Ota IV. Braniborský zvaný „se Šípem“ ( Otto IV. mit dem Pfeil, 1238 – 27. listopadu 1309) byl markrabě braniborský v letech 1266–1308 z jánské větve rodu Askánců.
Život Narodil se kolem roku 1238 jako druhorozený syn braniborského markraběte Jana I. a dánské princezny Žofie. Po smrti svého otce se Ota spolu se svými bratry (starším Janem II. a mladším Konrádem I.) a bratranci (mladšími Otou V., Albrechtem III. a Otou VI.) v roce 1267 v Braniborsku chopil vlády. Ještě za života své staršího bratra Jana II. získal Ota IV. mezi ostatními braniborskými Askánci vedoucí postavení. Stal se spojencem českého krále Přemysla Otakara II., jemuž pomáhal ve válkách proti Uhrům i římskoněmeckému králi Rudolfovi I. Habsburskému. V roce 1277 se neúspěšně pokoušel dosadit svého mladšího bratra Erika na magdeburský arcibiskupský stolec, což vedlo k dlouhé válce mezi magdeburskou kapitulou a Askánci. Roku 1277 Ota od magdeburské kapituly utrpěl zdrcující porážku v bitvě u Frohse, v níž dokonce padl do zajetí. Propuštěn byl až po vyplacení tučného výkupného. Vzápětí však zahájil další etapu válek mezi Magdeburkem a Branibory. Při obléhání pevnosti roku 1280 ve Staßfurtu byl zraněn šípem do hlavy a podle pověsti ho uvízlý v hlavě nosil po celý rok, čímž si vysloužil přízvisko „se Šípem“. Povznést Erika na magdeburský stolec se mu nakonec podařilo až roku 1283.
Mezi lety 1278 a 1283 se Ota IV. spolupodílel na „české vládě“ bratrance Oty V. Dlouhého. V roce 1291 získal Landsberské markrabství. Počátkem 90. let gradovaly Otovy spory s Otou Dlouhým, které v roce 1294 vedly i k ozbrojeným střetům. Oba Otové se mimo jiné přeli o kurfiřtský hlas. Roku 1295 římskoněmecký král Adolf Nasavský Otovi IV. „svěřil mír“ v saské oblasti. Ota IV. dlouho usiloval rovněž o Pomořansko, čímž si znepřátelil polského krále Přemysla II. Velkopolského, jenž se ho snažil ovládnout také. Toto nepřátelství vyvrcholilo roku 1296 v otevřenou válku. Téhož roku byl však Přemysl zavražděn, což mohla mít na svědomí právě braniborská markrabata. Ani poté Pomořansko Askánci ale nezískali.
Sklonek Otova života s odehrával ve znamení všemožných sporů. Konflikty měl s braniborskými biskupy i pomořanskými knížaty. Roku 1298 se podílel na sesazení Adolfa Nasavského a zvolení Albrechta I. Habsburského římskoněmeckým králem. Následující kampaně proti nasavskému hraběti se ale nezúčastnil. Zemřel v roce 1309 a je pohřben v klášteře Chorin, jehož byl významným donátorem.
Ota IV. se Šípem je počítán mezi minnesängry a velké válečníky své doby. Byl dvakrát ženatý s Heilwigou Holštýnskou a Jitkou z Hennebergu, ale ani jedna z manželek mu nedala dědice.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Genealogie
Kategorie:Braniborští Askánci Kategorie:Braniborská markrabata Kategorie:Lužická markrabata Kategorie:Minnesängři Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Pohřbení v klášteře Chorin Kategorie:Narození ve 13. století Kategorie:Úmrtí 27. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1309 Kategorie:Muži