Mladá Boleslav () je statutární město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Leží na levém břehu středního toku Jizery, na soutoku s říčkou Klenicí zhruba 50 km severovýchodně od Prahy, s níž je spojena dálnicí D10. Žije zde obyvatel a je stavebně srostlá se sousedním malým městem Kosmonosy. Počtem obyvatel je tak po Kladně druhým největším městem Středočeského kraje. Ve městě sídlí automobilka Škoda Auto.
Historie thumb|left|Zakládací listina města z roku 1334 (SOkA Mladá Boleslav) náhled|vlevo|Palác Templ hejtmana J. Císaře (1493) náhled|vlevo|Mladá Boleslav na vedutě Jana Willenberga z roku 1602 vlevo|náhled|Stará radnice Založení Na místě města stálo už v mladší době bronzové hradiště lidu lužické kultury, z jehož opevnění byl doložen příkop v prostoru Staroměstského náměstí. Na přelomu desátého a jedenáctého století bylo na stejném místě postaveno přemyslovské hradiště, které se stalo jedním z hlavních center hradské soustavy. Jeho pravděpodobným zakladatelem byl kníže Boleslav II. Hlavní záměr byl pravděpodobně vybudování správního střediska nově získaných území. V této době začala pod hradem na břehu Jizery vznikat osada. V polovině 13. století v závěru ostrožny vznikl vrcholně středověký královský hrad, ale zbytek hradiště a podhradí bylo zpustošeno.Karel Herčík: Četní o Mladé Boleslavi (2004)Vladislav Zlámal: Mladá Boleslav (1941) náhled|Náměstí a okolí z letadla náhled|Hrad z letadla, u levého okraje Templ
Vláda Michaloviců Po vymření královské větve Přemyslovců po meči v roce 1306 přešlo město do majetku Michaloviců. 24. října 1334 vydal Ješek z Michalovic listinu, v níž dal Mladou Boleslav přenést do sousedství hradu a vybavil ji mnoha městskými právy. Během 14. století se většina objektů (převážně dřevěných) soustředila kolem trojúhelníkového rynku. Během husitských válek bylo město opakovaně pustošeno, zničeny byly všechny kláštery.
Krajířové z Krajku V roce 1468 se město dostalo do držení Tovačovských z Cimburka. Jan Tovačovský ihned potvrdil všechna dřívější práva, která Mladá Boleslav měla. Když se oženil s Johankou Krajířovou z Krajku, oddanou příznivkyní Jednoty bratrské, přiklonil se k této víře. Po vymření Tovačovských v roce 1502 přešlo město do držení Krajířů z Krajku. Koncem 15. století získali čeští bratři zpustlý minoritský klášter, kde zřídili svou modlitebnu. V roce 1518 zde založil Mikuláš Klaudyán tiskárnu. Díky významné podpoře Krajířů z Krajku se z Mladé Boleslavi stalo centrum Jednoty bratrské a začalo se mu přezdívat bratrský Řím. V roce 1554 byl otevřen velký sbor, postavený Matteem Borgorellim. Dílem tohoto italského architekta je i honosná renesanční radnice postavená v letech 1554–1559. Podílel se i na přestavbě hradu. Ze 16. století pochází i kališnický kostel (dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie), dokončený v roce 1566. V 16. století město procházelo i hospodářským vzestupem – v roce 1528 bylo město rozšířeno o předměstí, nazývané Nové město, koupilo okolní majetek, byly založeny vinice a šafranice, postaven byl vodovod.
Třicetiletá válka a rozvoj průmyslu Dne 3. července 1600 císař Rudolf II. povýšil Mladou Boleslav na královské město. Záhy však nastal pro Mladou Boleslav úpadek. Důvodem byla třicetiletá válka, během níž se městem proháněla vojska, která ve velkém pustošila mladoboleslavskou zástavbu. Nejhůře dopadla předměstí, která nebyla chráněna hradbami, v roce 1648 však byl pobořen i mladoboleslavský hrad.
