Žebříček ATP (oficiálně PIF ATP Rankings) je pořadí tenistů, které sestavuje Asociace tenisových profesionálů (ATP) na základě dlouhodobých výsledků profesionálních turnajů. Aktualizace pořadí je zveřejňována každé pondělí (vyjma grandslamů a dvoutýdenních událostí v Indian Wells, Miami, Římě, Madridu, Kanadě, Cincinnati a Šanghaji). Týdenní periodicita započala v roce 1979. V únoru 2024 se titulárním partnerem žebříčku stal státní saúdskoarabský investiční fond Public Investment Fund (PIF), globální partner okruhů ATP a WTA Tour. V názvu žebříčku vystřídal australského brokera Pepperstone.
Klasifikace zahrnuje body získané na okruzích ATP a ITF za předchozích 52 týdnů, čímž byla v tenise oficiálně zakotvena pozice „světové jedničky“. První vydání singlového žebříčku proběhlo 23. srpna 1973. Deblový žebříček byl poprvé zveřejněn 1. března 1976. Pro hráče dvouhry a jednotlivce ve čtyřhře jsou sestavovány samostatné vydání klasifikace.
Na základě pořadí se hráči kvalifikují do jednotlivých turnajů různé úrovně. Z postavení se také vychází při nasazování v soutěži. Především masmédii je žebříček používán jako snadný způsob poměřování úrovně jednotlivých tenistů. Vedle průběžného 52týdenního žebříčku pro nasazování do turnajů existuje klasifikace ATP Race (tzv. Race to [city] – závod do [města]), určující pro účast na závěrečné události sezóny, Turnaji mistrů – Turnaji mistrů. Žebříček ATP Race ve dvouhře a čtyřhře párů je průběžně sestavován z bodů získaných během 52 týdnů až do pondělí týdne před zahájením Turnaje mistrů.
Od srpna 1973 bylo světovými jedničkami 29 singlistů, z nichž 17 zakončilo na této pozici sezónu. Po triumfu na Monte-Carlo Masters 2026 se na vrchol dvouhry vrátil 24letý Ital Jannik Sinner a zahájil třetí období v pozici jedničky. Ve čtyřhře se na prvním místě od března 1976 vystřídalo 68 deblistů včetně 14 párů. V červnu 2026 se po finále Frnch Open do čela klasifikace poprvé posunuli Fin Harri Heliövaara s Britem Henrym Pattenem.
Historie Žebříček ATP vznikla jako odborová organizace v roce 1972. Iniciátory založení se stali Jack Kramer, Cliff Drysdale a Donald Dell. Význam organizace vzrostl po Wimbledonu 1973, který 81 členů bojkotovalo. Dva měsíce poté, během srpna, byl zaveden bodový žebříčkový systém k objektivizaci účasti a nasazování hráčů na turnajích.
Nový systém žebříčku ATP byl rychle implementován do mužského tenisu. Zatímco drtivá většina členů ATP se vyslovila ve prospěch objektivního přístupu na turnaje podle klasifikace, první světová jednička ATP Ilie Năstase se vyjádřila kriticky, protože „každému bylo přiděleno číslo visící nad dalšími,“ což mezi tenisty vedlo k více konkurenční a méně kolegiální atmosféře.
Původní kritéria k sestavování žebříčku ATP, s týdenní periodicitou až od poloviny roku 1979, vycházela ze zprůměrování bodových výsledků hráče na všech turnajích. V průběhu 80. let byla metodika několikrát revidována. Od sezóny 1990, kdy ATP získala dominantní postavení a kdy vznikl okruh ATP Tour, byla žebříčková kritéria nahrazena systémem nejlepších výsledků po vzoru soutěžního alpského lyžování. Původně se započítávaly nejlepší výsledky ze čtrnácti událostí. V roce 2000 došlo k rozšíření na osmnáct turnajů. Ve dvouhře je maximální bodový zisk generován ze zápočtu povinně hraných 4 Grand Slamů, 8 Mastersů a dalších 5 turnajů v kategorii ATP 500 včetně bodově sem náležejícího Monte-Carlo Masters, což znamená maximální zisk 19 500 bodů před ATP Finals, a po jeho skončení 21 000 bodů v konečné klasifikaci. Nejvyšší hodnotu bodů na konečném žebříčku získal do roku 2009 Roger Federer, když v závěru sezóny 2006 měl 8 370 bodů. Od zavedení nového systému bodování v roce 2009 drží rekord Novak Djoković se 16 585 body v konečné klasifikaci roku 2015. Djoković rovněž vytvořil absolutní rekord maximálního počtu 16 950 získaných bodů ve vydání ze 6. června 2016. V semifinále lednového Adelaide International 2023 odehrál Djoković 348. utkání proti členům první světové desítky, čímž ustanovil nový rekord. Na dalších místech k danému datu figurovali Federer (347), Nadal (288) a Lendl (258 zápasů).
