Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast. též Nabuchodonozor II. byl nejvýznamnějším z novobabylonských králů, vládl v letech 605 až 562 př. n. l. Je také známý jako postava z Bible a židovských dějin, která nechala zbořit jeruzalémský Šalomounův chrám a odvést Židy do exilu (babylonské zajetí).
Život náhled|Ištařina brána byla součástí opevnění Babylónu zbudovaného Nebukadnesarem Jméno pochází z akkadštiny, znamená „Nebo, chraň dědice“. Nebukadnesar byl nejstarším synem a nástupcem Nabopolasara, prvního krále novobabylonské říše. Jeho syn byl Amél-Marduk.
V létě roku 605 př. n. l., ještě za vlády svého otce Nabopolasara porazil v bitvě u Karkemiše spojená vojska Asýrie a egyptského faraona Neka II. Krátce na to Nabopolasar zemřel a Nebukadnesar spěchal do Babylónu, kde byl 7. září 605 př. n. l. uznán za krále a korunován.
Vedl boje s Judským královstvím, nad kterým roku 587 př. n. l. zvítězil a zbořil celý Jeruzalém, včetně slavného prvního Jeruzalémského chrámu. Dále opanoval Sýrii a Egypt. Roku 567 př. n. l. znovu bojoval s Egyptem a více než polovinu jej vyplenil. K tomuto všemu se ještě snažil válčit s Arábií pro navázání snazších obchodních styků.
Stejně tak důležitá je i jeho budovatelská snaha. Nechal vystavět kolem hlavního města Babylónu vysoké hradby (25 m vysoké, čtyři kilometry dlouhé). Nechával vybudovat chrámy mnoha bohům a i nejslavnější klenot, jeden ze sedmi divů světa – Visuté zahrady Semiramidiny.
Za jeho vlády čítalo obyvatelstvo Babylónu neuvěřitelných 250 tisíc a s tímto počtem to bylo největší město tehdejšího světa.
Po Nebukadnesarově smrti se panovníci na novobabylonském trůnu střídali, vládl více chaos než pořádek, a nakonec celá Novobabylonie zanikla pod nájezdy perského velkokrále Kýra II. Posledním panovníkem Novobabylonské říše byl Nabonid, případně Nabonidův syn Bél-šar-usur jako spolukrál.
V kultuře
Biblická postava Nebukadnesar se objevuje v několika biblických knihách: v Druhé knize královské, v Druhé Knize kronik, Jeremjášovi, Danielovi a deuterokanonické knize Júdit.
Podle knihy Daniel byl král po určitý čas stižen duševní poruchou, kterou je možno podle popsaných projevů ztotožnit s klinickou lykantropií.
Přestože my bychom označili Belšazara (Bél-šar-usura) jako Nabonidova syna a nikoliv Nebukadnesara II, v Bibli se slovem otec často překládá hebrejské slovo אבא [aba], nesoucí spíše volnější význam předek. V tomto kontextu je tedy uveden Nebukadnesar právě jako známější a slavnější předek.
Nebukadnesar II. je z vypravěčské perspektivy knihy Daniel významnější Belšazarův (Bél-šar-usurův) předek na trůnu než Nabonid, protože Nebukadnesar II. se poddal Danielovu Bohu, kdežto Nabonid uctíval opět božstva Babylonie (dokladem jsou Nabonidovy válce: urské a sipparský). Byl to ale právě Nebukadnesar II., kdo nádoby z Jeruzalémského chrámu odnesl. V knize Daniel jejich opětným zneuctěním končí nejenom Belšazarova vláda, ale také samotná éra Novobabylonské říše.
Hudba Nebukadnesar II. je hlavní postavou opery Nabucco od Giuseppe Verdiho z roku 1842.
Populární kultura Nabuchadnezzar se jmenuje Morpheova loď ve filmu Matrix.
Odkazy Reference
Související články Seznam babylonských králů
Externí odkazy
Literatura
Kategorie:Králové z 11. babylonské dynastie Kategorie:Starozákonní panovníci Kategorie:Narození v 7. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí v 6. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí 7. října Kategorie:Muži