Židé ve Spojených státech amerických tvoří první nebo druhou největší židovskou komunitu na světě (v závislosti na statistických metodách a rozdílných datech). Židovská komunita ve Spojených státech se skládá především z aškenázských Židů, kteří emigrovali ze střední a východní Evropy, a jejich potomků narozených ve Spojených státech. Náleží do ní nicméně i menší množství starších komunit sefardských Židů, jejichž kořeny sahají na Pyrenejský poloostrov (Španělsko, Portugalsko) a severní Afriku, orientální Židé (z Blízkého východu, Kavkazu a střední Asie), stejně jako malé množství etiopských, indických, čínských Židů, afroamerických Židů a mnoha dalších.

Židovská komunita ve Spojených státech je ukázkou rozmanitých kulturních tradic a národů, stejně jako ukázkou celého spektra denominací judaismu, počínaje ultraortodoxními charedim po zcela sekulární komunity.

Dějiny

Příchod Židů a osidlování USA (do roku 1881) náhled|vlevo|Rozšiřování židovského obyvatelstva ve 13 britských severoamerických koloniích. První Židé se na území dnešních Spojených států objevují s nizozemskými osadníky roku 1654, kteří zde založili Nový Amsterdam. Jednalo se o celkem 23 sefardských židovských rodin, využívajících náboženské tolerance v nizozemských koloniích. Do roku 1830 měl Charleston v Jižní Karolíně víc Židů než kterékoliv jiné město v Severní Americe. Poté tuto pozici převzal New York, který si ji udržel dodnes. Počátkem 18. století začalo z Evropy migrovat stále více Aškenázů, a to zejména z Německa a Polska. Již v první polovině století (1730) získali majoritní postavení, avšak i nadále zůstává dominantní liturgií ta sefardská.

Integrací do nově vznikající společnosti došlo k ústupu původních jazyků imigrantů (němčina, jidiš, španělština, ladino), které nahradila angličtina. V kontrastu s touto integrací došlo k posilování židovské identity. Zakládaly se synagogy (první založena v New Yorku roku 1729) a židovské školy (první založena v New Yorku roku 1755).

Ke konci 18. století se ve Spojených státech nacházelo 1 600 Židů. Tento počet se v následujícím století téměř zestonásobil (v letech 1820–1880 se zvýšil ze 2700 na 250 000). Většina z přistěhovalců pocházela z civilizačně vyspělých oblastí (převážně německy mluvících zemí). Začalo poněmčování kultury a započala transformace ortodoxního judaismu na reformní. Ideologii reformního hnutí definoval tzv. Pittsburský program (1855).

Rozšiřování území s židovskou populací souvisí s intenzivní imigrací, která začíná ve 40. letech 19. století. Židovské komunity se nově objevily v oblasti Velkých jezer (Chicago, Cincinnati, Cleveland, Detroit, Milwaukee), Kalifornii (San Francisco). Hlavním jádrem však i nadále zůstal severovýchodní pobřežní pás s městy New York, Filadelfie, Baltimore a Boston. Zhruba od poloviny 19. století se začal zvyšovat sociální status Židů (dříve několik obchodníků, průmyslníků, lékařů, ale především potulných kupců), kteří se začali zaměřovat na finančnictví a podnikání.

Příliv imigrantů z východní Evropy (1881–1914) náhled|upright|„Skryj mě ve stínu tvých křídel“ Žalm 17:8. Američtí Židé vítají s otevřenou náručí své východoevropské bratry. Naivní malba. Rané 20. století. Po atentátu na ruského cara Alexandra II. (1881) začala série pogromů. Reakcí na ně byla emigrace, do té doby nebývalého rozměru, kdy 85 % emigrantů mělo za cíl právě Spojené státy. Tento příliv imigrantů z východní Evropy znamenal změnu podílu židovského obyvatelstva na celkové populaci z 0,5 % na 3,4 %. V absolutních číslech znamenala tato migrace mezi lety 1880 až 1914 vzrůst počtu židovského obyvatelstva z 25 012 na 3 300 000. Tito Židé však na rozdíl od imigrantů z první poloviny 19. století pocházeli z chudých poměrů východní Evropy, hovořili jidiš a hlásili se k ortodoxnímu judaismu nebo chasidismu. Velmi rozšířen byl mezi nimi politický radikalismus a sympatie k levicovým ideologiím jako je komunismus a anarchismus.

