Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město s hradem Raabs, na samém severu Rakouska. Leží v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. Skládá se ze 34 katastrálních území. Žije zde obyvatel.

Geografie Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6 % je zalesněno.

Území obce na severu hraničí s Českem (Jihočeský a Jihomoravský kraj), samotné městečko leží asi 7 km od hranic. Dále sousedí s obcemi Waldkirchen an der Thaya, Karlstein an der Thaya, Groß-Siegharts a Ludweis-Aigen z okresu Waidhofen/Thaya, a Japons a Drosendorf-Zissersdorf z okresu Horn.

Katastrální území hvězdičkou (*) označena území hraničící s Českem náhled|Náměstí v Raabs an der Thaya|330x330pixelů Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".

Poloha vůči sousedním obcím

Historie O významu Raabsu (Rakouse) coby pohraničního hradu rakouské marky svědčí už to, že jeho jméno se pro Čechy stalo inspirací pro název celé země.

Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5.

V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.

Po první světové válce se majitel hradu dostal do úpadku a roku 1932 byl proto hrad Raabs an der Thaya vydražen. V sedmdesátých letech prošel areál hradu rozsáhlou obnovou.

Význam názvu pro češtinu Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko (hrad Raabs označuje roku 1100 Kosmova kronika jako castrum Racouz). Tento výraz byl později rozšířen také na území „za Raabs“ a přenesl se na podunajské rakouské vévodství. Díky tomu má čeština (a s ní i slovenština a dřívěji i polština) vlastní jedinečný termín pro Rakousko, v ostatních jazycích nazývané odvozeninami z domácího Österreich, případně přes lat. Austria.Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, , S. 54

Vývoj počtu obyvatel Od poloviny 19. století až do 30. let 20. století počet obyvatel obce stagnoval na necelých 6 tisících (ty přesáhl jen roku 1900). Ještě před druhou světovou válkou a zejména pak po ní začal značně klesat, což souviselo s obecným vylidňováním rakouského venkova přilehlého k Československu, který se vznikem neprostupné Železné opony octl zcela na periferii. Pokles se nezastavil ani po otevření hranic v 90. letech, pouze zpomalil. (V rámci Raabsu ještě dlouho nevznikl žádný hraniční přechod a přilehlé české pohraničí je také velmi odlehlou, periferní oblastí negenerující mnoho příležitostí.) Dnes nemá Raabs ani poloviční populaci oproti předválečnému období. +rok1869188018901900191019231934193919511961197119811991200120112021počet obyvatel5908598057966039572959135845553153864576419437483295311427722644rozdíl– +1,2 %–3,1 % +4,2 %–5,1 % +3,2 %–1,2 %–5,4 %–2,6 %–15,0 %–8,3 %–10,6 %–12,1 %–5,5 %–11,0 %–4,6 %

Politika Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer.

Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto: ÖVP 18 SPÖ 5

Partnerská města Jemnice Reszel Mimo toho existuje přátelský vztah také s moravským městem Třešť.

Kultura a pamětihodnosti náhled|Hrad v Raabs a.d.Thaya

Stavby Nad obcí se tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl odvozen český název pro Rakousko. V katastrálním území „Eibenstein“ je zřícenina hradu Eibenstein a farní kostel svatého Jiljího (Ägidia). V katastrálním území „Kollmitzdörf“ je rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz, hradby a Klingermausoleum. V katastrálním území „Weikertschlag an der Thaya“ je v dřívější radnici zřízeno vlastivědné muzeum.

Dolnorakouská zemská výstava 2009 Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s moravským městem Telčí. Téma výstavy znělo "RAKOUSKO. ČESKO.: rozděleni – odloučeni – spojeni“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezí a hlavní tržiště. Český název Rakouska je odvozen od názvu města (resp. hradu) a má znamenat „země za Raabsem“, proto byl Raabs ideálním místem pro téma hranic.

Hospodářství a infrastruktura Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.

Raabs leží na státní silnici B30, vedoucí severním Rakouskem podél hranice s Českem. S ní se zde kříží zemské silnice L52 a L55. Dříve byl napojen i na železniční síť slepou tratí z Göpfritz/Wild přes Groß-Siegharts, která končila v dnešním průmyslovém areálu na jižním okraji města (Bahnstraße). Trať byla později pro nerentabilitu zrušena a přestavěna na cyklostezku.

Na staré silnici z Raabsu do moravské Jemnice (v Česku II/410) je hraniční přechod Hluboká/Schaditz, určený pro turistický provoz chodců, cyklistů a jezdců na koních. Během omezení přeshraničního pohybu na jaře 2021 byl přechod uzavřen.

Odkazy

Reference

Související články Hraniční přechod Hluboká–Schaditz

Externí odkazy

Die Zřícenina Kollmitz u Raabsu v Dolních Rakousích

Raabs an der Thaya Raabs an der Thaya Kategorie:Sídla na Dyji