Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska. Se svými 260 237 obyvateli (2011) je třetím největším městem země. Je centrem Nišavského okruhu. Jedná se o významné průmyslové centrum, dopravní křižovatku a turisticky navštěvovanou destianci s řadou památek, jakými jsou např. místní pevnost, Ćele kula nebo Mediana.

Přírodní a klimatické poměry Město se rozkládá v Nišské kotlině východně od soutoku řek Nišavy a Jižní Moravy v nadmořské výšce 194 m n. m. Tvar města kopíruje tvar roviny, která je protáhlá ve směru východ-západ a užší ve směru sever jih. Její rozloha činí 620 km². Město obklopují kopce Kalafat (837 m n. m.), Batalovac (707 m n. m.), Crni vrh (683 m n. m.) a Popova glava. Dále potom i pohoří Svrljuška planina, Suva planina a Jastrebac. Bližší velká města jsou Priština (128 km daleko), Sofie (155 km) nebo Bělehrad (235 km)Studie rozvoje místní ekonomiky

údaj/měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ročně absolutní maximum, °C (°F) 21,7 (71,1) 25,0 (77) 28,6 (83,5) 33,0 (91,4) 34,7 (94,5) 40,3 (104,5) 44,2 (111,6) 42,2 (108) 38,6 (101,5) 35,0 (95) 29,0 (84,2) 22,2 (72) 44,2 (111,6) maximum, °C (°F) 5,0 (41) 7,5 (45,5) 13,0 (55,4) 18,4 (65,1) 23,8 (74,8) 27,1 (80,8) 29,8 (85,6) 30,1 (86,2) 25,0 (77) 19,3 (66,7) 11,9 (53,4) 6,1 (43) 18,1 (64,6) průměr, °C (°F) 0,6 (33,1) 2,4 (36,3) 7,0 (44,6) 12,2 (54) 17,1 (62,8) 20,4 (68,7) 22,5 (72,5) 22,3 (72,1) 17,4 (63,3) 12,3 (54,1) 6,4 (43,5) 2,1 (35,8) 11,9 (53,4) minimum, °C (°F) −2,2 (28) −1,4 (29,5) 2,3 (36,1) 6,4 (43,5) 11,0 (51,8) 13,8 (56,8) 15,4 (59,7) 15,4 (59,7) 11,5 (52,7) 7,4 (45,3) 2,6 (36,7) −0,8 (30,6) 6,8 (44,2) absolutní minimum, °C (°F) −23,4 (−10,1) −19,3 (−2,7) −13,2 (8,2) −5,6 (21,9) −1,0 (30,2) 4,2 (39,6) 4,1 (39,4) 4,6 (40,3) −2,2 (28) −6,8 (19,8) −14,0 (6,8) −15,8 (3,6) −23,4 (−10,1) úhrn srážek (mm) 38,8 (1,528) 36,8 (1,449) 42,5 (1,673) 56,6 (2,228) 58,0 (2,283) 57,3 (2,256) 44,0 (1,732) 46,7 (1,839) 48,0 (1,89) 45,5 (1,791) 54,8 (2,157) 51,5 (2,028) 580,3 (22,846) dny se srážkami 13 13 12 13 12 11 9 8 9 9 11 14 134 dny se sněhem 10 9 5 1 0 0 0 0 0 0 3 8 37 relativní vlhkost 80 74 66 63 65 65 61 61 69 73 77 81 70 měsíční počet slunečných hodin 64,5 93,3 147,8 171,5 220,9 251,2 286,7 274,3 201,9 150,5 85,9 49,4 1.997,7

Maximální zaznamenaná teplota zde dosáhla 44,2 °C v červnu 2007 a nejnižší -23,7 °C v lednu 1963. Průměrná letní teplota se v červenci pohybuje v rozmezí 20–23 °C, v horských oblastech okolo 13–17 °C. Po roce 1950 bylo 9 z deseti nejteplejších let zaznamenáno po roce 2000.

Sníh se udrží v Niši průměrně 43 dní v roce, prší v průměru 123 dní v roce. Průměrný roční úhrn srážek zde činí 589,6 mm na m2 Od roku 1889 zaznamenává počasí pravidelně meteorologická stanice, která se nachází na místní pevnosti.

Název V době, kdy v místě dnešního města existovalo keltské osídlení, je doložen název, který se do dnešního srbského jazyka používá v podobě Vilin grad, tedy město víl. Je to předchůdce dnešního názvu. Později jej převzali starověcí Řekové, kteří zde měli kolonii s názvem Naissos ().

Název města Niš je zaznamenán v řadě historických zdrojů z období od středověku až do současnosti. Současný název se do řady jazyků vyvinul z jedné podoby. Historicky jsou doložené podoby názvu: Naissus, Nais, Nisus, Νισσα, Ναισσός, Νισος, نیش (Niş), Niš.