Rozkvět byl znovu nastartován s rozvojem průmyslu. V 18. a zejména 19. století vznikalo v Mladé Boleslavi mnoho továren, z nichž většina se soustředila na březích řeky Jizery. Mezi vzniklými továrnami byl například lihovar, pivovar, textilní továrna nebo cukrovar. Významným milníkem bylo pro město také přivedení železnice, první železniční trať do Mladé Boleslavi dorazila v roce 1865. Na počátku 20. století rychle vznikaly nové čtvrtě a město se výrazně rozšiřovalo za hranice své původní zástavby, která na severu končila přibližně (dnešní) Jaselskou a Dukelskou ulicí. Roku 1895 byla založena továrna na jízdní kola „Slavia“, z níž se zanedlouho stala továrna na motocykly a poté roku 1905 automobilka Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto. Později vznikla např. i továrna na akumulátory Pražská akumulátorka. Urbanistickou koncepci moderního průmyslového města vytvořil svým regulačním plánem architekt František Janda. náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie Po vzniku Československa se město mělo stát sídlem mladoboleslavské župy, ale k realizaci župního zřízení nakonec nedošlo. V roce 1927 se ve městě konala Hraničářská výstava českého severu. Předsednictví měl inspektor českých škol Josef Maštálko z České Lípy, kde se konala v roce 1926 první porada přípravného výboru. Výstava byla podnětem k založení řady spolků v severních Čechách. V té době již fungovalo v Mladé Boleslavi městské muzeum i městské divadlo.
V Mladé Boleslavi sídlil také okresní úřad, krajský a okresní soud, velitelství četnictva, celní úřad, berní správa, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev a řada dalších institucí. Mělo zde posádku československé vojsko a fungovala zde okresní nemocnice. K roku 1932, kdy měla Mladá Boleslav 19 604 obyvatel, zde působilo šest vyšších škol (vyšší státní gymnasium, vyšší státní reálka, průmyslová škola, obchodní škola, hospodyňská škola, rolnická škola), osm peněžních ústavů (Banka pro obchod a průmysl, Česká průmyslová banka, Národní banka, Živnostenská banka, Dělnická záložna, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna, Živnostenská záložna), dva biografy (Legie, Svět) a sedm hotelů (Grandhotel Věnec, Bauer, Bičík, Moravec, Vysoký, Beránek, U černého orla).Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 839-845. (česky a německy)
Další vývoj Dne 9. května 1945 kolem 10. hodiny byl letouny Rudé armády uskutečněn nálet na Mladou Boleslav. Stalo se tak již několik hodin po oficiálním konci druhé světové války, když městem ustupovala vojska wehrmachtu ve snaze dostat se do amerického zajetí namísto sovětského. Při náletu zahynulo zhruba 150 Čechů a více než 300 příslušníků německých ozbrojených sil.Reichelová, A.: Letadla nad Mladou Boleslaví, diplomová práce, PedF UK v Praze, 2008. Poničena byla značná část mladoboleslavské automobilky. Komunistická propaganda útok připisovala německému letectvu.
Roku 1950 byla k obci Mladá Boleslav připojena obec Bezděčín.Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online. V šedesátých letech došlo k zásadní přestavbě města. Byla zdemolována značná část staré zástavby, která byla nahrazena panelovými domy. Přebudováno bylo například dnešní náměstí Míru, náměstí Republiky a třída T. G. Masaryka. Zástavba se navíc rozšiřovala i východním (sídliště Rozvoj) a severním (Severní sídliště) směrem.Osvald Döbert: Deset let z tisíce (1974)
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa zde měla v letech 1968 až 1991 sídlo sovětská 18. gardová motostřelecká divize, začleněná do Střední skupiny vojsk Sovětské armády.
Od 1. ledna 2003 je Mladá Boleslav statutárním městem.
