náhled|252px|Mapa rozšíření R. iscayachensis náhled|252px|R. iscayachensis SE64

Rebutia iscayachensis je velmi zajímavá a nápadná rostlina sekce Digitorebutia ze širšího příbuzenstva R. pygmaea. Pojmenována byla na počest dr. Heimo Friedricha, pěstitele a znalce kaktusů a přítele W. Rausche.

Rebutia iscayachensis Rausch Rausch, Walter; Succulenta, 56: 3, 1977

Sekce Digitorebutia, řada Iscayachensis

Synonyma: Lobivia pygmaea (R. E. Fries) Backeb. var. iscayachensis (Rausch) Rausch, Lobivia 85, p. 116, 1987 Rebutia pygmaea (R. E. Fries) Br. et R. var. iscayachensis (Rausch) ) J. Lodé, Cact. Aventures, 16: 17, 1992 Rebutia pseudopygmaea Ritt. mom.nud.

Popis Stonek jednotlivý, 10 – 20 mm široký, jen málo protáhlý, s tlustým bílým řepovitým kořenem; pokožka tmavě šedozelená až tmavě zelená, nečervenající. Žeber 9 – 11, asi 2 – 3 mm vysoká, se zářezy až do 1/2 výšky; areoly 1,5 – 2 mm dlouhé, s malým množstvím nahnědlé plsti. Trnů 8 – 11, jen okrajové, hřebenovitě přilehlé, 2 – 4 mm dlouhé, světle hnědé až bílé, se zesílenou tmavě hnědou bází.

Květy hluboko postranní, 33 – 40 mm dlouhé; květní lůžko kulovité, často až pod úrovní půdy, s bělavými až zelenými, 1 – 2 mm dlouhými šupinami, bohatou bílou vlnou a často až 3 bílými vlasovými štětinami na areolu; květní trubka 9 – 14 mm dlouhá, na spodních 3 – 4 mm srostlá s čnělkou, nad tím nálevkovitá, nahoře 7 – 10 mm široká, uvnitř bledě purpurově červená, vně pokrytá jako lůžko; okvětní lístky 15 – 20 mm dlouhé, 4 – 7 mm široké, kopisťovité, nahoře zaokrouhlené až málo zašpičatělé, intenzívně rumělkové, na konci také šarlatově červené; nitky světle purpurové, 10 – 12 mm dlouhé, rovnoměrně rozložené, prašníky žluté; čnělka světle zelená, s 5 – 8 světle zelenými, 2 – 3 mm dlouhými rameny blizny ve výšce horních prašníků. Plod kulovitý, asi 10 mm široký. Semena černohnědá až černá, 1,2 x 1,0 mm velká, velmi jemně hrbolatá.

Variety a formy Variety ani formy nebyly popsány, v nevelké oblasti výskytu je populace, jako u většiny příbuzných taxonů, velmi jednotná. Kromě sběru, podle kterého byl druh popsán, WR 335B, sem patří také sběr FR 1122, který byl původně F. Ritterem označen jako R. pseudopygmaea a později ztotožněn s R. iscayachensis. V knize J. Pilbeama byl uveden sběr WR 355B, což je zřejmý překlep. Jako R. iscayachensis var. byl v některých publikacích označen sběr FR 1120. Rauschovy sběry WR 335 a WR 335A jsou přiřazovány k R. pygmaea. Nověji byla s R. iscayachensis spojena řada dalších položek, sběry LF 271, LH 779, 941 a 1142, RH 199 (?), 298 a 2049a, SE 64 a 152.

Výskyt a rozšíření Jako typové místo bylo W. Rauschem uvedeno Abra de Sama, nad Cana Cruz, blízko Iscayachi (Bolívie, departament Tarija, provincie Mendez), v nadmořské výšce asi 3500 m. F. Ritter jako místo svého sběru FR 1122 uvedl San Antonio, provincie Mendez (Bolívie, departament Tarija), ze stejné oblasti má pocházet i sběr FR 1120. Také všechny novější sběry jsou uváděny z provincie Mendez, s bližší lokalizací Iscayachi nebo Questa de Sama u sběrů LH, s Iscayachi je spojen i sběr RH 199, jako místo sběru RH 2049a bylo uvedeno Tarija, Palqui, u sběrů SE pak Abra de Sama. Nadmořská výška všech těchto lokalit leží mezi 3400 a 3930 m. Výrazněji se však odlišuje původ sběru RH 298, Pueblo Viejo (Argentina, prov. Jujuy), takže zde může být identifikace problematická.

Poznámky V oblasti výskytu R. iscayachensis se vyskytuje i několik dalších taxonů rodu Rebutia. Z nich se R. iscayachensis nejvíce podobá R. colorea, od které se R. iscayachensis liší většími hrbolky, delším otrněním a většími květy s delšími a zaokrouhlenými okvětními lístky odlišného barevného odstínu. Oba tyto taxony kvetou na společném nalezišti současně, aniž by bylo vidět nějaké přechody nebo křížence, stejně jako s dalšími tam rostoucími druhy rodu Rebutia. Chovají se tedy, bez ohledu na velkou podobnost, jako samostatné druhy. Nejstarší je Ritterův sběr z roku 1962, platný popis se vztahuje k pozdějšímu sběru W. Rausche.

Pěstování Pro pěstování R. iscayachensis není nutno zdůrazňovat žádné mimořádné požadavky. Celý příbuzenský okruh kolem R. pygmaea stejně jako R. haagei vyžaduje stejné zacházení. Pěstování ze semen je snadné, výsevy jsou jednotné a zachovávají všechny charakteristiky druhu, rostliny dorůstají do květuschopnosti během několika málo let. Starší rostliny vytvářejí silný řepovitý kořen, který vyžaduje dobře propustný substrát a v růstu nárazovou zálivku až po předchozím vyschnutí. Dostatek světla a čerstvého vzduchu v době růstu a v období klidu úplné sucho a teploty pod 10 °C platí zde stejně jako u všech taxonů tohoto příbuzenského okruhu.

Literatura Hunt, David; et al.; The New Cactus Lexicon (), p. 248, 2006 Mosti, Stefano; Digitorebutia Buining & Donald (2), Cactus & Co., 4: 40, 2000 Pilbeam, John; Rebutia (), p. 79, 1997 Ritter, Friedrich; Kakteen in Südamerika, 2: 605, 1980 Šída, Otakar; Atlas kaktusů, tab. 33, 2003

Externí odkazy

http://rebutia.iglu.cz/sekce4/isc1 http://hornad.fei.tuke.sk/~suba/Reb/idents/iscayachensis.htm

Kategorie:Rebutia