Pojem nebo také koncept je souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat. Pojem je určen definicí, jež udává jeho podstatné vlastnosti a odlišuje jej od jiných. Pojmy se označují slovy nebo symboly. Tentýž pojem může být označován i více slovy, a to buď v rámci téhož jazyka synonymy (např. Měsíc a Luna), anebo slovy různých jazyků. Tak slova the dog, der Hund a le chien označují tentýž pojem psa.

Pojmy mohou být obecné, zahrnující celou třídu předmětů, anebo individuálníPojem, Sociologická encyklopedie, Pavel Materna, vztahující se na jediný předmět. Nejenom obecný, ale i individuální pojem je ovšem výsledkem rozumové činnosti, jež třídí a integruje rozmanité smyslové vjemy a zkušenosti. Dokonce i pojem NÁŠ PES je takovou abstrakcí, jež shrnuje všechny možné zkušenosti s ním, včetně jeho minulosti atd.

Pojem, slovo a věc Vztah slova a věci je zprostředkován pojmem. Někdy se hovoří o „sémantickém trojúhelníku“: pojem

slovo (symbol) věc (předmět, téma)

Obsah a rozsah pojmu Pojem lze vymezit buď definicí, jež určí nutné specifické vlastnosti, anebo výčtem všech předmětů, které pod tento pojem spadají. Gottlob Frege mluví o „různých způsobech danosti předmětu“. Tomu podle R. Carnapa odpovídají v logice dva různé termíny, totiž: intenze pojmu, to jest jeho obsah nebo význam, vyjádřený nutnými obecnými vlastnostmi všech předmětů dané třídy: intenzí čili obsahem pojmu čtverec je pravoúhlost a stejná délka stran; extenze čili rozsah pojmu, to jest výčet předmětů či podřízených pojmů, jež pojem zahrnuje.

Hierarchie pojmů Individuální pojmy přitom spadají pod pojmy obecnější a ty pod ještě obecnější, takže tvoří hierarchie pojmů. Například pojem PES (DOMÁCÍ) spadá pod šelmy, šelmy pod savce, savci pod obratlovce atd. Pojem BĚŽET spadá pod pojem místního pohybu a ten pod pojem pohybu vůbec. Lze tedy mluvit o vztahu mezi podřazeným a nadřazeným (obecným) pojmem, podle Aristotela mezi druhem a rodem: podřazený pojem lze definovat jeho nadřazeným pojmem a druhovým rozdílem vůči ostatním podřazeným pojmům. Příklad: ŽIDLE <druh> je nábytek <rod>, určený k sezení <druhový rozdíl oproti stolu, posteli a pod.>“

Nejobecnější pojmy, které tvoří vrcholy různých hierarchií, se podle Aristotela a Kanta nazývají kategorie.

Bytí či existence pojmů Ontologický statut, otázka po bytí pojmů byla v dějinách filosofie předmětem diskusí a sporů, zejména mezi realisty a nominalisty. Realisté zdůrazňovali, že bez pojmů není žádné poznání možné, neboť holý smyslový vjem žádné poznání nepřináší: musí se spojit s předmětem a pojmem. Abych mohl pozorovat padající kámen a případně měřit jeho rychlost, musím nejprve poznat, že jde o kámen a o pád; tyto pojmy nemohu ze smyslového vjemu odvodit. Odtud realisté tvrdili, že „pojmy jsou před věcmi“ (universalia ante rebus) a přisuzovali pojmům vyšší nebo nižší stupeň samostatného bytí a poukazovali také na to, že na rozdíl od psa, který stárne a zahyne, pojem psa je stálý a nepodléhá změnám.

Naopak nominalisté vyzvedali zjevnou skutečnost, že hlavním zdrojem našich vědomostí o světě je smyslové poznání: „Nic není v mysli, co předtím nebylo ve smyslech.“ Odtud empiristé odvozovali, že i pojmy se z věcí odvozují a tedy jsou teprve „po věcech“. Immanuel Kant soudil, že přinejmenším pojmy a představy prostoru a času jsou nezbytnými předpoklady každého poznání, včetně smyslového, a že jsou tedy „předem“ (a priori). Skutečně každý smyslový předmět se člověku dává v prostoru a v čase.

Pojmy v empirické psychologii Empirická zkoumání ukazují, že pojmy se skutečně tvoří ze zkušenosti, a to poměrně složitým kruhovým procesem. Podle G. Lakoffa se obecné pojmy a kategorie tvoří postupně, počínaje výrazným jádrem, které se zkušenostmi rozšiřuje k okrajovým oblastem pojmu. Pojem PES nebo STŮL si tak dítě vytváří nejprve jako jakýsi „ideální typ“ dokonalého psa či stolu, k němuž se pak připojují méně obvyklé podoby psů nebo nábytku.

Rozlišování pojmů Pojmy se rozlišují na: Obecné a individuální (viz výše); Nadřazené a podřazené, čili rodové a druhové; konkrétní a abstraktní, jež označují vztahy a vlastnosti; absolutní a relativní, jež zachycují vztahy (např. otec, sestra); prázdné a neprázdné; pozitivní a negativní (např. nečeský).

Reference

Tomáš Akvinský, De veritate II.3.19. G. Lakoff, Ženy, oheň a nebezpečné věci. Praha 2006.

Literatura

Související články termín pojmová mapa idea logika mem (informace)

Externí odkazy

Pojem, Sociologická encyklopedie, Pavel Materna Heslo Concepts ve Stanford Encyclopedia John R. Anderson: What Are The Cognitive Units? [pdf] S. Laurence; E. Margolis. Concepts and Cognitive Science. In Concepts: Core Readings, MIT Press, pp. 3–81, 1999 [pdf] M. Herberger, D. Simon: Wissenschaftstheorie für Juristen: Logik, Semiotik, Erfahrungswissenschaften. Frankfurt a.M., Metzner (Text na internetu)

Kategorie:Terminologie