Židé v tomto období téměř ovládli oděvní průmysl, kdy se z původních šičů a šiček stali majiteli a již roku 1888 patřilo Židům 234 z celkových 241 oděvních dílen v New Yorku. Když se v roce 1913 stal oděvní průmysl hlavním průmyslovým odvětvím New Yorku, nacházelo se zde 16 552 továren a dílen, zaměstnávající na 312 000 pracovníků, a všechny patřily židovským majitelům. Jejich vlastnosti a především důraz na vzdělání vedl k tomu, že se již téměř po patnácti letech stěhovali do lepších čtvrtí a následující generace se už řadila mezi střední třídu pracující v terciérním sektoru průmyslu. Změna sociálního postavení se odrážela i ve změnách, které nastaly v rámci židovské komunity, kdy ortodoxní synagogy svým počtem předčily reformní.

V tomto období také zesílily antisemitské tendence, počínající v 90. letech 19. století, (např. zákazem vstupu do vybraných hotelů a klubů, vyloučení z více druhů zaměstnání atp.) vyvrcholily různými diskriminačními opatřeními ve 20. a 30. letech 20. století. Svým rozsahem však nedosáhly rozsahu jako jinde ve světě.

Meziválečné období náhled|Hustota zalidnění židovské populace, 1930 Situace po první světové válce se v USA mění. Spojené státy se stávají izolacionistickou zemí a snahou je zajistit převahu bílého protestantského obyvatelstva. Ve 20. letech jsou přijaty tři přistěhovalecké zákony, stanovující roční kvóty pro příjem přistěhovalců. Přijetí těchto zákonů znamenalo tragédii pro Židy z východní Evropy, kteří tak ztratili možnost útočiště. Tyto kroky měly za důsledek vzrůst významu britského mandátu Palestiny, jakožto nového cíle imigrace evropských Židů. V polovině 20. let imigrace do Palestiny převýšila imigraci do USA.

Vývoj po druhé světové válce Po druhé světové válce se stává židovská obec v USA nejdůležitějším centrem židovského národa a snaží se pomáhat těm, již přežili holokaust. V poválečném období je také příznačný růst obliby sionismu a zejména pak ve formě finanční pomoci nově vzniknuvšímu státu. Podpora Izraeli ze strany USA je do dnešní doby značná a to zejména díky silné lobby, která vznikla již zrozením nového židovského státu, který byl americkými Židy vítán.

Poválečné období je pro americké Židy obdobím neobyčejného kulturního, ekonomického a politického rozkvětu. Od 60. let přestává být patrný antisemitismus a úloha Židů prakticky ve všech odvětvích roste. V populačním vývoji dochází ke stagnaci. Výraznější přistěhovalecké vlny jsou v roce 1950 (Kongres povolil imigraci 400 tisíc Evropanů) a na přelomu 70. a 80. let (imigranti ze zemí SSSR). Řada menších pak přichází po rozpadu Sovětského svazu začátkem 90. let. V absolutních číslech má v současné době židovská komunita ve Spojených státech 5 280 000, což je v poměru na celkové populaci 1,8 %. Rozmístění židovské populace nemá nerovnoměrný charakter jako v počátcích osidlování. Zůstává však prvek urbanizace. V New Yorku žije 30 % amerických Židů (oproti 60 % z roku 1937). Velké množství Židů je také v Kalifornii (16 %) či na Floridě (11 %). Větší obce pak najdeme ještě ve státech New Jersey, Pensylvánie, Massachusetts, Illinois,Maryland. Rodinné příjmy jsou nadále nad celostátním průměrem. S poklesem významu náboženství souvisí i vývoj v poměru jednotlivých denominací judaismu. Reformní judaismus se pomalu vyrovnává konzervativnímu a podíl ortodoxního klesl pod 10 %.

Populace 350px|náhled|Židovská populace v USA, 2000 Údaje o populaci se liší v závislosti na tom, zda počítáme Židy podle halachistických pravidel či ne. V prvním případě se v roce 2001 v USA nacházely 4 miliony vyznavačů judaismu (tj. 1,4 % celkové populace USA).ARIS Key Findings at http://www.gc.cuny.edu/faculty/research_briefs/aris/key_findings.htm V druhém případě se zde nachází přibližně 7 milionů Židů (tj. 2,5 % populace). Podle údajů Jewish Agency pro rok 2007 je v Izraeli 5,4 milionů Židů (40,9 % světového židovstva), zatímco v USA 5,3 milionů (40,2 %). Údaje Jewish Agency pro Izrael však zahrnují i ty, kteří podle halachy Židy nejsou, zatímco odhady pro USA takovéto osoby nezahrnují.