Historie

náhled|vlevo|Nišská pevnost Niš patří mezi nejstarší města Balkánu. Ve 3. století př. n. l. zahnali Keltové Illyry z oblasti Niše a založili město Navissos. Římané město dobyli roku 75 př. n. l. a přejmenovali Navissos na Naissus, které se vyvinulo na jeden z nejdůležitějších vojenských táborů na Balkáně. Městem vedla strategická silnice Via Militaris, která spojovala Konstantinopol přes linii Adrianopolis (dnešní Edirne)-Philippopolis (dnešní Plovdiv)-Serdica (dnešní Sofie)-Naissus se Singidunem (dnešní Bělehrad). Roku 274 se zde narodil Konstantin I. Veliký, který jako římský císař legalizoval křesťanství. Také západořímský císař Constantius III. pochází z Niše.

Po roce 395 patřilo město Naissus Východořímské (Byzantské) říši. Kolem roku 580 se v okolí města Naissus začali usazovat první Slované a v jejich jazyce se jméno města změnilo na Niš.

Městem, které bylo situováno na trase mezi západním světem a Cařihradem procházely často křížové výpravy. Turci poprvé obléhali Niš v roce 1386, tři roky před bitvou na Kosově poli. V roce 1454 padla Niš do rukou Turků definitivně.

Po Berlínském kongresu připadla Niš zpět Srbsku. To se zavázalo nicméně přes město vybudovat železniční spojení a nedlouho poté proto byla Niš napojena železničně jak na Bělehrad, tak i na Istanbul. Město se díky tomu začalo rozvíjet také jako železniční uzel a průmyslové centrum.

V roce 1914 přesunuli Srbové po vypuknutí první světové války své úřady právě do Niše, neboť byli srbští političtí představitelé toho názoru, že tam bude velení i vláda v bezpečí. Nicméně, jakmile se roku 1915 do války zapojilo také Bulharsko, Niš byla obsazena. I během druhé světové války byla Niš těžce poškozena. Ve městě byl zřízen koncentrační tábor.

Obyvatelstvo Struktura obyvatelstva

rights|náhled|Nišská kotlina obklopená kopci. Na základě údajů ze sčítání lidu z roku 2022 žilo v Niši 249 501 obyvatel. O deset let dříve to bylo okolo 260 tisíc, z čehož 183 164 tehdy bydlelo v samotném městě a zbytek v jeho širším území, které zahrnuje vzdálenější sídla. Statistická ročenka srbského Republikového úřadu pro statistiku () eviduje v roce 2007 celkem 254 164 obyvatel. Uvedený počet obyvatel představuje 65,6 % obyvatel Nišavského okruhu.

Podle věkových skupin spadá cca 36 tisíc obyvatel Niše do kategorie 0-14 let, 180 tisíc lidí do kategorie 15-64 let a 43 tisíc lidí je starších 65 let věku. Jen v období let 1991 až 2011 se počet mladých snížil o téměř deset tisíc na celkovém podílu počtu obyvatel Niše. Jen za druhou dekádu 21. století se průměrný věk obyvatel města Niš zvýšil o 1,5 roku, také mimo jiné i vlivem ekonomické migrace obyvatel z města směrem do západní Evropy. Počet obyvatel města Niše nicméně mírně roste, přestože v případě celého Nišavského okruhu setrvale klesá. Statistički godišnjak grada Niša 2014, I deo izd. grad Niš, Uprava za privredu, održivi razvoj i zaštitu životne sredine, odsek za statistiku, Niš, 2015: 374 Počet obyvatel se zvyšuje z důvodu sestěhovávání obyvatel do Niše; přirozený přírůstek je zde již od 90. let 20. století negativní.

Národnostní poměry

Z hlediska národnostní statistiky je město značně homogenní. 93,47 % místních obyvatel se hlásí k srbské národnosti. 2,56 % obyvatel uvedlo romskou národnost a 0,42 % se deklarovalo jako Černohorci. Zastoupení dalších národností je ještě nižší. Přepokládá se, že v Niši žijí jednotky tsíc Romů.

Náboženské poměry

Drtivá většina obyvatelstva se hlásí k pravoslavné církvi. Menšinově je zastoupen ale i islám, Římskokatolická církev a židovství. Ve městě se nachází např. Islam-agova mešita (z roku 1870) a synagoga.

Administrativní dělení vpravo|náhled|Opštiny města Niš. Od roku 2004 je město Niš rozděleno z administrativního hlediska na pět městských opštin: Medijana, Palilula, Pantelej, Crveni Krst a Niška Banja. První z nich zahrnuje především střed města, zbylé čtyři potom i okolní sídla, která administrativně spadají pod město. Statut města Niš vymezuje, co přísluší k rozhodování městu Niš a co jednotlivým opštinám (de facto městským částem).

