaile75px|alt=Pamětní odznak druhého národního odbojePamětní odznak druhého národního odboje75px|alt=Pamětní medaile 2. střeleckého pluku Jiřího z PoděbradPamětní medaile 2. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad75px|alt=Řád lázně, III. třída – vojenskýŘád lázně, III. třída – vojenský 75px|alt=Řád Oranžsko-Nasavský, III. třídy – komandér Řád Oranžsko-Nasavský, III. třídy – komandér80px |75px|alt=Řád svatého Olafa, III. třídyŘád svatého Olafa, III. třídy75px|alt=Řád čestné legie, II. třídy – velkodůstojníkŘád čestné legie, II. třídy – velkodůstojník75px|alt=Řád Milana Rastislava Štefánka, I. třídyŘád Milana Rastislava Štefánika, I. třídy75px|alt=Řád Bílého lva, I. třídyŘád Bílého lva, I. třídy
Ztvárnění v umění V roce 2013 ho v seriálu České století ve 3. epizodě Kulka pro Heydricha (1938) ztvárnil herec Aleš Procházka.
Odkazy
Reference
Literatura Čtyřicet let československého reálného gymnázia Josefa Klvani v Kyjově 1898–1938 Jiří Dunděra, 33 životů, 2005
Související články Military muzeum generála Sergěje Jana Ingra
Externí odkazy
Stránky muzea věnovaného Ingrovi Ingr na totalita.cz Sergej Ingr – video z cyklu České televize Historický magazín valka.cz, Ingr Sergej – armádní generál
Kategorie:Českoslovenští ministři národní obrany Kategorie:Náčelníci generálního štábu československé armády Kategorie:Čeští armádní generálové Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Českoslovenští legionáři ve Francii Kategorie:Diplomaté Československa Kategorie:Čeští pravoslavní Kategorie:Absolventi Klvaňova gymnázia Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Příslušníci československé zahraniční armády Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Čestní rytíři-komandéři Řádu lázně Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Komtuři Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Komtuři Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Řádu jugoslávské koruny Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika Kategorie:Komtuři Řádu svatého Olafa Kategorie:Nositelé Válečné medaile 1939–1945 Kategorie:Nositelé Medaile za obranu (Spojené království) Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Rytíři zlatého kříže Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu svatého Sávy Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Nositelé Hvězdy 1939–1945 Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Legion of Merit Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Nositelé Zborovské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Pamětního odznaku druhého národního odboje Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Narození 2. září Kategorie:Narození ve Vlkoši (okres Hodonín) Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Úmrtí 17. června Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu Kategorie:Pohřbení v okrese Hodonín Kategorie:Muži