Aktuálnější velký demografický průzkum, uveřejněný v American Jewish Yearbook 2006, uvádí 6,4 milionu amerických Židů (tj. 2,1 % celkové populace). Toto číslo je mnohem větší, než vyšlo v předcházejícím velkém populačním průzkumu, zorganizovaném v letech 2000–2001, který uváděl 5,2 milionu Židů. Studie Steinhardt Social Reseach Institute na Brandei University předkládá důkaz, který dokazuje, že obě čísla podhodnocují aktuální stav amerického židovstva, které se pohybuje v rozmezí 7–7,4 milionu.

+ Deset měst s největší židovskou populací Pořadí Město Stát Počet Židů1New YorkNew York 2Los AngelesKalifornie 3MiamiFlorida 4FiladelfiePensylvánie 5ChicagoIllinois 6BostonMassachusetts 7San FranciscoKalifornie 8Washington, D.C. Columbia 9BaltimoreMaryland 10DetroitMichigan

Židé se ve Spojených státech usídlovali hlavně ve velkých městech a v jejich okolí. Aškenázové, kteří jsou v současné době majoritní skupinou amerického židovstva se poprvé usadili na severovýchodě a středozápadě, ale v uplynulých desetiletích je zaznamenáno usazování na jihu a západě. Tyto metropolitní oblasti jsou v sestupném pořadí oblasti s největší židovskou populací: náhled|Synagoga Wilshire Boulevard, Los Angeles New York (Newyorská metropolitní oblast) – Miami (jižní Florida) – Los Angeles (Velká oblast Los Angeles) – Filadelfie (Delaware Valley) – Chicago (oblast Chicaga) – San Francisco (oblast zálivu u San Francisca) – Boston (Velký Boston) – Baltimore-Washington (metropolitní oblast Baltimore-Washington) –

Přestože je New York v absolutních číslech druhé největší židovské centrum na světě, po metropolitní oblasti Guš Dan v Izraeli, v relativních číslech ho předstihlo Miami, které má v poměru k celkové populaci 9,9 % židovského obyvatelstva oproti 9,3 %, které má New York. Několik dalších měst překračuje 5 % poměr na celkovém obyvatelstvu. Patří mezi ně: Cleveland, Baltimore a St. Louis. Hlavními centry jsou již po dlouhou dobu Miami a Los Angeles. Mezi menší, avšak rostoucí města se řadí: Houston, Dallas, Phoenix, Charlotte a zejména pak Atlanta a Las Vegas. V mnoha metropolitních oblastech žije většina židovských rodin v příměstských oblastech. Například v Detroitu, je většina židovské populace koncentrovaná v předměstské Oakland County.

náhled|vlevo|Synagoga Emanu-El, San Francisco Židovští Texasané jsou součástí historie Texasu od dob, kdy první evropští průzkumníci přišli počátkem 16. století. K roku 1990 bylo v Texasu 108 000 vyznavačů judaismu.

Izraelská komunita je v USA méně rozptýlená. Čtyři hlavní izraelské komunity se nacházejí v Los Angeles (přibližně ), New York (), Miami () a Chicago ().

Imigranti ze Sovětského svazu začali přijíždět po přijetí Jackson-Vanikova zákona ze 70. let a jsou hojně koncentrováni ve městech New York, Houston, Dallas, San Francisco, Baltimore, Los Angeles a v mnoha dalších, ačkoliv ruské Židy lze naleznout po celých Spojených státech i v malých židovských komunitách.

Íránští Židé začali do Spojených států ve velkém přijíždět koncem 70. let před Islámskou revolucí a většina z nich se usadila v Los Angeles a v Great Neck na Long Islandu. Většina Bukharských Židů přijela po rozpadu SSSR do New Yorku, Atlanty, Arizony, atd.

Podle National Jewish Population Survey má 4,3 milionu amerických Židů nějaký druh silného propojení s židovskou komunitou, ať už náboženský nebo kulturní.

Asimilace a populační změny