NázevRozloha v km²Počet obyvatel (1991)Počet obyvatel (2002)Počet obyvatel (2011) Medijana1688 60287 40585 969 Palilula11773 61072 16573 801 Crveni Krst18134 06233 45232 301 Pantelej14143 37142 13753 486 Niška Banja14715 32515 35914 680 Město Niš597254 970250 518260 237

Kultura vlevo|náhled|Budova národního divadla vpravo|náhled|Večerní pohled na řeku Nišavu

Kulturní instituce Místní pobočka srbského Národního muzea byla založena roku 1933 a do současné doby získala na 40 000 exponátů. Významné jsou především archeologické sbírky a sbírky z období nejstarších dějin. Shromážděny jsou zde i artefakty z naleziště Mediana, které se nachází východně od samotného města a i v současné době je hojně navštěvováno. Nechybí ani exponáty z období středověku a nové doby.

V Niši sídlí dále i místní pobočka Národního divadla, která byla založena v roce 1887 jako Sinđelićovo divadlo. Její budova leží naprosti Sinđelićově náměstí. Místní loutkové divadlo bylo ustanoveno roku 1951 a v roce 1977 získalo novou brutalistní budovu se sálem o kapacitě 212 míst. Leží na bulváru Zorana Đinđiće při náměstí zbudovaném s panelovými domy ve stejné době. V rámci města působí rovněž i symfonický orchestr, který byl založen po druhé světové válce.

Místní pobočka srbské národní knihovny byla v Niši založena v roce 1897 a nese jméno realistického spisovatele Stevana Sremace. Univerzitní knihovna je pojmenována po Nikolovi Teslovi. Dříve sídlily ve městě dvě velké vydavatelské společnosti (Gradina a Prosveta).

V Niši rovněž působí i Galerie současného umění () a několik menších galerií které jsou umístěny v soukromých prostorách. Jedna se nachází např. v objektu místní synagogy, dále zde působí Galerie 77, Galerie NKC a jako výstavní prostor je užíván rovněž i jeden z objektů v místní pevnosti.

Kulturní aktivity pořádá rovněž i Dům armády (). V neposlední řadě má město Niš i svoje kulturní centrum, které pořádá různé výstavy nebo přednášky. Specifickou institucí je potom kulturní centrum pro děti () a Studentské kulturní centrum.

Mezi další kulturní instituce, které se nachází v Niši, patří také historický archiv a Ústav pro ochranu kulturních památek ().

Působí tu rovněž i Ruské centrum.

Kulturní akce

Ve městě se každoročně koná jazzový hudební festival Nišvil, který navštěvuje okolo 20 tisíc lidí. Kromě toho se v Niši (v areálu bývalé pevnosti) koná každoročně také knižní festival, Filmová setkání (), říjnové slavnosti () a různé další kulturní akce.

Kulturní památky/pamětihodnosti vpravo|náhled|Památník Ćele kula. Na území města Niše se nachází celá řada staveb, které jsou památkově chráněné. Celkem na území města leží 66 archeologických nalezišť a 265 kulturních památek. Pet z nich má statut kulturní památky mimořádného významu. Některé významnější a jiné zajímavé stavby jsou uvedeny zde:

Nišská pevnost je symbolem města. Původně turecké opevnění z 18. století se dochovalo do moderní doby, zničena však byla většina staveb, které byly za hradbami umístěny. Koncentrační tábor Crveni krst z období německé okupace během druhé světové války dnes slouží jako muzeum. Ćele kula, věž lebek na jižním okraji Niše, památník postavený po srbských povstáních. Památník Bubanj, brutalistický památník na jihozápadním okraji města, připomínající místní oběti z druhé světové války. Mediana, lokalita s antickými nálezy z dob existence Římské říše. V rámci ní bylo v roce 1936 postaveno muzeum, od roku 2019 bylo uzavřeno a roku 2022 rekonstruováno. Památník osvoboditelům Niše na náměstí krále Milana v centru města. Památník krále Aleksandra Karađorđeviće (jezdecká socha). Dům učitelů v Niši na Sinđelićově náměstí v centru města, kulturní památka. Kazandžijsko sokače, dochovaná část starého tržiště (čaršija) z doby před předáním města Srbsku od turecké nadvlády. Nachází se zde památník spisovatele Stevana Sremce a Kalčo z jeho díla Ivkova slava Budova bánoviny z meziválečné éry, kde dnes sídlí Nišská univerzita. Dům Stambolijských, historická budova v centru Niše v duchu osmanské architektury a dnes kulturní památka. Dům důstojníků, rekonstruovaný v roce 2015. V domě se pořádají různé výstavy.

Kromě těchto památek má Niš jako průmyslové město značné dědictví z hlediska průmyslových objektů. Mezi tyto budovy patří např. kožedělná továrna Đuka Dinić z roku 1910, textilní továrna Niteks původně z roku 1866, staré skladiště tabákové společnosti Monopol, budova pivovaru, strojírenský závod a další.

Náboženské stavby vlevo|náhled|Kostel sv. Mikuláše v Niši