Puivert je zřícenina hradu jeden kilometr východně od vsi Puivert v departementu Aude na jihu Francie. Patřil k tzv. katarským hradům.
Historie První zmínky o hradu Puivert pocházejí z roku 1170 a této době odpovídá zdivo z hrubých nebo neopracovaných lomových kamenů). V době albigenského tažení byl hrad ve vlastnictví rodiny Congostů, která sympatizovala s katarským náboženským učením, a proto byli její členové považováni za kacíře. Z tohoto důvodu byl hrad na konci roku 1210 obklíčen armádou Thomase Ponse de Bruyère, poručíka Simona IV. z Montfortu. Po pouhých třech dnech obléhání se posádka hradu vzdala. Pán hradu, Bernard de Congost, zemřel v roce 1232 na hradě Montségur, vzdáleném dvacet kilometrů. Jeho syn byl údajně zapleten do atentátu na inkvizitory v Avignonetu (1242) a patřil k obráncům Montséguru v letech 1243/1234. Do roku 1995 patřil hradní komplex markýzi Rouxovi de Puivertovi.
Na počátku 14. století nechal Thomas de Bruyère, vnuk Thomase Ponse, a jeho manželka Isabelle z Melunu, postavit nový hrad východně od starého hradu. Jako stavební materiál pro viditelné části zdiva byly použity přesně opracované kameny. Na vyvýšeném gotickém vstupním portálu hradní věže jsou erbovní štíty stavitelů: jeden s ženskou postavou a druhý s mužskou postavou. Většina zachovalých hradních budov pochází z této pozdější dostavby hradu.
Na hradě se natáčel film Romana Polanského Devátá brána z roku 1999.Film Devátá brána na ČSFD
Popis Hradby Z vnější strany je obranný charakter hradu nezaměnitelný. Hradba o délce přibližně 240 metrů (z toho se dochovalo asi 175 metrů), byla kdysi obklopena příkopem, jehož zbytky jsou patrné u hlavní brány, tvoří pravidelný obdélník. Hradby byly vybaveny četnými střílnami a cimbuřím, které bylo přístupné z dřevěných ochozů. Část těchto ochozů byla rekonstruována. Zachovalo se pět z původních osmi věží. Hlavní vstup do hradu je přes bránu s dřevěnou padací mříží v hranolové věži uprostřed východní hradby. Celková plocha uvnitř hradby je 3200 m². Kromě hlavní brány má hrad ještě dvě další brány na severozápadě a na jihu, odkud byl umožněn přístup do starého hradu.
Donjon
Hranolová věž (donjon) o délce stran přibližně patnáct metrů a výšce přibližně 32 metrů je nejzachovalejší částí hradu. V době své výstavby již nesloužil – jako dříve – k bydlení, ale především jako reprezentativní místo při slavnostech, návštěvách atd. Na západní straně věže jsou patrné fragmenty zdí a vchody, které naznačují existenci dalších obytných budov. Viditelné zdi na vnější straně a uvnitř hradní věže jsou tvořeny přesně opracovanými kameny. Tloušťka zdí 1,5–2,2 metrů však mohla být dosažena pouze pomocí výplňového materiálu z neopracovaných kamenů. Vysoký vchod do hradní věže se nachází ve výšce přibližně 3,2 metrů nad úrovní terénu. Schodiště vede do sklepní prostory s klenbou ve tvaru špičatého sudu. Bezprostředně vedle vchodu se nachází strážnice.
Ve třetím patře donjonu se nachází hradní kaple. Má osmibokou pozdně gotickou žebrovou klenbu, jejíž tlakové síly nejsou odváděny přes stěnové výklenky (polosloupy), ale jsou zachycovány pouze bočními stěnovými konzolami s figurálními vyobrazeními.
Ve čtvrtém patře hradní věže se nachází sál hudebníků, který vděčí za své jméno osmi konzolám s jemně vyřezávanými sochami hudebníků a jejich nástrojů. Jedna historická zmínka skutečně naznačuje, že ve 12. století se ve starém hradu Puivert konalo slavné setkání trubadúrů. Zobrazené nástroje jsou dudy, flétna, tamburína, rebec, loutna, guiterne, varhany, psalterion a fidula. Jeden z nástrojů je někdy interpretován jako niněra.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Zříceniny hradů ve Francii Kategorie:Hrady v Okcitánii Kategorie:Hrady založené ve 12. století Kategorie:Katarské hrady Kategorie:Albigenská křížová výprava Kategorie:Historické památky v Okcitánii Kategorie:Stavby v departementu Aude