Aorta (srdečnice) je největší a nejdelší tepna v těle savců (včetně člověka). Rozvádí krev z levé srdeční komory v rámci tzv. velkého tělního oběhu do celého těla pomocí systému větvících se tepen. Aorta se dělí na anatomicky vzestupnou aorta ascendans, aortální oblouk arcus aortae a sestupnou aorta descendens,(která se ještě dále dělí na hrudní a břišní).
Evoluce Aorta je ve skutečnosti poměrně vágní označení, které se v řadě případů používá i v anatomii bezobratlých. U bezlebečných, což jsou blízcí příbuzní obratlovců, se používají termíny „hřbetní aorta“ a „břišní aorta“, přičemž krev je z břišní aorty pumpována do jednotlivých žaberních tepen, odkud se po okysličení sbíhá do aorty hřbetní a pokračuje do celého těla. U ryb je změna: krev se do břišní aorty dostává ze srdce. Následně však opět vstupuje do žaberních tepen, po okysličení se vlévá do hřbetní aorty a z ní putuje do celého těla.
U obojživelných a suchozemských skupin obratlovců dochází k postupnému snižování počtu arteriálních oblouků (vlastně bývalých žaberních tepen), což vede ke zkracování aorty. Břišní aorta, která dříve především vedla odkysličenou krev do žaber, je redukovaná a mění se na tzv. vzestupnou část aorty (aorta ascendens), zatímco původní „hřbetní aorta“ se označuje jako aorta sestupná (aorta descendens). Celou aortou u suchozemských živočichů vede vesměs krev okysličená. Proto se z ní již poměrně brzy mohou odštěpovat nové tepny, které vedou krev do hlavy (karotidy). Další redukce proběhla u ptáků a savců (nezávisle). Zatímco vývojově nižší čtvernožci mají zachovány dvě větve čtvrtého aortálního oblouku vedoucího krev buď do levé, nebo do pravé poloviny těla odděleně, u ptáků se zachovává pouze pravá větev tohoto oblouku a u savců pouze ta levá.
Popis lidské aorty náhled|upright=1.5|Schéma lidské aorty s hlavními odstupujícími tepnami; na obrázku není zachycen zbytek sestupné části aorty
Aorta začíná aortální chlopní. Od ní vystupuje z levé komory srdeční kraniálně (tzn. směrem k lebce, „nahoru“) a zahýbá doleva (vytváří levý oblouk aorty typický pro savce). Ze vzestupné části aorty (aorta ascendens) vycházejí drobné cévy zásobující krví srdce – věnčité tepny. Vzestupná aorta přechází v aortální oblouk (arcus aortae). Z něj vybíhají důležité větve pro krevní zásobení hlavy a krku a horních končetin – truncus brachiocephalicus (který se dále větví na pravou tepnu podklíčkovou a na pravou krkavici), dále levá tepna podklíčková a levá krkavice. Sestupná část aorty prochází hrudní a břišní dutinou a je proto dělená na dvě části – část hrudní (pars thoracica) a část břišní (pars abdominalis). Z pars thoracica vycházejí drobné větve pro zásobení dýchací trubice, jícnu, perikardu a mediastina a dále mezižeberní tepny. Z pars abdominalis vystupují důležité větve pro cévní zásobení břišních orgánů a také větve pro zásobení dolních končetin.
Přehled základních větví lidské aorty: Vzestupná část aorty (pars ascendens aortae) Pravá koronární tepna (a. coronaria dextra) Levá koronární tepna (a. coronaria sinistra) Oblouk aorty (arcus aortae) Levá společná karotida (a. carotis communis sinistra) Levá tepna podklíčková (a. subclavia sinistra) Hlavopažní kmen (truncus brachiocephalicus) Pravá společná karotida (carotis communis dextra) Pravá tepna podklíčková (a. subclavia dextra) Sestupná část aorty (pars descendens aortae) Hrudní aorta (pars thoracica aortae, též aorta thoracica) Hiatus aorticus – předěl mezi hrudní a břišní aortou Břišní aorta (pars abdominalis aortae, též aorta abdominalis)
Související články Aneurysma, zvláště břišní aorty Disekce aorty Stenóza aorty Marfanův syndrom Ehlersův–Danlosův syndrom
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Tepny