Obyvatelstvo Samotná Mladá Boleslav má přes 44 tisíc obyvatel (spolu se stavebně srostlými Kosmonosy a dalšími obcemi, které byly dříve součástí města, jde přes 50 tisíc obyvatel), kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za studiem i za prací. Zejména v místní automobilce Škoda Auto, kde pracuje také značné množství cizinců, například Poláků, Ukrajinců, Bulharů, Srbů, Mongolů nebo Slováků. Celá mladoboleslavská aglomerace má však přes 100 tisíc obyvatel.
Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 139 domech 17 237 obyvatel, z nichž bylo 8 365 žen. 16 686 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 145 k německé a 14 k židovské. Žilo zde 11 013 římských katolíků, 739 evangelíků, 805 příslušníků Církve československé husitské a 312 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 794 domech 19 630 obyvatel. 18 875 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 251 k německé. Žilo zde 11 789 římských katolíků, 1 299 evangelíků, 1425 příslušníků Církve československé husitské a 264 židů.
+Vývoj počtu obyvatel a domů města Mladá Boleslav Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 11 003 12 249 14 452 17 017 20 640 21 425 24 488 23 204 26 021 31 085 41 226 43 859 44 255 44 303 42 506 Počet domů 812 890 958 1 160 1 449 1 646 2 511 3 071 3 142 3 183 3 340 3 714 3 846 4 209 4 556
+Vývoj počtu obyvatel a domů města Mladá Boleslav bez místních částí Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 8 777 9 749 11 600 13 589 16 486 17 370 19 264 19 111 22 011 26 113 37 831 40 688 40 593 39 705 37 560 Počet domů 564 611 648 778 982 1 151 1 701 2 184 3 014 2 216 2 379 2 592 2 625 2 780 2 862
Správa statutárního města Územněsprávní začlenění náhled|Bratrská tiskárna na Karmeli Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá BoleslavAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá BoleslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav
Členění města a správní území náhled|Katastrální území Mladé Boleslavi Mladá Boleslav se skládá ze 13 místních částí rozkládajících se na sedmi katastrálních územích: k. ú. Mladá Boleslav – části Mladá Boleslav I (Staré Město), Mladá Boleslav II (Nové Město), Mladá Boleslav III (Podolec), Mladá Boleslav IV (Pták) a Podchlumí k. ú. Bezděčín u Mladé Boleslavi – část Bezděčín k. ú. Čejetice u Mladé Boleslavi – části Čejetice, Čejetičky k. ú. Debř – část Debř k. ú. Chrást u Mladé Boleslavi – část Chrást k. ú. Jemníky u Mladé Boleslavi – část Jemníky k. ú. Podlázky – části Michalovice, Podlázky
Dříve bylo součástí Mladé Boleslavi také dnešní město Kosmonosy (1974–1990), včetně své části Horní Stakory (1986–1994), a obce Bradlec (1980–1990), Josefův Důl (1980–1992), Dalovice (1980–1990) a Vinec (1980–1990).
Mladá Boleslav byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Mladá Boleslav ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 98 obcí. Působí zde také stále okresní soud a okresní státní zastupitelství.
Doprava Silniční doprava
Okolo města především vede dálnice D10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov s exity 40, 44 a 46. Ze silnic první třídy městem prochází silnice silnice I/16 Slaný – Mělník – Mladá Boleslav – Jičín a silnice I/38 Kolín – Nymburk – Mladá Boleslav – Doksy – Jestřebí. Dále tudy vede silnice II/259 Mladá Boleslav – Mšeno – Dubá a silnice II/610 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Turnov.
Železniční doprava náhled|Železniční stanice Mladá Boleslav město Mladá Boleslav je železniční křižovatkou tratí : Praha–Turnov, Nymburk – Mladá Boleslav, Mladá Boleslav – Stará Paka a Mělník – Mladá Boleslav. Po trati Praha–Turnov vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice – Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko.