Vladimir Vasiljevič Kovaljonok, , (* 3. března 1942 vesnička Běloje, Minská oblast Běloruské SSR), je bývalý sovětský kosmonaut běloruské národnosti. Ve vesmíru byl třikrát vždy jako velitel lodě Sojuz.
Život
Mládí a výcvik Narodil se ve vesničce Běloje ukryté hluboko v běloruských lesích. Během války byla zničena, Kovaljonokovým zůstala jen zemljanka. Po válce nastal hlad, narodil se mu bratr Vasilij, ale otec kamsi zmizel. Vladimír se musel o bratra starat sám s matkou. Do školy chodil pěšky 14 km, občas se svezl na koni. Ale učení jej bavilo a školu ukončil se zlatou medailí a odhodláním dostat se do vesmíru. V den, kdy měl odjet studovat na leningradskou vojenskou lékařskou akademii, se rozhodl jinak a odjel na balašovské vojenské letecké učiliště. Chtěl se stát kosmonautem víc, než lékařem. Po vyučení nastoupil k dopravnímu vojenskému letectvu, stal se leteckým instruktorem výsadkové služby, nalétal přes 1600 hodin. Až v roce 1967 (napodruhé) jej přijali do oddílu připravujících se kosmonautů. A celých deset let byl ve Hvězdném městečku, připravoval se na svůj první let. V týmu byl registrován od 7. května 1967 do 23. června 1984.
Lety do vesmíru V roce 1977 byl jmenován velitelem Sojuzu 25, ale let společně s Valerijem Rjuminem se jim nepovedl, nedokázali se spojit se stanicí Saljut 6 a předčasně se vrátili na Zemi. Ve výcviku zůstal, byl jmenován do záložní posádky za Jurije Romaněnka a pak i za Vladimira Džanibekova.
Za rok dostal novou příležitost se Sojuzem 29. Letěl z kosmodromu Bajkonur s Alexandrem Ivančenkovem, na Saljut 6 se dostali a společně pracovali s několika posádkami, které se zde vystřídaly na jiných lodích. Šlo o program Interkosmos. Dolů odletěl se Sojuzem 31 po pěti měsících na stanici.
Po této zdařilé expedici letěl potřetí v roce 1981, v Sojuzu T-4 s ním byl kosmonaut Viktor Savinych, opět pracovali na orbitální stanici Saljut 6 s řadou mezinárodních posádek, které se zde postupně měnily. Po dvou měsících se vrátil na Zemi.
Ve všech třech misích start proběhl na Bajkonuru, přistání s kabinou na padácích na území Kazachstánu.
Sojuz 25 (9. října 1977 – 11. října 1977) Sojuz 29, Sojuz 31 (15. června 1978 – 2. listopadu 1978) Sojuz T-4 (12. března 1981 – 26. května 1981).
Po letech Od roku 1990 byl zástupcem náčelníka na Akademii generálního štábu v Moskvě. V roce 1993 byl již generálplukovníkem. Od července 1992 do června 2002 byl velitelem Vojenské letecké inženýrské akademie Žukovského.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Vladimir Kovaljonok na webu Kosmo.cz Biografie na webu SPACE 40
Kategorie:Sovětští kosmonauti Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu Kategorie:Běloruští kosmonauti Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Nositelé Řádu Suchbátara Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy při objevování vesmíru Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného řádu (Rusko) Kategorie:Nositelé Řádu grunwaldského kříže 3. třídy Kategorie:Nositelé Řádu Karla Marxe Kategorie:Nositelé Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina Kategorie:Nositelé Medaile Veterán ozbrojených sil SSSR Kategorie:Narození 3. března Kategorie:Narození v roce 1942 Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé