The Washington Post je americký deník založený 1877 ve Washingtonu, D.C. Stilsonem Hutchinsem a v současnosti vlastněný společností Nash Holdings LLC Jeffa Bezose. Od dubna do listopadu 1918 v deníku publikoval za svého pobytu ve Washingtonu také profesor Tomáš Garrigue Masaryk.Preclík, Vratislav. Masaryk a legie (Masaryk and legions), váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím (Masaryk Democratic Movement, Prague), 2019, , str. 124–128, 140–148, 184–190
Historie Liberálně orientovaný The Washington Post se v roce 1954 sloučil s deníkem Washington Times-Herald (není identický se současným deníkem Washington Times). Po uzavření The Washington Star v roce 1981 zůstal jako jediný deník v hlavním městě USA. Dnes má konkurenci v podobě konzervativního deníku The Washington Times.
Největším historickým případem novinářů tohoto deníku je pravděpodobně aféra Watergate, která měla za následek odstoupení prezidenta Richarda Nixona. Reportáže psali Bob Woodward a Carl Bernstein pod vedením vydavatelky Katharine Grahamové. O této aféře a postupu novinářů Washington Post vznikl i film Všichni prezidentovi muži.
V roce 2003 deník svými články podporoval zahraniční politiku amerického prezidenta George W. Bushe, který se chystal podniknout invazi do Iráku pod záminkou, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. https://www.pbs.org/moyers/journal/btw/transcript1.html "Buying the War". PBS. 25. dubna 2007 V měsících, které předcházely válce v Iráku, The Washington Post na své titulní straně otiskl více než 140 článku, které prosazovaly invazi do Iráku.
Náklad v dubnu 2007 činil zhruba 930 000 kusů.
Éra Jeffa Bezose (od roku 2013) Na jaře 2013 deník koupil od Washington Post Company zakladatel a majitel Amazonu Jeff Bezos za částku 250 milionů dolarů.Washington Post to be sold to Jeff Bezos, the founder of Amazon . 5. srpna 2013 Vzhledem k tomu, že Bezos má kontrakt mezi Amazonem a CIA v hodnotě 600 milionů dolarůBezos’ Internet-cloud deal with the CIA worth twice what he paid for the Washington Post a Washington Post na tuto skutečnost své čtenáře neupozorňuje, v článcích deníku o CIA lze mluvit o střetu zájmů.
V říjnu 2016 během voleb prezidenta USA The Washington Post vyjádřil podporu kandidátce Hillary Clintonové.
V prosinci 2016 byl The Washington Post kritizován za šíření fake news poté, co otiskl nepravdivou zprávu, že hackeři z Ruska napadli centrální elektrizační soustavu Spojených států.
V roce 2017 zavedl deník ve své on-line edici podtitulek Democracy dies in Darkness (Demokracie umírá v temnotě) jako reakci na politiku Donalda Trumpa.Článek na portálu Business Standard
V lednu 2018 The Washington Post otiskl článek, který tvrdil, že kampaň prezidenta Miloše Zemana během volby prezidenta České republiky 2018 podporovaly „ruské subjekty“.Zemanova ‚odporná kampaň‘ ukázala mnohé o stavu demokracie, píše Washington Post. Lidovky. 30. ledna 2018.
V roce 2020 během voleb prezidenta USA redakční rada vydala prohlášení podpory pro kandidáta Joe Bidena. Ve svém doporučení označila jeho protikandidáta, Donalda Trumpa, za „nejhoršího prezidenta moderní doby“ a za „narcistního člověka bez špetky empatie“.
V roce 2024, před americkými prezidentskými volbami, Jeff Bezos rozhodl, že noviny nadále nebudou publikovat tradiční podporu jednomu z kandidátů (historicky redakční rada The Washington Post podporovala kandidáta Demokratické strany, tuto praxi zahájili v roce 1976, když veřejně podpořili Jimmyho Cartera). Konec publikování podpory potvrdil i šéf novin William Lewis. V důsledku rezignovali někteří členové redakční rady, podle kterých šlo o nepřímý cenzurní tlak Donalda Trumpa, a noviny přišly o 250 tisíc předplatitelů (tj. o 10 %). V lednu 2025 napsalo 400 zaměstnanců novin Bezosovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzvali k jednání o budoucnosti deníku. V únoru 2025 Bezos oznámil, že v názorové rubrice budou nadále publikovány pouze názory podporující „volný trh a osobní svobody“, tedy ideje ekonomické pravice. V reakci odhlásilo své předplatné dalších 75 tisíc zákazníků.
Na začátku roku 2026 bylo oznámeno, že dojde k propuštění třetiny zaměstnanců (cca 300 lidí). Uzavřou se některé pobočky ve světě, úplně skončí sportovní rubrika. Po vlně kritiky rezignoval na post vydavatele William Lewis, kterého nahradil Jeff D'Onofrio. V květnu 2026 obdržel The Washington Post Pulitzerovu cenu za veřejnou službu.
Vedení Většinoví akcionáři Stilson Hutchins (1877–1889) Frank Hatton a Beriah Wilkins (1889–1905) John R. McLean (1905–1916) Edward (Ned) McLean (1916–1933) Eugene Meyer (1933–1948) The Washington Post Company (1948–2013) Nash Holdings (Jeff Bezos) (od r. 2013)
Vydavatelé, CEO Stilson Hutchins (1877–1889) Beriah Wilkins (1889–1905) John R. McLean (1905–1916) Edward (Ned) McLean (1916–1933) Eugene Meyer (1933–1946) Philip L. Graham (1946–1961) John W. Sweeterman (1961–1968) Katharine Grahamová (1969–1979) Donald E. Graham (1979–2000) Boisfeuillet Jones Jr. (2000–2008) Katharine Weymouth (2008–2014) Frederick J. Ryan Jr. (2014–2023) William Lewis (2024–2026) Jeff D'Onofrio (od r. 2026)
Výkonní šéfredaktorové James Russell Wiggins (1955–1968) Ben Bradlee (1968–1991) Leonard Downie Jr. (1991–2008) Marcus Brauchli (2008–2012) Martin Baron (2012–2021) Sally Buzbee (2021–2024) Matt Murray (od r. 2024)
Odkazy
Reference
Související články The Washington Times Novinářská fotografie
Externí odkazy
Oficiální internetové stránky washingtonpost.com
Kategorie:Americké noviny Kategorie:Fotografické časopisy Kategorie:Kultura ve Washingtonu, D.C. Kategorie:Periodický tisk vydávaný od roku 1877 Kategorie:Nositelé Pulitzerovy ceny