thumb|upright|Hrob Karla Elgarta-Sokola a Karla Jílka na Ústředním hřbitově v Brně Karel Elgart-Sokol, vlastním jménem Karel Elgart (18. ledna 1874 Ivančice – 21. července 1929 Potštejn) byl moravský učitel, ředitel školy, spisovatel, dramatik, divadelní a literární kritik.

Život Narodil se v rodině Josefa Elgarta (1843), hostinského v Ivančicích a Marie rozené Sokolové (1849–1932). Měl čtyři sourozence: Jaroslava (1872–1955), Annu Roušarovou (1876–1931), Josefu (1878), a JUDr. Josefa Elgarta (1880–1918). Oženil se s Julií Petrovou (1874–1929) se kterou měl dvě děti: Věru Jílkovou (1901) a Jaroslava Elgarta (1904).

Do obecné školy chodil v Neslovicích a Židlochovicích. Se středoškolským studiem začal na gymnáziu na Starém Brně (1884–1886) a pokračoval v něm na brněnském Prvním českém gymnáziu (1886–1888). Pak studoval na učitelském ústavu, kde v roce 1892 maturoval.

Učil pět let na obecní škole v Jaroměřicích nad Rokytnou, potom jako odborný učitel na vyšší dívčí škole spolku Vesna v Brně. Ve válečných letech 1915–1916 byl učitelem ortopedického tělocviku při vojenské pozorovací nemocnici v Kroměříži. Roku 1919 byl jmenován ředitelem učitelských ústavů pro průmyslové a hospodyňské obory v Brně a stal se jednou z významných osobností brněnské společnosti.

Pracoval v různých kulturních organizacích, např. byl funkcionářem Klubu přátel umění a v letech 1925 až 1929 starostou Moravského kola spisovatelů. Dále byl činovníkem Sokola, sbormistrem pěveckého sboru, založil dramatický kroužek a knihovnu. Společně s Vilémem Mrštíkem redigoval v letech 1908–1910 Moravskoslezskou revui. Byl divadelním referentem v Lidových novinách a přispíval do desítky dalších periodik. Vykonával daleké cesty po Slovensku, Uhrách, Alpách, Dalmácii, Itálii, Švýcarsku, jižní Francii, Německu i Dánsku.

Románová prvotina Zápas vycházející v Lumíru 1900 (knižně až r. 1933) byla na vyšší úřední zákrok autorem narychlo uzavřena, protože se nelíbilo, jak zblízka zachytil některé veřejné události a politické osobnosti Brna zvláště jeho školského prostředí. Hlavní dílo Sokola je pentalogie: Příval, Zlaté rouno, Černý a bílý, Sahara a nedokončené Tři studně. V počátcích literárních pracích (př. první dva díly pentalogie) je vidět vliv Mrštíkův, v dramatech pak vliv Ibsena.

Zvolil si pseudonym podle svého strýce, spisovatele Antonína Hynka Sokola, své články podepisoval pod různými jmény (např. E. Čech, E. Sokol, Jan Veleba, J. Ještěrka, Pavel Dvořák), zkratkami a šiframi. Zemřel na záchvat mrtvice při koupání ve svých 55 letech. Jeho literární pozůstalost je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně a v Brně-Husovicích je po něm pojmenována také jedna z ulic (Elgartova), na které se nachází tamější gymnázium. Pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně.

Literární dílo Příruční kniha tělocviku sokolského ve způsobě rozvrhu. Díl první, Cvičení hromadná – Brno: Moravsko-slezská obec Sokolská, 1896 Děti: idylla – Brno: Arnošt Píša, 1900 Kresby: z cest k novým obzorům 1898–1903 – Moravská Ostrava: Revue moravsko-slezská, 1906 Budoucnost moravského Národního divadla – Přívoz: vlastním nákladem, 1907 Seznam knih [jak by měl býti sestavován] – Praha: Vesna, 1908 Slunce: román – Brno: A. Píša 1908 Májové bouře: povídky – Praha: Josef Richard Vilímek, 1911 Příval: románové drama – Praha: František Borový, 1917 Drobečci a drobečky: povídky – Pacov: Přemysl Plaček, 1919 Tulákovy lásky: povídání z cest – Praha: Unie, 1919 Zlaté rouno: román – Plzeň: Karel Beníško, 1921 Akkord života: povídky – Praha: Unie, 1923 Milostné povídky – Plzeň: K. Beníško, 1923 Zázrak lásky: válečná legenda – Praha: Šolc a Šimáček, 1924 Černý a bílý: román – výprava Eduarda Miléna. Praha: Družstevní práce, 1925 Veselý silák: povídky – Olomouc: Romuald Promberger, 1925 Proti proudu: studie o Mrštíkovi, Sumínovi, Holém a Jahnovi – Praha: Bedřich Kočí, 1927 Der Zensor: [im Hause des Probstes] – aus dem tschechischen übertragen von Grete Reiner. Praha: Adolf Synek, 1927 Slunce: román – Brno: Štěpánka Holubová-Břežná a Jan Horák, 1928 Zaječí král: pohádka pro děti – Brno: Dědictví Havlíčkovo, 1928 Bohatýři: balady a romance – Praha: Přítel knihy, 1929 Radhošťské meditace: Letní dolce far niente 1902–1903 – Brno: Moravské kolo spisovatelů [MKS], 1929 Věrný les: povídky – 1929 Sahara: román z budoucnosti, řazen do science fiction – Brno: Družstvo MKS, 1929 Zápas: román – doslovem opatřil Jiří Linhart; obálku navrhl Karel Jílek. Brno: Družstvo MKS, 1933 Nedokončený obraz: vzpomínka na Josefa Uhra – Kroměříž: S. Švehla, 1934

Dramatická tvorba Bahno: [netištěné] Námluvy: tříaktová komedie – Praha: František Švejda, 1909 Nesmrtelný: tragedie – Brno: 1920 Moloch: tragedie o třech dějstvích – Praha: Zátiší, 1922 Slunovrat: pohádka o třech jednáních – obálku navrhl a čtyři dřevoryty vyryl Karel Jílek. Brno: MKS, 1928

Odkazy

Reference

Literatura MARTÍNEK, Vojtěch. Elgart Sokol [nekrolog]. Rozpravy Aventina. Roč. 5, čís. 2, s. 20. Karel Elgart Sokol, člověk a dílo – Josef Staněk a Antonín Veselý. Brno: MKS, 1930 Karel Elgart-Sokol jako divadelní kritik [rukopis] – František Kosek. 1957 Karel Elgart-Sokol: (1874-1929): soupis osobního fondu – zpracovala Eva Flanderková. Praha: Památník národního písemnictví, 1997

Externí odkazy

Na webu Ivančic

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští spisovatelé science fiction Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Narození v roce 1874 Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Ivančicích Kategorie:Úmrtí v Potštejně Kategorie:Narození 18. ledna Kategorie:Úmrtí 21. července