Triesen je obec v Lichtenštejnsku. Žije zde obyvatel a podle počtu obyvatel je tak třetí největší obcí v zemi.
Geografie náhled|vlevo|Soutěska Lawena u Triesenu Triesen leží na úpatí pohoří Rätikon na sutovém kuželu velkého ledovcového sesuvu a na přilehlé rýnské rovině. Nejvyšším bodem obce Triesen a zároveň celého Lichtenštejnska je Grauspitz s nadmořskou výškou 2599 m. Triesen sousedí na severu s Vaduzem, na severovýchodě s Triesenbergem, na jihu s Balzersem a na západě s Wartau ve švýcarském kantonu St. Gallen. V horské oblasti hraničí s obcemi Maienfeld a Fläsch v kantonu Graubünden.
Historie náhled|vlevo|Triesen počátkem 20. století Triesen byl založen na starém kuželu vzniklém sesuvem půdy u potoka. Vesnice leží na dopravní trase v údolí Alpského Rýna mezi oblastí Bodamského jezera a průsmyky v kantonu Graubünden. V oblasti horní části Triesenu kdysi vedla římská cesta; dosud na ni upomínají názvy ulic ve svahu. Další nálezy ukazují na existenci římských statků.
Na původní rétorománské obyvatelstvo odkazuje mnoho místních názvů. V 7./8. století sem přišli Alamani. Původ názvu Triesen (v nejstarších podobách Trisun či Trisuna, v místním dialektu Tresa; novohornoněmecká podoba s -ie- se prosadila až v 19. století) není jasný. První spolehlivá písemná zmínka o Triesenu pochází z roku 1208. Vedle jiných rodů nižší šlechty (např. von Schiel, von Richenstein) jsou doloženi páni z Trisunu, jejichž sídlo stálo na místě dnešní kaple sv. Mamerta. Jeden z nich, Ulrich von Trisun, byl kanovníkem v Churu. Za vlády krále Rudolfa I. Habsburského byla urozená Guta von Trisun zvolena abatyší šlechtického dámského kláštera v Lindau.
Vesnice byla vždy zemědělská; pastviny a pole byla zakládána na svazích. Kromě toho se využívaly alpské pastviny a horské louky. Rýnská rovina je intenzivně obdělávána teprve od odvodnění v 19. a 20. století. Až do 19. století měl velký význam také vinohradnictví. Ve 14. století je doložena vesnická obec, která společně hospodařila na obecních pozemcích, v lesích a na alpách. Důležitým úkolem obce (a častým zdrojem konfliktů se sousedními obcemi Wartau a Sevelen) byly ochranné stavby na Rýně. Hrozbu představovaly také laviny bahna () a fén. Při fénových bouřích opakovaně docházelo k požárům vesnice. Roku 1913 při největší lichtenštejnské požární katastrofě 20. století vyhořelo na území obce mnoho domů.
Jak dokládají různé právní akty od 14. století, usazovali se od pozdního středověku na Triesenbergu Walserové, kteří vytvořili vlastní komunitu, ale zůstali úzce spojeni s Triesenem (vlastní farnost vznikla až roku 1768).
Dne 12. února 1499 se u Triesenu odehrála bitva mezi habsburskými a švýcarskými landsknechty v rámci švábské války.
V letech 1598 až 1680 zasáhly Triesen čarodějnické procesy, které si vyžádaly několik obětí. Jednou z posledních odsouzených byla Katharina Gassnerin. Triesenský farář Valentin von Kriss přispěl k ukončení těchto pronásledování. V následující době vznikla pověst o Vedanách.
Roku 1809 byla po zrušení soudní obce Vaduz zřízena moderní politická obec. Díky dostupné vodní energii se Triesen vedle Vaduzu stal jedním z prvních průmyslových center Lichtenštejnska. Bavlnářská tkalcovna postavená roku 1863 byla po desetiletí významným zaměstnavatelem, než byl provoz roku 1982 ukončen (budova je od roku 1996 památkově chráněna). Pro tkalcovnu byli najímáni i zahraniční pracovníci, což mimo jiné vedlo k tomu, že již koncem 19. století žili v Triesenu evangelíci, kteří si zřídili vlastní modlitebnu.
Zatímco počet obyvatel až do 20. století rostl jen mírně, od poloviny 20. století začal prudce stoupat. Vedle vzniku dalších průmyslových podniků nabýval na významu sektor služeb (v roce 2005: 65 % zaměstnaných).
Triesen byl – spolu s Triesenbergem a Balzersem – jednou z posledních tří obcí Lichtenštejnska, které 20. dubna 1986 povolily volební právo žen na obecní úrovni. Od roku 2019 zastávala poprvé v historii funkci starostky žena.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel v obci Vývoj počtu obyvatel Rok 1584 1812 1930 1962 2000 Počet obyvatel 281 612 1147 2129 4381
Hospodářství V Triesenu bylo koncem roku 2014 více než 3600 pracovních míst, z nichž přibližně 1500 bylo obsazeno přeshraničními pracovníky. Největším zaměstnavatelem obce je společnost Swarovski s asi 670 zaměstnanci. Částečně na území Triesenu se nachází také hlavní sídlo společnosti Hoval.
Pamětihodnosti V obci se nachází několik kostelů z 15. století. Součástí obce je také historická památka, mlýn z roku 1863.
Osobnosti Oskar Werner (1922–1984), rakouský herec, žil v obci Ursula Konzettová (* 1959), lyžařka
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v Lichtenštejnsku