náhled|Pryskyřice vytékající z borovice náhled|Pryskyřice vytékající z kmene višně náhled|Hmyz zalitý v kapce pryskyřice náhled|Protium Sp. Pryskyřice (lidově smůla, smola) je výměšek, který produkuje řada rostlin, zejména jehličnatých stromů a obsahující zejména uhlovodíky. Používá se např. pro výrobu laků, lepidel nebo kadidla a parfémů. Zkamenělá pryskyřice se označuje jako jantar. Jako pryskyřice se také označují syntetické výrobky podobných vlastností.
Pryskyřici obsahují i jehlice stromů; některé druhy ji dokonce přímo z jehlic vylučují (borovice osinatá). Kromě výše zmíněných přírodních pryskyřic existuje také celá řada pryskyřic syntetických.
Biologický význam Pryskyřice teče ve dřevní hmotě pryskyřičnými kanálky a přirozeně chrání stromy při poranění kůry či dřeva a také proti parazitickému hmyzu, například kůrovci. Vnikne-li hmyz pod kůru, začne v poškozeném místě téci míza, pryskyřice hmyz přilepí a zalepí jeho dýchací otvory. Zdravé stromy jsou tak schopny bránit se napadení kůrovcem. Naopak stromy oslabené nebo nemocné produkují pryskyřice málo a kůrovcům podléhají.
Vlastnosti Relativní permitivita εr je 2,5.
Chemické složení Pryskyřice vylučovaná stromy je kapalina s velkou viskozitou tvořená těkavými látkami, převážně terpeny, v nichž jsou rozpuštěny netěkavé složky, díky kterým je pryskyřice lepivá. U některých druhů je terpenů velmi málo a rozpouštědlem je převážně n-heptan (borovice Jeffreyova). Díky vysoké čistotě heptanu získaného z borovic destilací je možno použít jej pro definování nulového bodu stupnice oktanových čísel benzínu. Příbuzná borovice těžká, jež se borovici Jeffreyově velmi podobá, však obsahuje terpeny. V některých provozech destilujících pryskyřici v Kalifornii došlo v minulosti k explozím v důsledku záměny obou druhů které byly mylně považovány za jediný druh. K rozřazení druhů došlo teprve roku 1853.
Jsou-li příměsí rostlinné gumy, jde o tzv. klejopryskyřice. Příkladem těchto klejopryskyřic je myrha produkovaná myrhovníkem Comiphora myrhae nebo kadidlo z kadidlovníků (Boswellia).
Použití Díky své vysoké hořlavosti se pryskyřice dříve používala pro výrobu pochodní. Tvrdé pryskyřice jako např. kopál se dnes používají pro výrobu laků a lepidel. Naproti tomu měkčí pryskyřice obsahující esenciální oleje se využívají při výrobě léčiv a kadidla.
Slouží také k napouštění dielektrik, čímž dochází ke zlepšení jejich mechanických a elektrických vlastností při využití např. v kondenzátorech, v izolacích vodičů apod.
Zahřátím čerstvé pryskyřice vzniká kalafuna, jež se používá pro ošetření smyčců smyčcových nástrojů a při pájení.
Zkamenělá pryskyřice pravěkých stromů má podobu kopálu (subfosilní) nebo jantaru (fosilní). Jantar je využíván zejména ve šperkařství, ale má význam i v paleontologii a jiných vědních oborech.
Syntetické pryskyřice Obdobně jako u přírodního a syntetického kaučuku existuje celá řada druhů syntetických pryskyřic: Fenolické pryskyřice – více pod heslem Bakelit
Aminoplasty – jmenovitě močovinové a melaminové pryskyřice Epoxidové pryskyřice Polyesterové pryskyřice Silikonové pryskyřice
Syntetické pryskyřice nacházejí celou řadu uplatnění od nátěrových hmot přes lepidla po pojiva kompozitních materiálů.
Odkazy Reference
Související články Klovatina
Externí odkazy
Kategorie:Dřevo Kategorie:Stromy Kategorie:Přírodní produkty Kategorie:Uhlovodíky