Karel Hovůrka (13. září 1914 PřerovMatriční záznam o narození a křtu farnost Přerov – 1. října 1941 Přerov)Databáze VHA, Záznam vojáka: Hovůrka Karel byl československý voják, příslušník československého protinacistického odboje za 2. světové války, člen výsadkové skupiny Aroš V.

Mládí Narodil se v rodině železničního dělníka Jana Hovůrky, který ale záhy zemřel, stejně jako jeho otčím J. Ticháček. Po vyučení nastoupil na místo v městské vodárně. Angažoval se v Dělnické tělocvičné jednotě, později v jejím cvičitelském sboru i výboru. Byl též členem sociálně demokratické mládežnické organizace.

V odboji Po okupaci se zapojil se svým mladším bratrem Janem do odbojové činnosti.Jan Hovůrka (*26. dubna 1916 Přerov) byl zatčen 1. října 1941 a popraven po rozsudku stanného soudu 25. října 1941 v Kounicových kolejích v Brně. Odbojová organizace Obrana národa mu umožnila dne 29. června 1939 útěk do Polska, kde vstoupil do Legie Čechů a Slováků vedené Ludvíkem Svobodou, s níž se dostal 18. září 1939 do sovětské internace. V internačním táboře v Suzdalu se dostal do skupiny tzv. "hvězdářů", mužů socialistického přesvědčení, kteří odmítali uposlechnout rozkazy k odchodu na Střední východ. Rozkazem č. 133 z 9. června 1941 vyloučil Ludvík Svoboda 53 "hvězdářů" z Východní skupiny čs. armády v Suzdalu. Karel Hovůrka byl jedním z 23 "hvězdářů", které následně naverbovala sovětská NKVD.

Od července do srpna 1941 prodělal spolu s ostatními zpravodajský a bojový výcvik ve středisku Schodnja u Moskvy.

Ze Sovětského svazu byl vyslán spolu s Josefem Procházkou a Rudolfem Koloničným jako velitel tříčlenné parašutistické skupiny Aroš V s operačním prostorem Kroměříž – Brno – Uherské Hradiště. Kvůli navigační chybě vysazena u polské obce Kazanów (jihovýchodně od města Radom) v noci na 2. září 1941. Karel Hovůrka se při dopadu zranil a setkal se pouze s Rudolfem Koloničným. Do operačního prostoru vyrazil každý samostatně. Karel Hovůrka se nejdříve ukryl u Marie Zaoralové, příbuzné Ludvíka Svobody, v Nezamyslicích a po vyléčení nohy se 11. září 1941 ubytoval v Přerově v ulici Ke kapličce 5 v domku jeho matky Marie Ticháčkové-Hovůrkové. Podařilo se mu navázat kontakt s výsadkáři ze skupin Aroš III a S/1-R a s domácím socialistickým odbojem Nová cesta s vysílačkami Hana a Na zdar, a se skupinou Petičního výboru Věrni zůstaneme ve Středomoravských elektrárnách. Nadále spolupracoval s bratrem Janem, který pracoval v Přerově na železniční stanici.

Parašutista Ferdinand Čihánek ze skupiny Aroš III však své spolubojovníky, v návaznosti na opatření po nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, dne 30. září 1941 zradil a zavázal se ke spolupráci s gestapem. Vyzradil mimo jiné Hovůrkův úkryt v Přerově. Dne 1. října 1941 gestapo vniklo do bytu ve snaze Karla Hovůrku zatknout. Zasahující příslušník gestapa Kurt Rauner později vypověděl: „V okamžiku, kdy jsem do bytu vtrhl vypálil Hovůrka ránu a já jsem byl zasažen do levé ruky. Za mnou tam vnikl [Fred] Rimkus, který vypálil proti Hovůrkovi dvě rány a já jednu. Hovůrka byl zasažen jednou ranou, která jej zasáhla poblíž ramene a prošla šikmo přes celé tělo a byl okamžitě mrtev“Archiv bezpečnostních složek, fondy tzv. Studijního ústavu MV, fond Stíhání nacistických válečných zločinců Státní bezpečností, Sign. 325-140-4 Dokumentace k akci FERO, v níž byl StB vyšetřován Ferdinand Čihánek (nar. 1920), bývalý člen paradesantního výsadku získaný jako konfident Gestapo Olomouc, krycí jméno Ferdinand Čermák (česky, německy) (mikrofilm/negativ). Podle jiné verze spáchal Karel Hovůrka v bezvýchodné situaci sebevraždu zastřelením.

Vyznamenání 60px|Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 in memoriam

Posmrtná připomínka Na přerovském hřbitově hrob/kenotaf bratří Karla a Jana HovůrkovýchSpolek pro vojenská pietní místa: Hrob/kenotaf Jan a Karel Hovůrka Spolu s bratrem Janem a dalšími socialisty a členy DTJ je uveden na pamětní desce na třídě 17. listopadu v Přerově. Ulice Bratří Hovůrkových je v Přerově

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura Vožda, Gustav: Nebylo bezejmenných hrdinů. Díl I – Město Přerov. Přerov 1985. Kopeček, Pavel: Poslední odbojové organizace na Moravě. Sborník státního okresního archivu Přerov 2004, s.189–236.

Kategorie:Funkcionáři Dělnické tělocvičné jednoty Kategorie:Členové SOCDEM Kategorie:Příslušníci výsadků do Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Sebevraždy střelnou zbraní v Česku Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Narození 13. září Kategorie:Narození v roce 1914 Kategorie:Narození v Přerově Kategorie:Úmrtí 1. října Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí v Přerově Kategorie:Pohřbení na Městském hřbitově v Přerově Kategorie:Muži