Vladimir () je hlavní město Vladimirské oblasti ve středním Rusku, na levém břehu řeky Kljazmy, přibližně 190 km severovýchodně od Moskvy. Žije zde 349 951 obyvatel.Russian Federal State Statistics Service. Всероссийская перепись населения 2020 года. Том 1 [2020 All-Russian Population Census, vol. 1] (XLS) (in Russian). Federal State Statistics Service.
Historie náhled|vlevo|Zlatá brána, Vladimir Nejstarší stopy osídlení představují tři archeologicky doložené hrobky z období mladšího paleolitu na předměstí Vladimiru zvaném Sungir. Hypatiova kronika zmiňuje jako rok založení města Vladimíra kyjevským knížetem Vladimirem Svjatoslavičem letopočet 990. Oficiálně Vladimir založil v roce 1108 kníže Černigova, Vladimír Monomach, který také město opevnil. Monomachův vnuk Andrej Bogoljubskij asi o 50 let později přestěhoval knížecí sídlo ze Suzdalu do Vladimiru. Od roku 1157 byl sídelním městem knížete Vladimirsko-suzdalského knížectví, jednoho z nástupnických států Kyjevské Rusi).
Město zažívalo svůj rozkvět až do dobytí a zpustošení Tatary 7. února 1238. Dobyla je vojska Zlaté hordy pod vedením Batu Chána. Za vlády Alexandra Něvského (1252–1263) si Vladimir udržel politickou nadvládu nad ruskými městy. V letech 1299–1317 byl sídlem metropolity. Význam Vladimíru zásadně poklesl, když v roce 1328 Ivan Kalita zvolil za nové hlavní knížectví město Moskvu. Teprve v 18. století město zažilo nový vzestup, v roce 1719 se stalo hlavním městem provincie. Od třicátých let 19. století se město začalo rozvíjet díky nástupu průmyslu, k němuž výrazně přispělo připojení města k železniční trati z Moskvy do Nižního Novgorodu v roce 1861. Hlavním městem Vladimirské gubernie byl Vladimir od roku 1796 až do roku 1929. V letech 1929 až 1944 patřil do Ivanovské oblasti (do roku 1936 označovaná jako Ivanovská průmyslová oblast). Poté v roce 1944 vznikla Vladimirská oblast. Zdejší věznice Vladimirovka fungovala již od dob Kateřiny II. Ve stalinské éře sloužila jako vězení pro disidenty.
Současnost Vladimir se nachází v převážně zemědělském regionu. Je to také železniční uzel. Jeho hlavními průmyslovými odvětvími jsou tkalcovský průmysl, konzervárenský průmysl, výroba chemických produktů, jemného náčiní a automobilových součástek.
Památky
chrám Zesnutí přesvaté Bohodorice (Uspenskij sobor) (1158–1161), poutní katedrální chrám, v němž byla ve středověku ctěna Vladimirská madona, pravděpodobně nejuctívanější a jedna z nejstarších ruských ikon, nyní nahrazená kopií, (originál je vystaven v Treťjakovské galerii v Moskvě) chrám Pokrova na řece Něrli Zlatá brána (1164), součást hradeb opevnění proti Mongolůnm Chrám sv. Dmitrije několik klášterů Pomník k 850. výročí založení města
Významné osobnosti Daniil Alexandrovič (1261–1303) Michail Lazarev – admirál Alexandr Stoletov – fyzik Sergej Tanějev – hudební skladatel, klavírista a hudební teoretik Antonina Ivanovna Abarinovová – operní pěvkyně Platon Zubov – politik a favorit carevny Kateřiny II. Veliké Nikolaj Jegorovič Žukovskij – letecký konstruktér Alexandr Alexandrovič Mikulin – letecký konstruktér
Partnerská města
Odkazy
Reference
Externí odkazy
http://www.vladimir-city.ru http://www.virtvladimir.ru/ http://www.vladtv.ru/ http://www.allvladimir.ru/
Kategorie:Města ve Vladimirské oblasti Kategorie:Univerzitní města v Rusku Kategorie:Kyjevská Rus Kategorie:Zlatý kruh Ruska Kategorie:Bývalá hlavní města