Žebříčky ATP a WTA byly 23. března 2020 zmrazeny v důsledku koronavirové pandemie na 22 týdnů. Ženská světová klasifikace byla obnovena 10. srpna 2020 se znovurozehráním sezóny. Mužský žebříček, který vedl Novak Djoković, na ni navázal 24. srpna téhož roku s úvodním turnajem po přerušení Cincinnati Masters.
Nejdelší výpadek mezi dvěma obdobími v první světové desítce zaznamenal Gilles Simon, když v Top 10 nefiguroval 308 týdnů mezi 19. říjnem 2009 a 14. září 2015. Druhý Albert Costa dosáhl 264týdenní absence v první desítce, od 19. května 1997 do 10. června 2002.
Světové jedničky náhled|Rumun Ilie Năstase se stal 23. srpna 1973 historicky první světovou jedničkou na žebříčku ATP Od roku 1973 se na čele singlové klasifikace vystřídalo dvacet osm tenistů – tzv. světových jedniček. Srb Novak Djoković drží rekord v počtu sedmi sezón, jež zakončil na prvním místě. Druhý v pořadí, Američan Pete Sampras, skončil v závěrečné klasifikaci šestkrát jako jednička a navíc bez přerušení. Djoković také strávil na čele klasifikace nejvyšší počet týdnů. Švýcaru Rogeru Federerovi patří první místo v nejdelším období bez přerušení, když vrchol neopustil 237 týdnů.
Dva hráči, československý reprezentant Ivan Lendl a Chilan Marcelo Ríos, se na vrchol dostali aniž by předtím vyhráli jeden z Grand Slamů. Lendl opanoval čelo 21. února 1983 a premiérový major získal na French Open 1984. Rios klasifikaci ovládl 30. března 1998 a zůstává jedinou světovou jedničkou, jíž se nepodařilo dosáhnout na grandslamový vavřín. Nejkratší dobu na tenisovém trůnu strávil Australan Patrick Rafter a to pouze jediný týden.
Španěl Carlos Alcaraz drží rekord nejmladší světové jedničky – věkem 19 let a 130 dní Sezónu 2022 zakončil v 19 letech a 214 dnech jako nejmladší hráč v závěrečné klasifikaci sezóny, čímž překonal 20letého Lleytona Hewitta z roku 2001. Naopak nejstarším se v tomto parametru stal Novak Djoković, když sezonu 2023 zakončil ve věku 36 let. S rozehráním Monte-Carlo Masters 2024 Djoković pokořil Federerův historický rekord nejstarší jedničky ve dvouhře, když mu 7. dubna 2024 bylo 36 let a 321 dní. Čtvrtý návrat Rogera Federera do čela v únoru 2018 se uskutečnil po 5 letech a 106 dnech, což znamenalo nejdelší období mezi dvěma kralováními mužskému tenisu, když jedničkou nebyl mezi listopadem 2012 a únorem 2018.
Nejčastěji se světové jedničky střídaly v sezóně 1983, když se na vrcholu klasifikace proměnilo jméno tenisty desetkrát. O prvního hráče rankingu sváděli daný rok boj John McEnroe, Jimmy Connors a Ivan Lendl. Postupem do finále pařížského BNP Paribas Masters 2016 se 29letý Skot Andy Murray stal 7. listopadu 2016 dvacátou šestou světovou jedničkou, jakožto první britský hráč ve dvouhře a nejstarší debutant na této pozici od června 1974, kdy do čela klasifikace vystoupal 30letý Australan John Newcombe. Ovládnout pořadí hráčů se mu podařilo ve své 12. profesionální sezóně a sedm let poté, co se poprvé stal světovou dvojkou, když na tomto místě strávil 76 týdnů. Více týdnů na druhé příčce, než se stali jedničkami, do té doby vydrželi pouze Rafael Nadal (160) a Boris Becker (108). Za předešlý rok, z něhož se žebříček tvořil, dosáhl Skot zápasové bilance 76–11 se ziskem sedmi titulů z jedenácti finále. Ve vydání žebříčku z 13. června 2022, týden po skončení French Open, nebyl poprvé od 10. listopadu 2003 na prvních dvou místech klasifikován žádný z členů tzv. Velké čtyřky – Federer, Nadal, Djoković ani Murray. Světovou jedničkou se podruhé v sezóně stal Rus Daniil Medveděv a na druhou příčku premiérově postoupil Němec Alexander Zverev.
Nejstarší světovou jedničkou v prvním období čtyřhry se v lednu 2024 stal Ind Rohan Bopanna, čímž překonal věkový rekord 38letého Rajeeva Rama z roku 2022. Na třetím místě stále figurovala první jednička z roku 1976, 36letý Bob Hewitt. Ve 44 letech a 28 dnech Bopanna překonal i vlastní rekord nejstaršího deblisty, když na čele klasifikace zahájil třetí období v dubnu 2024.
