náhled|Sedlo nad jezerem Šiško jezero náhled|Biogradsko jezero náhled|Vápencové stěny v masivu Bjelasice, národní park Biogradska Gora Bjelasica je pohoří nacházející se v severní části Černé Hory. Patří mezi poměrně významné a turisticky navštěvované horstvo v zemi. Nejvyšším vrcholem je Crna glava (2139 m). Pohoří zasahuje na území 5 opštin (Kolašin, Mojkovac, Bijelo Polje, Berane, a Andrijevica) z celkových 21 v zemi.
Poloha Bjelasica je na západě oddělena od sousední Sinjajeviny údolím řeky Tara. Sever a východ území vymezují toky řek Lim, Lipešnica a Ravna. Od masivu Komovi dělí Bjelasicu silnice stoupající na silniční sedlo Trešnjevik a od vyššího pohoří Prokletije je masiv oddělen horním tokem řeky Lim.
Geografie V pohoří Bjelasica se nalézá 10 vrcholů vyšších 2000 m. Tři z nich se vypínají přímo nad jezerem Pesica Jezero.
Vrcholy Crna glava (2139 m) Strmenica (2122 m) Zekova Glava (2117 m) Kosara (2079 m) Troglava (2072 m) Pesica Glava (2056 m) Strmni Pad (2050 m) Razvrsje (2033 m) Potrkovo (2009 m) Crna Lokva (2008 m) Strmenica (Ogorela glava, 1986 m) Bjelogrivac (1970 m) Kljuc (1930 m) Turjak (1912 m) Lisa (1872 m) Mucnica (1809 m)
Jezera Biogradsko Jezero (1094 m) – plocha 44 ha, hloubka 12 m Pesica Jezero (1820 m) – plocha 3.74 ha, hloubka 8.4 m Uršulovačko Jezero (1895 m) – plocha 1.22 ha, hloubka 8.0 m Sisko Jezero (1660) – plocha 2.9 ha, hloubka 3.2 m Malo Šiško Jezero (1780 m) – plocha 0.62 ha, hloubka 1.7 m Malo Uršulovačko Jezero (1760 m) – plocha 0.5 ha, hloubka 2.2 m
Geologie Geologicky je pohoří poměrně složité, nemá tedy jednoznačnou stavbu jako další černohorské masivy. Dominantními prvky jsou zde dolomit a vápenec. Na mnoha místech se však přidávají břidlice, pískovce či slínovce a jiné sedimentární horniny.
Příroda Pohoří Bjelasica je bohaté na floru. Nachází se zde až 220 rostlinných druhů, z nichž některé jsou dokonce endemitní. Divoká zvěř zde má také hojné zastoupení. Medvěd zde není výjimkou, spíše naopak. Trochu vzácněji se zde vyskytuje vlk. V potocích a jezerech žije pstruh. Celé území je velmi bohatě zalesněné, na jaře plné rozkvetlých luk a čistých jezer. Významným ochranným prvkem pohoří je Národní park Biogradska Gora, který je nejstarším národním parkem v Černé Hoře. Jeho základy byly položeny už v roce 1872 králem Nikolou a je jde tak o nejstarší národní park v Evropě a druhý nejstarší na světě. Chrání především vzácný biotop nejzachovalejších pralesů v Evropě.
Turismus Přes pohoří probíhá dálková cesta Černohorská transverzála CT-1, a její přechod zde obvykle zabere tři dny. Hory jsou přístupné také autem. Cestami z Kolašinu či z Berane se dá dojet až k úpatí hor. Výchozím místem pro túry bývá Biogradsko Jezero, Mojkovac, Kolašin, sedlo Trešněvik. V posledních letech bylo v horách vyznačeno mnoho nových turistických a cyklistických tras a byly vydány velmi kvalitní nové mapy. Bjelasica je vyhlášená také mezi cyklisty, horolezci, lyžaři a snowboardisty.
V zimě je oblast mekkou zimních sportů. Středisko Jezerine (ski centar Kolašin) v pohoří Bjelasica se v posledních letech stalo největším zimním černohorským letoviskem (na druhém místě je středisko Savin Kuk v Durmitoru). Jedná se o oblíbené rekreační středisko s mnoha lyžařskými vleky a sjezdovkami jak pro začátečníky, tak pro profesionály. Lyžuje se například z vrcholu hory Cupovi (1830 m) nebo z vyššího vrcholu Kluc (1930 m).
Chaty V pohoří lze nalézt tři horské chaty: Dusan Bulatovic Dzambas – kapacita 40 lůžek Suvodol – kapacita 28 lůžek Bojista (1240 m) – kapacita 20 lůžek
Externí odkazy
Bjelasica na Summitpost – (anglicky) Ski centar Kolašin – (srbsky) Austrian Montnegrin partnership for Bjelasica and Komovi – (anglicky) Mapy Bjelasica a Komovi
Kategorie:Pohoří v Černé Hoře Kategorie:Pohoří v Dinárských horách