Klaudie Medicejská (4. června 1604 Florencie – 25. prosince 1648 Innsbruck) byla princezna toskánská, sňatkem rakouská arcivévodkyně a hraběnka tyrolská.
Původ Byla nejmladší z devíti dětí toskánského velkovévody Ferdinanda I. a jeho manželky, lotrinské princezny Kristiny. Ač měla osm starších sourozenců, pouze ona a nejstarší bratr Cosimo se dočkali potomků.
Vévodkyně z Urbina Klaudie byla poprvé provdaná za vévodu z Urbina. Svatba se konala v r. 1621, kdy bylo Klaudii sedmnáct a v devatenácti letech se stala vdovou.
Arcivévodkyně
Tyrolská hraběnka Roku 1626 se provdala znovu. V manželství s Habsburkem Leopoldem porodila Klaudie pět dětí během šesti let. Na Klaudiin popud nechal Leopold v Innsbrucku postavit první dvorní divadlo a operu, které bylo dokončeno roku 1630. V roce 1632 se stala znovu vdovou a zároveň s bratrem zesnulého manžela i regentkou. Spravovala zemi až do plnoletosti nejstaršího syna Ferdinanda Karla.
Regentka Klaudiina vláda probíhala v mírně absolutistickém duchu, kterou podporoval její dvorní kancléř, doktor Wilhelm Biener. V roce 1635 postihla hrabství morová nákaza, kterou do země zavlekli císařští vojáci, putující zemí ze Španělska a z Itálie v dobách třicetileté války, která po dobu regentství ohrožovala Tyrolsko boji jak na severní, tak na západní hranici hrabství a z části i v Předních Rakousich. Z tohoto důvodu nechala Klaudie vylepšit pohraniční pevnosti na severu země a v průsmyku u Scharmitzu rovněž nechala vybudovat mohutné údolní opevnění, existující do roku 1805 a pojmenovanou na Klaudiinu počest Porta Claudia. V roce 1639, po dobytí části území v Předních Rakousích Francouzi, spojila své síly v podobě vojenského spolku se španělským králem Filipem IV. a s císařem Ferdinandem III.
Důležitým krokem byla reforma zeměbrany spojená s větším vynaložením finančních prostředků, které Klaudie získala z daní zemských sněmů. Tyto daně byly také důvodem sporu mezi Tyrolskem a biskupstvím v Brixenu a Tridentu.
Po Leopoldově smrti Klaudie pokračovala na dostavbě jezuitského kostela, který roku 1640 prozatímně dokončila a v němž byla po své smrti roku 1648 pohřbena.
Potomci Z prvního manželství se narodila jedna dcera: Viktorie della Rovere (7. února 1622 – 5. března 1694), ⚭ 1633 Ferdinand II. Medicejský (14. července 1610 – 23. května 1670), toskánský velkovévoda Potomci z druhého manželství s Leopoldem V.:
Marie Eleonora (1627–1629) Ferdinand Karel (17. května 1628 – 30. prosince 1662), rakouský arcivévoda, tyrolský hrabě, ⚭ 1646 Anna Medicejská (21. července 1616 – 11. září 1676) Isabella Klára (12. srpna 1629 – 24. února 1685), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1649 Karel III. Gonzaga (31. října 1626 – 14. srpna 1665), vévoda z Mantovy a z Montferratu Zikmund František (27. listopadu 1630 – 25. června 1665), rakousko-tyrolský velkovévoda, kníže-biskup augsburský, gurkským a tridentský, roku 1665 se zřekl svých církevních úřadů, ⚭ 1665 Hedvika Falcko-Sulzbašská (15. dubna 1650 – 23. listopadu 1681) Marie Leopoldina (6. dubna 1632 – 7. srpna 1649), ⚭ 1648 Ferdinand III. Habsburský (13. července 1608 – 2. dubna 1657), arcivévoda rakouský, císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Biografie Klaudie Medicejské na stránkách Fembia http://www.jesuitenkirche-innsbruck.at/?claudia Klaudie Medicejská na stránkách Genealogie euweb
Klaudie Medicejská Kategorie:Della Rovere Kategorie:Habsburkové Klaudie Medicejská Kategorie:Vévodkyně z Urbina Kategorie:Arcivévodkyně Kategorie:Tyrolské hraběnky Kategorie:Regentky Kategorie:Narození v roce 1604 Kategorie:Narození 4. června Kategorie:Narození ve Florencii Kategorie:Úmrtí v roce 1648 Kategorie:Úmrtí 25. prosince Kategorie:Úmrtí v Innsbrucku Kategorie:Pohřbení v jezuitském kostele v Innsbrucku Kategorie:Ženy