Způsob sestavování Způsob zápočtu bodů do žebříčku ATP se v historii měnil. Body se přidělují za účast (a postup do dalších kol) v jednotlivých turnajích okruhu ATP, na challengerech a turnajích okruhu ITF. Body z turnajů zůstávají v žebříčku započítány 52 týdnů. Výjimkou jsou body z Turnaje mistrů, které jsou odečteny navazující pondělí po posledním turnaji ATP následujícího roku. Body se započítávají ze čtyř grandslamů, osmi povinných turnajů série Masters, Turnaje mistrů a sedmi dalších nejlepších výsledků z United Cupu, Monte-Carlo Masters (nepovinného Mastersu), kategorií ATP 500, ATP 250, challengerů a turnajů okruhu ITF. Až tři bodové výsledky z událostí série Masters může hráč nahradit lepším ziskem z turnajů kategorie ATP 500 a 250, pokud tyto lepší body dosáhl až po datu konání nahrazené události Masters. Pokud se tenista některých „povinných“ turnajů neúčastnil, počítají se mu namísto toho body z dalšího turnaje.
Od roku 2016 nejsou přidělovány body z Davisova poháru ani z olympijských her.
Žebříčkový systém dvouhry 1973–1982: Žebříčkový systém zprůměrování bodů ze všech klasifikovaných turnajů, zavedený 23. srpna 1973. 1983–1989: Žebříčkový systém zprůměrování bodů s bonusovými body za výhru nad nejlépe postavenými soupeři. 1990–1999: Žebříčkový systém „Best of 14“ se zápočtem bodů ze 14 nejlépe odehraných turnajů. 2000–2008: Žebříčkový systém „Best of 18“ se zápočtem bodů z 18 nejlépe odehraných turnajů. 2009–2019: Nový žebříčkový systém bodování při zachování verze „Best of 18“. 2020–2021: Přechodný žebříčkový systém „Best of 24-month“ (Nejlépe z 24 měsíců) existující od 23. srpna 2020 do 9. srpna 2021 kvůli pandemii covidu-19, s kombinací bodů z předchozích dvou roků. Od 2022: Standardní systém žebříčku ATP s návratem zápočtu bodů za předchozích 52 týdnů, obnovený po rozmrazení v srpnu 2021.
Žebříček ATP
Dvouhra
Světové jedničky Seznam uvádí tenisty, kteří dosáhli na pozici světové jedničky ve dvouhře od srpna 1973. tenista stát prvně klasifikován týdnů celkem 1. Novak Djoković 4. července 2011 428 2. Roger Federer 2. února 2004 310 3. Pete Sampras 12. dubna 1993 286 4. Ivan Lendl 28. února 1983 270 5. Jimmy Connors 29. července 1974 269 6. Rafael Nadal 18. srpna 2008 209 7. John McEnroe 3. března 1980 170 8. Björn Borg 23. srpna 1977 109 9. Andre Agassi 10. dubna 1995 101 10. Jannik Sinner 10. června 2024 11. Lleyton Hewitt 19. listopadu 2001 80 12. Stefan Edberg 13. srpna 1990 72 13. Carlos Alcaraz 12. září 2022 66 14. Jim Courier 10. února 1992 58 15. Gustavo Kuerten 4. prosince 2000 43 16. Andy Murray 7. listopadu 2016 41 17. Ilie Năstase 23. srpna 1973 40 18. Mats Wilander 12. září 1988 20 19. Daniil Medveděv / neutrální status 28. února 2022 16 20. Andy Roddick 3. listopadu 2003 13 21. Boris Becker 28. ledna 1991 12 22. Marat Safin 20. listopadu 2000 9 23. John Newcombe 3. června 1974 8 Juan Carlos Ferrero 8. září 2003 8 25. Thomas Muster 12. února 1996 6 Marcelo Ríos 30. března 1998 6 Jevgenij Kafelnikov 3. května 1999 6 28. Carlos Moyà 15. března 1999 2 29. Patrick Rafter 26. července 1999 1
Světové jedničky nejdéle bez přerušení náhled|Srb Novak Djoković setrval na čele žebříčku nejdelší období 428 týdnů. V březnu 2021 překonal Federerův rekord 310 týdnů. tenistatýdnů 1. 237 2. 160 3. 157 4. 122 5. 102 6. 86 7. 84 8. 82 9. 80 10. 75 11. 65 12. 58 13. 56 14. 53 53 16. 52 18. 48 20. 46
Nejmladší světové jedničky tenistavěk 1. Carlos Alcaraz 19 let a 131 dnů 2. Lleyton Hewitt 20 let a 268 dnů 3. Marat Safin 20 let a 298 dnů 4. John McEnroe 21 let a 16 dnů 5. Andy Roddick 21 let a 65 dnů
Světové jedničky s titulem z prvního turnaje Světové jedničky, které po prvním nástupu do čela žebříčku proměnily první turnajovou účast na této pozici v titul.